Výlet za ctnostmi i neřestmi
Vzpomínáte na televizní soutěž Peče celá země? Kdekdo tehdy hádal, kde ten půvabný areál se zámečkem a anglickým parkem vlastně je. Odpověď už zřejmě znáte: Dům oddechu aneb La Maison de Bon Repos si výhradně pro svá potěšení, meditaci a lov ptáků nechal postavit hrabě František Antonín Špork (1662–1738). Klíčová je doba vzniku mezi lety 1715 a 1718: hraběti táhlo na šedesátku a jeho druhý projekt – barokní lázeňský areál v Kuksu se špitálem a bohatou sochařskou výzdobou z dílny Matyáše Bernarda Brauna (1684–1738) – se zvolna blížil ke svému dokončení. Že by hraběte začal Kuks tak trochu nudit a hledal jinou zábavu?
Traduje se, že předobrazem Kuksu bylo Versailles, okázalé sídlo Krále Slunce Ludvíka XIV. Také hrabě toužil vybudovat venkovské sídlo, které by odráželo jeho vkus, moc i bohatství, ale ve svých nápadech zašel ještě o kousek dál. V mělkém údolí Labe mezi Jaroměří a Dvorem Králové nad Labem od samého začátku světské rozkoše a zábavu vyvažovala smrt a věčné zapomnění, ctnosti kráčely Kuksem ruku v ruce s neřestmi.
Pod rukama italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho a dalších umělců tu se na přelomu 17. a 18. století začal vyrůstat barokní ráj se dvěma břehy: na jednom stála hraběcí rezidence a lázně, na druhém klášter s hospitalem a kostelem Nejsvětější Trojice, v němž si hrabě přál ulehnout k věčnému odpočinku. Bylo tu závodiště, divadlo i keřové bludiště, žertovné i vážné sochy, oslnivá barokní výzdoba a spousta dalších míst pro dobové radovánky. Na začátku 18. století se skutečně do Kuksu sjížděla smetánka z celé Evropy a lázně svou pověstí předčily Karlovy Vary. Jenže sláva Šporkových lázní trvala krátce: po smrti hraběte (1738) přišla ničivá povodeň (1740) a z lázeňského a zámeckého areálu nezbylo téměř nic. Smetánka odjela a na Kuks záhy zapomněla. Přestože dnešní Kuks příchozí oslňuje velikostí a rozlehlostí, jde o pouhý zlomek snu hraběte Šporka. Z někdejšího areálu zbylo „jen“torzo zámeckého břehu s kaskádovým schodištěm a impozantní hospital s kostelem Nejsvětější Trojice: místo, kde řád Milosrdných bratří podporovaný Šporkovou nadací pečoval o válečné veterány, vojenské vysloužilce a o chudé.
Areál prošel rekonstrukcí. Hlavní prohlídkový okruh nabízí seznámení s Františkem Antonínem Šporkem i s osudy řádu Milosrdných bratří, prohlédnete si model kukského údolí v době jeho největšího rozmachu v roce 1722 a unikátní cyklus Tanec smrti: ponuré malby pokrývají stěny hlavní chodby hospitalu. Podíváte se i do Šporkovy hrobky a bývalého hlavního nemocničního sálu s originály Braunových alegorií Ctností a Neřestí. Historii objektu a péči o potřebné připomene České farmaceutické muzeum s expozicí Z apatyky do fabriky.
K výletu do Kuksu patří také procházka někdejší špitální zahradou s desítkami bylinkových záhonů a samozřejmě přehlídka Braunových soch, které patří k vrcholu českého baroka. Potkáte jich tu desítky, ale prim hraji alegorie Ctností a Neřestí, které z teras před hospitalem shlížejí do údolí Labe. Braun je prý vytvořil během dvou let a je škoda, že v té době ještě neexistovaly fotografie: sochy totiž byly kdysi barevné, ale nikdo neví, jak přesně vypadaly. Neřesti před pravým křídlem uvádí plačící Anděl žalostné smrti, za ním pak stojí Pýcha s pávem, Lakomství s měšcem a truhlicí pokladů, Smilstvo se zrcadlem a opicí, Závist se vzteklým psem, nenasytné Obžerství s vepřem, vzteklý Hněv s rozzuřeným medvědem, ospalá Lenost s oslem, Zoufalství, které si vráží dýku do prsou, roztančená Lehkomyslnost, Pomluva s vyplazeným jazykem a Lstivost ve škrabošce s liškou u nohou. Podvod, poslední z Neřestí, se nedochoval, socha je od jiného autora.
Zástup Ctností před levým křídlem uvádí rozjařený Anděl blažené smrti, následuje Víra s křížem, Naděje hledící vzhůru, Láska zpodobněná jako matka, Trpělivost s beránkem, Moudrost se třemi tvářemi, která se z minulosti umí poučit pro současnost, Statečnost s maršálskou holí, Cudnost se zakrytou tváří a párem hrdliček, Píle se včelím úlem, Štědrost s rohem hojnosti s plody země, Upřímnost se srdcem na dlani, Spravedlnost se zavázanýma očima a Střídmost s naplněným pohárem, který znamená, že zná svou míru.
Autorka je spolupracovnicí LN