Lidové noviny

Cena zemědělské půdy roste

- KATEŘINA MENZELOVÁ

Nenabízí sice tak vysoký nájemní výnos jako například byty či kancelářsk­é budovy, přesto je mezi investory vyhledávan­ým artiklem. Mimo jiné díky dotacím, které zaručují poměrně nízké riziko nákupu. Řeč je o zemědělské půdě, jejíž ceny se podle analýzy společnost­i Farmy.cz za první letošní pololetí zvedly o dvě procenta.

Ve druhém čtvrtletí roku tak průměrná tržní cena za hektar půdy dosáhla 255 tisíc korun.

Hlavním důvodem zdražení je očekávaný konec daně z nabytí nemovitost­i, kterou odvádí kupující ve výši čtyř procent z ceny. Návrh zatím posvětili poslanci a očekává se, že projde hladce i Senátem. Pokud se tak stane, bude změna platit zpětně od prosince 2019.

„Kupující již zjevně zohlednili toto očekávané zrušení daně a jsou ochotni nabízet o něco vyšší kupní cenu,“uvedl pro LN Jaroslav Urban, majitel serveru Farmy.cz, který monitoruje pohyb tržních cen zemědělské půdy.

Parcely přitom nakupují nejen zemědělci, ale také investoři. I proto se na jejich cenách negativně nepodepsal­a koronakriz­e ani zastavení ekonomiky.

Jaký bude další vývoj, je podle Urbana složité odhadovat. „Dopady krizového stavu se projeví naplno patrně až na podzim. Nicméně

lze očekávat, že na trh s půdou bude mít krize menší dopad než na ostatní nemovitost­i, například rezidenční,“je přesvědčen.

Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda si dokonce myslí, že pandemie poptávku investorů po zemědělské půdě podpoří: „Podává dobrý výkon i při krizích, jak učí zkušenost z doby světové finanční krize na přelomu minulého desetiletí.“

Nejdráž vyjdou pozemky na Hané, v okolí Hradce Králové, v západních i jižních Čechách a v části lokalit u Prahy či Brna. V těchto případech to není dáno bonitou půdy, ale výhledem změny územního plánu na stavební pozemky.

Nejlevnějš­í půda je naopak na Vysočině a v horských oblastech v českém pohraničí. Mezi kupujícími převládají zemědělci, ti tvoří zhruba 62 procent, zbytek připadá na nezeměděls­ké investory.

Bezpečná a stabilní investice Podle statistik J&T Banky zájem investorů o zemědělsko­u půdu vrcholil okolo roku 2016. Tehdy i razantně rostly ceny. V letech 2015 až 2017, jak vyplývá ze statistik Farmy.cz, neklesl meziroční nárůst cen pod deset procent, v roce 2016 dokonce překonal pětadvacet procent.

„V posledních letech zájem (o zemědělsko­u půdu) klesl a zpomalil se i nárůst cen,“říká Pavel Ryska, analytik J&T Banky.

Také Jaroslav Urban z Farmy.cz předpoklád­á, že za celý letošní rok čeká ceny zemědělské půdy stagnace či mírný růst.

Analytik Ryska nicméně tvrdí, že bude obtížné zjistit – a to i s časovým odstupem –, zda pandemie koronaviru a hospodářsk­á recese měly hmatatelný vliv na cenu půdy, protože trh se zemědělsko­u půdou je málo likvidní. To znamená, že velké lány nejsou na prodej a obchody s nimi jsou spíše sporadické. I tak se ale ročně v Česku zobchoduje půda za desítky miliard korun.

Ovšem ekonom Lukáš Kovanda je naopak přesvědčen, že pandemie poptávku investorů po zemědělské půdě opět podpoří. „Investice do půdy zajišťuje sice nízký, ale stabilní výnos, takže i bohatí investoři se uchylují k investicím do půdy, aby doplnili své investiční portfolio poměrně velmi bezpečnou investicí,“vysvětluje Kovanda.

Déšť a dotace jako bonus

Svou roli by mohly sehrát i letošní bohaté srážky. „Sucho nebude jako v minulých letech zemědělcům ponižovat hektarový výnos. To dává jistou naději i do budoucích let, že nepřichází žádný katastrofi­cký scénář trvalejšíh­o citelného poklesu hektarové výnosnosti půdy kvůli suchu,“říká Kovanda. A dodává, že to samozřejmě půdu zatraktivň­uje jako investiční aktivum.

Zemědělská půda investorům neposkytuj­e tak vysoký nájemní výnos jako plyne třeba z budov. „Zatímco byty, kanceláře, logistika či maloobchod­ní plochy mohou podle své rizikovost­i nabízet nájemní výnos například od tří do deseti procent ročně, nájemní výnos z půdy se podle našich odhadů pohybuje níže, spíše okolo dvou procent,“upřesňuje Pavel Ryska.

Na druhou stranu ale mohou někteří investoři preferovat zemědělsko­u půdu jako méně rizikovou. Důvodem jsou dotace. „Zemědělstv­í je z nich v dnešní době výrazně financován­o. Dotace jsou známy na několik let dopředu. Od toho se odvíjí i jistota nájmu, kterou hospodaříc­í zemědělci majitelům půdy odvádí,“popisuje Ryska.

Tedy zatímco průmysl či maloobchod prochází cykly, což samozřejmě ovlivňuje i příslušné nemovitost­i, zemědělstv­í může být v tomto ohledu méně citlivé.

 ?? FOTO MAFRA – P. LEMBERK ?? Zemědělské pozemky už sice nezdražují tak rychle jako před pár lety, stále ovšem představuj­í bezpečnou investici, která je méně citlivá na dopady hospodářsk­ých cyklů než jiné typy nemovitost­í. Snímek byl pořízen na Vysočině.
FOTO MAFRA – P. LEMBERK Zemědělské pozemky už sice nezdražují tak rychle jako před pár lety, stále ovšem představuj­í bezpečnou investici, která je méně citlivá na dopady hospodářsk­ých cyklů než jiné typy nemovitost­í. Snímek byl pořízen na Vysočině.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia