DNA nahlíží do historie
Genetické testy někdy najdou nepěkné věci – a to i v dávné minulosti. Irští vědci Daniel Bradley a Lara Cassidyová nyní ve špičkovém vědeckém časopise Nature popsali, jak díky DNA objevili pět tisíc let starý incest. Zřejmě souvisel s chováním a formováním tehdejší vládnoucí elity.
Na východě Irska leží mohutná kamenná mohyla zvaná Newgrange, stará asi pět tisíc let. Zmínění výzkumníci dělali testy DNA získané z kosterních ostatků v ní pohřbených lidí. Z kostry jednoho muže zjistili, že se narodil z incestu. Jak na to přišli? Člověk dědí půlku své genetické informace od matky a půlku od otce. „V případě toho muže byly obě části genomu extrémně podobné, nikdy jsem ještě nic takového neviděla,“hodnotila Cassidyová. „To je možné, jen pokud byli jeho rodiče příbuzní prvního stupně.“Prakticky tedy dítě počali bratr a sestra nebo rodič a potomek.
Z polohy nalezené kostry v centru mohyly výzkumníci soudí, že muž měl významné společenské postavení. Proto se domnívají, že pocházel z příbuzenského svazku, jímž si jedna rodina chtěla uchovat moc ve vlastních rukou a nedělit se o ni s novými příbuznými zvenčí. Takovéto svazky se uzavíraly i ve starém Egyptě.
Ostatně příbuzenské sňatky v panovnických dynastiích (i když už ne mezi tak těsně blízkými osobami) vydržely až do moderních dob. I za cenu zdravotních problémů, protože spojení pokrevních příbuzných zvyšuje riziko, že dítě zdědí „nebezpečnou“variantu stejného genu hned od obou rodičů.
Nicméně zůstaňme ještě v dávné minulosti. Jiný pohled na rozmnožování vládnoucí elity vrhnul další genetický výzkum, publikovaný loni na podzim v žurnálu Science. Při něm genetikové zkoumali kosterní pozůstatky nalezené nikoli ve velkolepé irské mohyle, ale v celkem normálních hrobech z doby zhruba před čtyřmi až šesti tisíci lety nalezenými v údolí řeky Lech na jih od bavorského města Augsburg. I tak však byli zemřelí v některých hrobech „vybaveni“lépe než v jiných: muži bronzovými a měděnými dýkami či sekyrami, ženy měděnými ozdobami hlavy, dekorativními špendlíky nebo bronzovými náramky. Dá se tedy soudit, že dotyční patřili k bohatším obyvatelům.
Výzkumníci si k rozboru vzali kosti 104 osob a z nich rovněž zjistili nerovnoprávnou sociální strukturu tamní společnosti. Našli příbuznost mezi bohatými muži, což naznačuje, že majetek se dědil v rodině a do bohatších vrstev nepronikali chudí muži zvenčí.
Zajímavé však byly i výsledky týkající se DNA žen. Bohatší ženy pocházely z jiných oblastí. Což potvrdila i analýza chemických prvků, které se do jejich zubů dostaly v době růstu z požívané vody. Nebylo to v onom údolí řeky Lech. Zdá se tedy, že bohatí muži si partnerky nehledali mezi chudými sousedkami, ale mezi (možná movitými) ženami ze vzdálenějších oblastí.
A nejenom to. Když vědci genetickými rozbory našli kostry dcer bohatých žen, ukázalo se, že umřely velmi mladé. Pokud totiž žena z bohaté rodiny již dosáhla věku na vdávání, zřejmě ji nedostal nikdo z okolí, ale odvedli si ji nápadníci zdaleka.
Propast mezi místními bohatými a místními chudými tak zůstala zachována.
Bohatí muži si partnerky nehledali mezi chudými sousedkami, ale mezi (možná movitými) ženami ze vzdálenějších oblastí. Ženu z bohaté rodiny nedostal nikdo z okolí, ale odvedli si ji nápadníci zdaleka.