Hlavním ohniskem je Karviná

Za sobotu se v Česku objevilo 260 nových potvrzených případů nákazy koronavirem. Drtivá většina z nich připadá na ohniska.

PRAHA Desátý nejvyšší počet nakažených za jeden den si tuto sobotu připsala Česká republika. Horší čísla do epidemiologických statistik padala jen na přelomu března a dubna, kdy epidemie u nás vrcholila. Podle odborníků za tím není nástup druhé vlny viru, ale jeho rychlé šíření v ohniscích.

Takovému výkladu napovídají čísla. „Týká se to hlavně OKD, to jsou hlavně záchyty, které tvoří vlastně ten masivní nárůst. Jenom na Karvinsku je to 122 nových případů za sobotu,“řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) včera na kanále Prima CNN. Růst počtu nakažených dává do souvislosti s masivnějším testováním. Za posledních pět dní bylo otestováno téměř dvacet tisíc lidí.

Ještě výrazněji než absolutní počet nakažených stoupá jejich zastoupení mezi testovanými. Plošné testování je totiž zacílené právě na ohniska, kde se virus šíří nejvíce. V Česku jsou momentálně za ohnisko považovány čtyři lokality – Praha, Frýdecko-Místecko, Karviná a Liberec. Právě kvůli testování v Karviné ze sobotních statistik vyšel jako pozitivní zhruba každý desátý testovaný.

Karviná je v poměru nakažených na počet obyvatel zdaleka nejhorší lokalitou v Česku. Na sto tisíc obyvatel tam připadá necelých 136 nakažených. Až s velkým odstupem je s necelými 24 osobami na druhém místě sousední Frýdek-Místek.

„Opatření v dolech na Karvinsku zřejmě nejsou dostatečná a budou se muset vylepšit, abychom předešli masovému šíření,“uvedl včera v České televizi epidemiolog Roman Prymula. Nevidí

však důvod k panice. O obávanou druhou vlnu by se dle něj jednalo, pokud by čísla rostla plošně po celé zemi. Jediná země skutečně druhou vlnou procházející je podle Prymuly aktuálně Izrael.

Situace se naopak výrazně lepší v Praze, i když stále vede s 2500 pozitivními případy mezi kraji v počtech nakažených. Eviduje však jen 6,49 nakažených na sto tisíc obyvatel. Za sobotu už hlavní město hlásilo jen deset nových případů.

Epidemiolog také odhadl, že zhruba na přelomu roku bychom se mohli dočkat vakcíny vyráběné u nás. Data z klinického testování budou podle něj k dispozici kolem 15. července.

Z klinického hlediska se podle Prymuly zatím není čeho obávat. Nemoc se totiž nešíří v rizikových bodech, jako jsou domovy důchodců, a má tak v drtivé většině případů mírný průběh. To také znamená, že jen zlomek nakažených vyžaduje hospitalizaci.

Nízké počty hospitalizovaných Jako klíčové číslo vidí počet lidí na nemocničním lůžku profesor epidemiologie Jiří Beran. Jejich klesající počty jsou prý zásadní. „Zdravotnický systém se přizpůsobuje lépe a lépe. Je schopný epidemii zvládat,“řekl v debatě s Prymulou Beran. Dodal také, že onemocnění navíc prodělávají ve většině případů mladší lidé, u nichž je průběh nemoci velmi mírný. I proto podle něj sobotní nárůst není tak dramatický, jak se může zdát.

V Česku je nyní 3277 aktivních případů, z toho je ale jen 117 hospitalizovaných. To dělá zhruba čtyři procenta, zatímco maximem bylo necelých dvanáct procent začátkem května. Zatím u nás na nemoc zemřelo 347 lidí.

Epidemiologická situace bude mít vliv i na podobu dalšího uvolňování. Od prvního července bude smět roušky úplně odložit většina republiky, týkat se to nebude právě ohnisek nemoci, jako je Karviná. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) na svém Twitteru včera oznámil, že v hlavním městě budou roušky povinné už jen v MHD. Podle sdělení premiéra Andreje Babiše (ANO) pouze v metru. Jinak by se Praha dle Hřiba od ostatních krajů lišit neměla.

„Osobně bych to v Praze udělal tak, že roušky si zatím ponecháme v MHD. Myslím si, že by nemusely být nezbytně nutné ve vnitřních prostorách,“řekl dříve LN epidemiolog Rastislav Maďar s tím, že by se povinnost nosit roušku mohla vztahovat jen na poskytovatele vybraných služeb, kteří přicházejí do kontaktu s velkým množstvím lidí. Plán vládních protiepidemických opatření po 1. červenci oznámí vláda dnes.