Medaile impéria na hrudi Čecha
Jedním z nejvýraznějších měřítek uznání kvalit československých vojáků za 2. světové války byly zahraniční řády a vyznamenání, které obdrželi. O to víc, že v zemích, v nichž operovaly čs. jednotky (a platí to stejně pro východní i pro západní frontu) si cizinci museli uznání svých hostitelů skutečně zasloužit. V letech války nebo těsně po jejím skončení udělil britský král Jiří VI. asi pěti desítkám důstojníků čs. pozemní armády některý stupeň Řádu britského impéria. Pouze jediný český voják však obdržel řádu příbuznou Medaili britského impéria (British Empire Medal), opravňující svého držitele používat čs. konzulátu v Krakově přijat do tvořící se vojenské jednotky pod velením pplk. Ludvíka Svobody. Nebyl sám. Z Kolšova odešlo v roce 1939 nejméně šest mladých mužů. Dva z nich, Josef Churavý a Josef Jílek, padli – první v září 1944 na Dukle, druhý o měsíc později u Dunkerku.
Augustin Švub se v září 1939 dostal s čs. jednotkou ve východním Polsku do sovětského zajetí. Z něj byl propuštěn až počátkem března 1941, kdy mu bylo umožněno odjet na Střední východ. V řadách 11. čs. pěšího praporu – Východního se pak zúčastnil bojů v Sýrii a od října do prosince 1941 pak obrany obleženého Tobruku, kde počátkem roku 1942 utrpěl lehké zranění.
Po reorganizaci čs. jednotek se koncem roku 1942 do tohoto libyjského města vrátil podruhé, když 200. čs. lehký protiletadlový pluk převzal obranu tobruckého vzdušného prostoru, a zůstal zde až do června 1943. Za odvahu prokázanou při prvním bojovém pobytu v Tobruku obdržel pochvalné uznání velitele praporu pplk. Karla Klapálka. Když si mimořádně dobře vedl i při druhém bojovém nasazení, dostalo se mu vysokého britského vyznamenání.
V řadách Československé samostatné obrněné brigády se od října 1944 podílel na obléhání severofrancouzského Dunkerku.
V březnu 1945 na frontě těžce onemocněl a musel být evakuován zpět na Britské ostrovy. Do vlasti se vrátil až koncem roku 1945. Po propuštění do civilu se vrátil do rodného kraje a žil v Šumperku.