Chci zrychlit přijímání mladých lidí
Právník roku
Nový „superúředník“neboli náměstek ministra vnitra pro státní službu se ujme funkce už 1. července. Petr Hůrka, který bude řídit pracovní vztahy 65 tisíc úředníků v Česku, v rozhovoru pro LN poprvé poodhalil své plány. Rád by zrychlil nábory mladých lidí, kteří po škole často končí mimo státní aparát. Na vině jsou podle něj zbytečně složitá pravidla pro vstup do služeb státu. „Absolvent po škole dříve nastoupí do soukromé sféry, protože ta je rychlejší a pružnější a dokáže jej dříve získat,“říká Hůrka, který dosud pracoval jako náměstek pro řízení legislativní sekce na ministerstvu práce a sociálních věcí a patří mezi uznávané experty na pracovní právo.
LN Čeho byste chtěl ve funkci superúředníka dosáhnout?
Celý život jsem se věnoval pracovnímu právu. Státní službu a služební vztahy vnímám jako pracovní právo klotových rukávů. Byl bych nejraději, kdybych mohl spravovat služební vztahy mezi služebním orgánem, tedy zaměstnavatelem, a státním zaměstnancem na druhé straně tak, aby to bylo ku prospěchu obou stran. Aby státní služba po personální stránce dobře šlapala.
LN Premiér Andrej Babiš při vašem jmenování uvedl, že doufá, že přinesete zefektivnění státní správy, protože jsou v ní podle jeho slovy „velké rezervy“. Vidíte to stejně?
Myslím si, že to obecně takto vidíme všichni. Koncept státní služby je běžný v drtivé většině zemí. Byl zvolen i u nás a je to tak správně. Na druhou stranu – ale dívám se na to ještě zvenku a na podrobnější analýzu potřebuji čas – mnoho věcí trvá zbytečně dlouho.
LN Mám pocit, že slova premiéra se týkala i možná zbytečně velkého počtu úředníků. Vy byste někde „řízl“a snížil počet zaměstnanců ve státní správě?
To nemohu vůbec říci. Toto je otázka na resorty a vládu. To nemůže odpovědět ten, kdo má služební vztahy spravovat.
LN V jakém ohledu si tedy myslíte, že by měla být státní správa efektivnější?
Ve státní službě fungují věci přes procesy řízení. To probíhá mezi služebním orgánem (zaměstnavatelem) a zaměstnancem. Přijde mi, že pokud obě strany souhlasí, nemusejí procesní kroky trvat tak dlouho. To mi přijde zbytečné. Znamená to mnohdy, že absolvent po škole dříve nastoupí do soukromé sféry, protože ta je rychlejší a pružnější a dokáže jej dříve získat.
LN Chcete tedy rozšířit státní službu pro absolventy škol?
V tuto chvíli bych byl rád, kdyby se zrychlily postupy v přijímání zaměstnanců do služby.
LN Co konkrétně trvá podle vás zbytečně dlouho?
V přijímacím řízení jsou dlouhé lhůty pro procesní postupy či dodání dokumentace. To jsou věci, které by šlo zkrátit. Některé by nemusely ani formálně být.
LN Dlouhodobě čelí státní správa kritice, že nedokáže zaplatit kvůli tabulkovým platům kvalitní odborníky. Je to podle vás problém?
Plat je určen platovým tarifem, který je transparentní a lze jej dobře odhadnout, protože vychází z právního předpisu. Je však relativně neměnný, závisí pouze na započitatelné praxi, tedy de facto na běhu času. Jsou činnosti, kde kvalita a praktické schopnosti zaměstnance mohou růst výrazně rychleji. Očekávání mladých lidí je přitom rychlejší, což může být problém.
LN Napadají mě například IT experti, kteří se státním úřadům často vyhýbají. Jak byste to chtěl zlepšit? Máte pocit, že by pomohly například nějaké výjimky?
Obory jako IT a právo takový přístup vyžadují. Do jisté míry s tím počítá nařízení vlády, které obsahuje institut takzvaných klíčových zaměstnanců. V takových oborech služby se může ukázat nějaké místo z pohledu vykonávané činnosti jako klíčové. A potom je možné na tomto místě dočasně platový tarif navýšit až o sto procent. Musí se s tím však cíleně a efektivně pracovat. Obnáší to přitom pro služební úřady zvýšené finanční náklady.
LN Dal byste příklad z praxe u nějaké pozice?
