„Chybuje-li strojvůdce, může být už pozdě“
Šéf Drážní inspekce po několika železničních kolizích nicméně ujišťuje, že systém je nastavený tak, aby se každá chyba dala zachytit
Při železniční nehodě u Perninku na Karlovarsku zemřeli minulé úterý dva lidé, dalších dvacet se zranilo. V pátek se srazily vlaky v pražských Běchovicích, v neděli se vlak střetl na Domažlicku s osobním vozem a další usmrtil na Novojičínsku muže. Česko má za sebou týden železničních nehod. Šéf Drážní inspekce Jan Kučera mluví v rozhovoru pro LN o absenci zabezpečovacích systémů i chybách při komunikaci.
LN Už víte, co bylo příčinou pátečního střetu?
To je předmětem šetření, nicméně již nyní se ukazuje, že příčina pravděpodobně nebude na straně zabezpečovacího zařízení, ale v selhání člověka, v komunikaci mezi dopravcem (České dráhy) a provozovatelem dráhy (Správa železnic). Ne vše, co během komunikace zaznělo, si její účastníci vyložili stejně. Došlo k nedorozumění.
LN Jak mezi sebou zmíněné strany komunikují?
Právními a vnitřními předpisy provozovatele dráhy a dopravce je dána hovorová kázeň, kdy jsou pro konkrétní situace stanovena závazná slovní znění, tedy jakým způsobem spolu mají zaměstnanci komunikovat, aby nedošlo k nedorozumění a ke vzniku mimořádných událostí.
V případě srážky soupravy od osobního vlaku s rychlíkem v Praze-Běchovicích nejde ani tak o závazná slovní znění, ale spíše o komunikaci jako takovou, při které bylo vše ovlivněno předchozí nehodou, kdy pendolino srazilo člověka a bylo potřeba evakuovat cestující. Situace na místě nebyla standardní, svým způsobem byla vypjatá, a nyní zkoumáme, jak komunikace probíhala, jaké byly pokyny a předávané informace, jak je předávající mínil a jak je jejich příjemce pochopil. Zásadní je v těchto případech rovněž znění vydaných písemných rozkazů.
LN Je tedy systém komunikace nastavený dostatečně?
Je nastaven tak, aby nedošlo ke komunikačnímu šumu. Zúčastněné strany mají stanovena závazná slovní znění – přesná pořadí slov, aby nedošlo k jejich záměně či k nepochopení.
LN Debatuje se o zabezpečení železnice. Jsou k dispozici prostředky, které by strojvedoucího včas informovaly o chybě?
Na železnici by mělo platit, že by se každá chyba měla dát zachytit. Když to řeknu laicky, pokud se výpravčí ve stanici pokusí postavit výhybky tak, aby se vlakové cesty křížily, tedy by se mohly dva vlaky srazit, tak to zabezpečovací zařízení standardní obsluhou nedovolí, neboť vyhodnotí problém. Pokud ale udělá chybu strojvedoucí, například projede návěstidlo zakazující jízdu, tak je vlak zastaven až po minutí návěstidla, což už může být pozdě, protože vlak vjede tam, kam nemá.
Existuje ale systém ETCS, který kontroluje jízdu vlaku průběžně. Tedy již v momentě, kdy se strojvedoucí blíží k červené na návěstidle a jede příliš rychle, je zřejmé, že nesnižuje rychlost včas, tak systém začne brzdit místo strojvedoucího. Tento systém také dokáže hlídat nejvyšší dovolenou rychlost na trati, takže třeba u Chodové Plané (případ z roku 2019, kdy strojvedoucí včas nesnížil rychlost a nákladní vlak vykolejil – pozn. red.) by vlak automaticky rychlost snížil, kdyby tam systém ETCS byl. Bohužel není.
LN Proč?
Není to tím, že by někdo nechtěl. V Česku se začalo dost pozdě s implementací, je to i otázka peněz. Poptávka provozovatelů je navíc obrovská, takže ani výrobci nestíhají systémy dodávat, případně si za ně říkají moc peněz. Musíme si také uvědomit, že je potřeba systémem vybavit nejen trať, ale i všechna hnací vozidla, tedy lokomotivy na ní. Jinak to nemá smysl.
LN Vraťme se k pátečnímu incidentu u Běchovic. Jak probíhá vyšetřování události a jak vysoká je škoda?
Slyšeli jsme nahrávky rozhovorů, mluvili jsme se strojvedoucím rychlíku a další podání vysvětlení budou pokračovat. Pomalu se nám celý nehodový děj skládá dohromady, a proto už nyní můžeme říci, že zabezpečovací zařízení ve stanici s největší pravděpodobností fungovalo správně. Půjde tedy o lidský faktor, o pochybení člověka. Škoda je v tuto chvíli odhadnuta na 5,5 milionu korun.
LN Zmíněná nehoda ochromila železniční dopravu v Praze a okolí, zpoždění nabíraly i dálkové vlaky. Existují v Česku tratě, které kvůli svému zablokování mohou ovlivnit dopravu třeba až na Moravě?
Drážní inspekce neřeší kapacitu trati, to je záležitost Správy železnic. Nicméně, když už se ptáte, tak ano, existují. Jednou z nich je spojnice mezi odstavným nádražím Praha jih a hlavním nádražím v Praze, která vede přes Prahu-Vršovice. Pokud se na této trase něco stane, nevyjedou desítky souprav pro dálkovou dopravu, což se projeví v celé republice. Regionálních spojů na Moravě se to ale pochopitelně nedotkne.
LN Za poslední týden se na území Česka odehrálo hned několik železničních incidentů. Lze říci, že je některé roční období rizikovější v počtu nehod?
Záleží, jaký typ nehody myslíte. Srážky vlaků jsou naštěstí ojedinělé. Typicky letní nehodou jsou některá střetnutí na přejezdu, kdy se při výletech řidič automobilu na řízení dostatečně nesoustředí, případně jezdí sváteční řidiči. Na podzim, zejména v období Dušiček a Vánoc, bývá zase více střetů vlaků s osobami, což souvisí, podle všeho, se sebevraždami.
CVeílcýerčotzěhtoevnoar čtěte na