Restart pro Bílý dům
Bidenovo vítězství by mohlo obnovit pošramocené transatlantické vztahy
Ve svém úvodním projevu na výročním zasedání Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) německý ministr zahraničních věcí Heiko Maas prohlásil, že bez ohledu na výsledek prezidentských voleb v USA letos v listopadu budou Evropané „muset přemýšlet o tom, jak lépe zabraňovat konfliktům v blízkosti Evropy i bez USA“.
Jeho názor je široce sdílen. Mnoho evropských komentátorů a expertů, jako jsou Janan Ganesh a Wolfgang Münchau z Financial Times, tvrdí, že vztahy mezi USA a EU by se v případě, že by současného amerického prezidenta Donalda Trumpa porazil demokratický kandidát, výrazně nezměnily. Demokratický prezident, argumentují, by rovněž zastával ochranářské tendence v obchodě, sympatizoval s údajnými izolacionistickými instinkty americké veřejnosti a se stejnou nechutí by podepisoval šeky na výdaje na obranu Evropy. Tento popis se původně vztahoval na senátory Elizabeth Warrenovou z Massachusetts a Bernieho Sanderse z Vermontu, a to navzdory jejich silné podpoře mezinárodní spolupráce a lidských práv. Nyní jej někteří Evropané aplikují i na Joea Bidena.
Pokusy o nápravu
Myšlenka, že by Bidenovo vítězství nepřineslo žádnou reálnou změnu americké politiky vůči Evropě, je však obtížně uvěřitelná. Biden vždy zastával silně transatlantické názory a během své desetileté politické kariéry navázal úzké vztahy s klíčovými evropskými vůdci, včetně německé kancléřky Angely Merkelové. V letech 2009 až 2017, kdy byl viceprezidentem, byl vždy k dispozici pro osobní diplomacii, když prezident Barack Obama nebyl po ruce.
Zatímco pochyby evropských komentátorů ohledně toho, zda se stará transatlantická aliance může jednoduše vrátit do stavu před Trumpem, jsou správné a oprávněné, podceňují, co by Bidenovo vítězství znamenalo pro americkou zahraniční politiku. Demokratická strana je stále stranou hodnot a po čtyřech letech pod Trumpovým vedením by Bidenova administrativa usilovala o úplné resetování politiky a obnovu historického závazku Ameriky k odpovědnému vedení na světové scéně.
Reputace Ameriky mezi obyvateli Evropské unie dosahuje historického dna kvůli pomalé, nekoherentní a neúčinné reakci Trumpovy administrativy na krizi covid-19, která spočívala především v obviňování jiných zemí namísto spolupráce s nimi. Místo boje s krizí s využitím zdrojů Světové zdravotnické organizace a dalších multilaterálních organizací USA bez varování zakázaly cesty z Evropy a oznámily, že přestanou financovat WHO. Jedním z prvních cílů Bidenovy zahraniční politiky by určitě byla náprava tohoto stavu a zajištění toho, že USA budou ke koronavirové pandemii přistupovat jako ke globální krizi. To znamená využití mezinárodní spolupráce k ochraně Američanů před pandemií (a s ní související ekonomickou devastací) a také vedení globálního úsilí v boji proti této hrozbě.
S Joem Bidenem v Bílém domě by evropské telekomunikační společnosti, jako jsou Nokia a Ericsson, byly uznávány a podporovány jako hlavní kandidáti na zavádění 5G telekomunikačních sítí v zemích transatlantické aliance a USA by pomáhaly Evropě zbavit se závislosti na ruském plynu při přechodu na čistou energii. Bidenova administrativa by také uznala, že by bylo moudré vyjednat novou smlouvu START s Ruskem o jaderném odzbrojení po vypršení aktuální smlouvy v roce 2021. USA pod Bidenovým vedením by rovněž usilovaly o další formy kontroly zbraní k prosazení evropských a amerických bezpečnostních zájmů a zabránění novým závodům ve zbrojení.
Přesněji řečeno, Bidenova administrativa by dostála všem závazkům přijatých při jednáních a získala by si důvěru, že Amerika dodrží závazky ke svým partnerům a spojencům po celém světě. Jedinou otázkou je, zda by tvrdá rozhodnutí potřebná k oživení aliance byla připravena učinit i Evropa.
Odkloněná Evropa Transatlantický reset by jistě vyžadoval, aby se Amerika postavila za lidská práva a demokracii, což by znamenalo přísnější linii vůči současné turecké vládě. To by naštěstí nemělo být obtížné. Průzkum Národní bezpečnostní akce dlouhodobě ukazuje, že u většiny Američanů vzbuzuje Trumpovo špatné řízení vztahů USA s jinými zeměmi obavy a byli by raději, kdyby americká vláda zastávala prověřené americké hodnoty, včetně lidských práv.
Uplynulá léta Trumpovy tirády proti transatlantické alianci poskytovala Evropě spoustu důvodů, aby se obrátila dovnitř a obrnila se ochrannými bariérami protekcionismu. Údaje z průzkumu z ECFR však ukazují, že mnozí z těch Evropanů, kteří nyní podporují protekcionismus, jsou rozčarovaní bývalí příznivci transatlantické aliance. Pokud se změní vedení USA a Washington se vrátí k povědomému dřívějšímu přístupu, jejich zklamání se můře rozplynout.
Zdá se tedy, že se nic nestane, pokud budou evropští komentátoři i nadále zkreslovat fakta o Bidenovi, demokratech a názorech Američanů na zahraniční politiku. Při snížených očekáváních bude pro budoucí Bidenovu administrativu snazší překonat mínění evropské veřejnosti. Ve vztazích a spojenectvích mezi zeměmi jde stejně jako kdekoli jinde o vnímání.
Uplynulá léta Trumpovy tirády proti transatlantické alianci poskytovala Evropě spoustu důvodů, aby se obrátila dovnitř a obrnila se ochrannými bariérami
Copyright: Project Syndicate, 2020. www.project-syndicate.org