Uvedu příklad z legislativy, kterou jsem dosud vedl. V případě, kdy je potřeba pracovat na přípravě nějaké právní normy, musím mít k dispozici zaměstnance, jenž to dokáže nejlépe odborně zpracovat. Abych jej získal a udržel, vím, že je potřeba ho adekvátně zaplatit. Právní činnost je zrovna vystavena velké konkurenci ze strany soukromé sféry. Po dobu legislativních prací lze takovémuto zaměstnanci zvýšit platový tarif.
LN Vláda stále dopočítává důsledky koronakrize. Jak to podle vás dopadne na odměňování úředníků?
Pokud by se chtělo, aby do státní služby přišlo více kvalitních lidí, měly by být prostředky na jejich odměňování a vzdělávání. Obávám se, že v době krize bude horší finanční prostředky uvolňovat. Bez toho to však nepůjde. Rozhodující je efektivita využití prostředků.
LN Je státní správa dostatečně odolná vůči politickým tlakům?
Dejte mi čas. Řekneme si to za nějakou dobu. Znám zákon o státní službě v obecné rovině. Jak prakticky funguje sekce náměstka ministra vnitra pro státní službu, nemohu nyní kvalifikovaně říci.
LN Roky působíte jako náměstek na ministerstvu práce a sociálních věcí. Sledoval jste také zavedení zákona o státní službě. Ani tato praxe vám nepomohla zjistit, jak si úředníci versus politici stojí?
Je potřeba určit hranici, kde má končit odborná úřednická linie a kde začíná politika a řízení resortu. Každý stát to řeší jinak. Toto chce analyzovat a následně případně legislativně řešit.
LN Váš předchůdce Josef Postránecký byl vesměs hodnocen tak, že vycházel politikům vstříc. Budete vy sám odolný vůči politickým tlakům, když vás jmenovala do funkce vláda?
To nemohu komentovat. Ve státní službě se nějakou dobu pohybuji. Dále zůstávám jako úředník ve státní službě, odborný pracovník. Budu se snažit vždy dávat kvalitní odborné návrhy řešení, přicházet s náměty na zlepšení,
Petr Hůrka (45) se podílel
■ na novele zákoníku práce a za své působení loni v únoru získal prestižní cenu Právník roku. Na ministerstvu práce a sociálních věcí pracuje od roku 2001.
Od roku 2016 zastává post náměstka ministra. Předtím byl zaměstnán na České správě sociálního zabezpečení. Od roku 2010 je docentem na katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení. Není členem žádné politické strany.
LN Častým nešvarem bývají účelové organizační změny, které pomáhají k odstraňování nepohodlných úředníků cestou systemizace. Ministři si na vládě vždy vyjdou vstříc, protože každý z nich se potřebuje zbavit nějakých neoblíbenců a naopak na jejich místa dosadit spřízněné osoby. Jak chcete tomu bránit?
Já jsem se s tím ve své legislativní práci přímo nesetkal. Pro mě oblast systemizace bude nová. Změny v ní by nicméně měly být racionální, promyšlené a nestranné, za účelem věcné a provozní optimalizace. Služební úřad má právo na změny v systemizaci, ale mělo by to být vždy racionální a sloužit k zefektivnění fungování daného úřadu. Nemělo by to sloužit k personálnímu zneužívání.
LN Máte nějaký vzor v zahraničí, jak by měla česká státní správa fungovat?
To nelze včlenit do jednoho příkladu. Každá země to řeší trochu odlišně. Rád bych byl v kontaktu se státní službou v okolních zemích a čerpal ze zkušeností. Asi ode mne lze očekávat, že se budu snažit hledat inspiraci ve fungování pracovního práva.
LN Jak by to věci zlepšilo?
Státní služba funguje na principu, že služební orgán rozhoduje, vydává rozhodnutí, kterými se státní zaměstnanec řídí. V pracovním právu se zaměstnanec se zaměstnavatelem o věcech spíše dohadují. Přijde mi to svobodnější, efektivnější k větší spokojenosti obou stran. Je to flexibilnější model. Z hlediska ochrany zaměstnance je to však aplikovatelné v případě, kdy panuje na řešení shoda obou stran.
LN Jak vypadalo vaše jmenování?
Návrh na mé jmenování šel na vládu na základě výsledku výběrového řízení. Vláda o něm hlasovala, jmenovala mě do funkce podle zákonných pravidel pro státní službu.
LN Dostal jste před jmenováním nějakou podmínku?
Zákon žádné podmínky nepředpokládá. Osobně jsem žádnou nedostal.