Cukrářství láká, med ale ne
Sladký život láká čím dál víc dospívajících, kteří si vybírají budoucí povolání. O obor cukrář se jich uchází mnohem více, než je volných míst na učilištích. „O náš obor cukrář je tak velký zájem, že počet uchazečů je v některých letech, a to i letos, více než 300 procent oproti kapacitě,“potvrdil LN ředitel Integrované střední školy Mladá Boleslav Štefan Klíma s tím, že letos se na tento obor přihlásilo 59 žáků a přijato bylo 20.
V celém Česku letos podalo na obor cukrář přihlášku 3165 žáků s tím, že školy jich plánují přijmout 2266. Konečná čísla za všechny obory na všech školách budou podle informací Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR) známa až v listopadu.
„Snažíme se o navýšení kapacity oboru, protože naši žáci jsou úspěšní v cukrářských soutěžích, bohužel to není vůbec jednoduchá záležitost,“doplnil Klíma. Na zvýšení počtu cukrářských učňů by se musel shodnout Středočeský kraj s ministerstvem školství, překážkou je i obava, že ne všichni absolventi získají zaměstnání v oboru.
Atraktivní je i moderní výuka
Nejde jenom o cukráře, obecně je problém, aby se potkával zájem studentů, kapacita škol a tržní poptávka. Dlouhodobě na to poukazuje také Česká školní inspekce. „Struktura, nabídka a kapacita středoškolských maturitních i nematuritních oborů nejsou v mnoha ohledech vhodně nastaveny. Jakkoli v minulosti proběhly v některých regionech dílčí změny, úprava oborové struktury a souvisejících kapacit v jednotlivých krajích zůstává stále velkou výzvou,“řekl LN náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Značnému zájmu se kromě cukráře těší i další učňovské obory, jako je puškař, kadeřník, reprodukční grafik, aranžér, lodník či knihař. Mnoho mladých se chce stát i mechaniky a elektrikáři.
Jednou z příčin atraktivity oborů je kromě budoucího uplatnění, pracovních podmínek a výše platu i způsob výuky, do níž se zapojují i odborníci z praxe. „Naše škola sleduje a ihned do výuky zavádí nejmodernější trendy, proto je obor cukrář tak úspěšný,“vysvětlují webové stránky mladoboleslavské Integrované střední školy. Zanedbatelná není ani finanční stránka, šikovní a snaživí budoucí cukráři z Mladé Boleslavi si mohou měsíčně vydělat až tři tisíce korun.
Na méně poptávané obory se musí naopak lákat, například formou finančního bonusu. „Kraje společně se zaměstnavateli nabízejí zájemcům o řemeslné obory podporu formou stipendií,“informovalo LN ministerstvo školství. Ani to nemusí vždy stačit. Nulový zájem projevili letos žáci o obor včelař, téměř ignorovali možnost vyučit se slévačem, montérem vodovodů a kanalizací, vodařem, modelářem, uměleckým štukatérem, výrobcem kožedělného zboží či textilií, kamnářem, sklenářem a dalšími. Situace však není stejná ve všech regionech. Kupříkladu v Praze patří podle údajů Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) mezi největší propadáky obor prodavač, automechanik, elektromechanik nebo kuchař-číšník.
Velký zájem je o vojenská lycea
Ze statistik NPI ČR a Cermatu vyplývá, že u maturitních oborů vzrostl počet uchazečů a naopak ubylo nabízených míst. U přijímacích zkoušek bylo zhruba 69 000 dětí, což bylo asi o 6000 víc než před třemi roky. Počet nabízených míst klesl za stejnou dobu přibližně o 6500. Nejvíce žáků – asi 50 000 – se letos hlásilo na střední odborné školy, na čtyřletá gymnázia jich bylo přibližně 18 600.
„Skutečnost, že počet přihlášených je větší než plánovaný počet přijímaných neznamená, že je nedostatečná vzdělávací nabídka,“vysvětlil pro LN Lukáš Pfauser z Národního pedagogického institutu ČR. Jde hlavně o to, že žáci mohou podat celkem dvě přihlášky na střední školu. Někteří z nich podají například jednu na gymnázium a druhou na střední odbornou školu, jiní zkusí štěstí pouze s jednou přihláškou.
Z informací Cermatu vyplývá, že letos mírně vzrostl zájem o lycea a nástavby netechnického zaměření, naopak nepatrně nižší je mezi uchazeči zastoupení technických učebních oborů a hotelových a podnikatelských středních odborných škol.
Podle údajů NPI je v Česku největší převis poptávky uchazečů nad nabídkou míst u vojenských lyceí a dále oborů užitá malba, tvorba hraček a herních předmětů a řezbářství. Na opačném konci celostátního žebříčku stojí textilnictví, stavební materiály a geotechnika, z učebních oborů s maturitou panuje mizivý zájem o povolání technika modelových zařízení, hutníka operátora, oděvního technika nebo starožitníka.
Pokud jde o hlavní město, údaje Cermatu ukazují na nepříliš velký zájem o studium na obchodních akademiích, děti nelákají ani některé technické obory na středních průmyslových školách, například strojírenství. Mnoho míst je v Praze stále volných pro případné zájemce o dálkovou formu studia, například na Českoslovanské akademii obchodní Dr. Edvarda Beneše, která by mohla přijmout ještě 56 studentů.