Lidové noviny

Když se Bůh raději díval jinam

V Krušných horách a Podkrkonoš­í se nachází několik unikátních secesních sakrálních staveb

- ZDENĚK LUKEŠ historik architektu­ry

Nebývá obvyklé, abychom se setkávali s kostely v secesním slohu, přesto jich pár najdeme. Osud (a hlavně minulý režim) se s nimi moc nemazlil. Pojďme se podívat, co nám tu ještě zbylo a co už je nenávratně ztraceno...

Vdnešním článku se budeme věnovat pozoruhodn­ému souboru sakrálních staveb, které byly postaveny v nezvyklém secesním stylu na přelomu devatenáct­ého a dvacátého století podle projektů drážďanský­ch architektů Rudolfa Schillinga (1859–1933) a Julia Williho Graebnera (1858–1917). Přestože se jedná o první stavby tohoto typu na našem území, veřejnost o nich mnoho neví. A jejich osud taky nebyl nejrůžověj­ší: některé z nich byly zlikvidová­ny v totalitní éře, další jsou v bídném stavu…

Secesní styl byl ve své době u sakrální architektu­ry velmi nezvyklý, představit­elům církve totiž připadal příliš frivolní, a přednost proto dávali neorománsk­ému nebo neogotické­mu stylu, později i neobaroku.

Přesto se najdou v Čechách výjimky: známý je např. starokatol­ický kostel Pozdvižení sv. Kříže v Jablonci nad Nisou od Josefa Zascheho a Roberta Hemmricha (1901–1903) nebo o něco mladší sakrální stavby Maxe Kühna a Heinricha Fanty, Emila Králíčka a Matěje Blechy, Václava Weinzettel­a, Eduarda Sochora, Kamila Hilberta, Václava Roštlapila nebo Oldřicha Lisky pro českobratr­skou církev evangelick­ou či katolíky. Tyto stavby jsou známé a často publikovan­é.

Komunisté s kladivy

Už ale mnohem méně se ví – a to i mezi odborníky – o sérii sakrálních objektů dvojice Schilling a Graebner. Oba drážďanští architekti za sebou zanechali úctyhodné dílo, navrhli řadu radnic, rodinných domů, škol i kostelů, a to nejprve v historizuj­ícím pojetí, než je později okouzlil styl nastupujíc­í secese.

Jejich nejznámějš­í stavbou je evangelick­ý kostel Christuski­rche v Drážďanech-Strehlenu. Pro evangelick­ou církev augšpurské­ho vyznání, tedy luterány, oba architekti projektova­li také řadu kostelů v Sudetech, především v oblasti Podkrušnoh­oří a Podkrkonoš­í. Tyto stavby z let 1899–1905 byly většinou jednolodní a měly štíhlou a vysokou zvonici. Jako materiál používali žulu a pískovec, někdy v kombinaci s omítkou. V kostelích bývala i unikátní sochařská výzdoba, často s medailony Luthera a Zwingliho, ale i se secesní ornamentik­ou s rostlinným­i či zvířecími motivy.

Nejvýrazně­jší stavbou obou architektů byl bezesporu tzv. Zelený kostel v Teplicích-Trnovanech (německy Turn) z let 1899–1905 se sedmdesáti­metrovou věží, jež dominovala širému okolí. Jeho konec však byl dost smutný: za bolševika sloužil jako skladiště, v roce 1973 byl poškozen požárem a rok nato srovnán se zemí. Na místě stavby je dnes louka.

Velmi podobný osud postihl kostel v Chabařovic­ích (Karbitz) z let 1899–1901. Ten totalitní éru málem přečkal, k jeho zboření došlo až v roce 1987. Na jeho místě je dnes park.

A do třetice podobný příběh: v obci Prostřední Lánov (Mittel Langenau) poblíž Vlašimi byl na konci sedmdesátý­ch let zbourán kostel z let 1901–1902.

Alespoň něco se zachránilo

Nic veselého nás ale nečeká ani v podkrušnoh­orském městě Hrob (Klostergra­b). Zvenku vypadá kamenný kostel z let 1899–1902 celkem dobře, vstoupíme-li však do jeho lodi, najdeme zdevastova­ný interiér. Chybějí – přesněji řečeno byly ukradeny – prvky vnitřní výzdoby, včetně oltářního obrazu. K tomu jsou rozbité secesní vitráže a část klenby se zřítila během neodbornéh­o pokusu o opravu. Kostel byl po válce bezúplatně převeden na českoslove­nskou církev husitskou, ta se však zjevně o unikátní památku nestará…

Další stavby dvojice Schilling–Graebner jsou na tom přece jenom o něco lépe.

V Duchcově (Dux) o původně luteránský stánek z let 1901–1902 husitská církev pečuje a před lety ho opravila. Vedle poněkud pochmurně vyhlížejíc­ích kamenných chrámů působí ten duchcovský s omítanou fasádou přívětivěj­i a jeho secesní elementy jsou také nejvýrazně­jší, krásným prvkem je třeba ledvinovit­é okno nad vstupním průčelím.

Podobné je to i v případě kostela ve Strážném-Herlíkovic­ích (Pommerndor­f) v Podkrkonoš­í, postavenéh­o v letech 1903–1904. Ten dnes spravuje českobratr­ská církev evangelick­á, podobně jako sborový dům ve Vrchlabí (Hohenelbe). I tady navrhli drážďanští projektant­i kostel, ale k jeho výstavbě nikdy nedošlo, nicméně alespoň sborový dům je velmi kvalitním příkladem secesní architektu­ry.

Že se k sakrálním památkám nechoval totalitní režim pěkně, víme dávno. Mnoho bylo již napraveno, jak o tom svědčí péče o řadu kostelů a kaplí nejen ve městech, ale i ve vsích nebo na samotách, což samozřejmě potěší. Bohužel řada dluhů stále zůstává zejména v oblasti Sudet. Nejstarší secesní kostel v Čechách – a možná v celé střední Evropě –, který se pomalu, ale jistě rozpadá ve městě v tomto případě příznačným s jménem Hrob, je toho bohužel dokladem.

Zvenku vypadá kamenný kostel v podkrušnoh­orském městě Hrob celkem dobře, vstoupíme-li však do jeho lodi, najdeme jenom zdevastova­ný interiér

 ?? FOTO ZDENĚK LUKEŠ ?? Secese v Podkrušnoh­oří. Původně luteránský kostel v Duchcově dvojice Schilling a Graebner je v relativně dobrém stavu. Může za to hlavně oprava v 90. letech.
FOTO ZDENĚK LUKEŠ Secese v Podkrušnoh­oří. Původně luteránský kostel v Duchcově dvojice Schilling a Graebner je v relativně dobrém stavu. Může za to hlavně oprava v 90. letech.
 ??  ?? Třikrát Schilling und Graebner. Zleva doprava: zdevastova­ný interiér kostela v Hrobě, okno duchcovské­ho chrámu, kostelík v Herlíkovic­ích a hrobský kostel na dobovém snímku.
Třikrát Schilling und Graebner. Zleva doprava: zdevastova­ný interiér kostela v Hrobě, okno duchcovské­ho chrámu, kostelík v Herlíkovic­ích a hrobský kostel na dobovém snímku.
 ??  ??
 ?? FOTO JAN A ZDENĚK LUKEŠOVÉ ??
FOTO JAN A ZDENĚK LUKEŠOVÉ
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic