Zemřel „poslední“generální tajemník
Zemřel Miloš Jakeš, poslední skutečně mocný šéf KSČ v době její „vedoucí úlohy“. Tento ještě v pravém slova smyslu komunistický generální tajemník byl už ale také symbolem rychlého úpadku KSČ.
Ve věku 97 let zemřel předrevoluční generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. Byl jedním ze symbolů konce diktatury KSČ v Československu a také jedním z kolaborantských politiků událostí kolem okupace v roce 1968. Kariérní stranický pracovník vystoupal až na pomyslný vrchol žebříčku, když se v roce 1987 stal fakticky nejvýše postaveným člověkem v zemi. Po listopadu 1989 ho sice ze strany vyloučili, komunismu ale zůstal věrný až do smrti.
Poslední rozloučení s Jakešem se dle televize CNN Prima News uskutečnilo včera v motolském krematoriu, rodina si nepřála přítomnost veřejnosti ani médií.
Jakeš se do paměti národa zapsal zmateným a místy až bezelstně upřímným projevem z Červeného Hrádku na Plzeňsku z července 1989, jehož nahrávka bavila lidi v celém tehdejším Československu. Projev, ve kterém mimo jiné apeloval na to, aby komunisté získali podporu obyvatel a nezůstali sami „jak kůl v plotě“, byl pro mnohé signálem, že vládnoucí režim není tak silný, jak se tvářil při rozhánění opozičních demonstrací.
Do nejvlivnější politické funkce byl Jakeš jako nástupce Gustáva Husáka překvapivě zvolen v prosinci 1987. Z postu odešel v době sametové revoluce, při demonstracích tehdy dav často skandoval heslo „Jakeše do koše“. Do komunistické strany Jakeš vstoupil v roce 1945. V období pražského jara v roce 1968 se přiklonil na stranu konzervativních sil v komunistické straně, což mu po okupaci vojsky Varšavské smlouvy zajistilo pokračování kariéry. V 70. letech byl jedním z představitelů tzv. normalizace a podílel se na čistkách ve společnosti i v KSČ.
Po listopadových událostech roku 1989 skončil mocenský monopol komunistů a sám Jakeš musel funkci opustit. Sametovou revoluci považoval za „kontrarevoluční převrat“. Studentské shromáždění dle něj zneužili pro své účely příslušníci Státní bezpečnosti spolu s některými členy tehdejšího ústředního výboru KSČ, již si přáli změnit stranické vedení. V dalších letech čelil obvinění z vlastizrady, jíž se dle obžaloby dopustil tím, že se 22. srpna 1968 zúčastnil na sovětském velvyslanectví v Praze jednání o vytvoření tzv. dělnicko-rolnické vlády, jež měla nahradit zákonnou vládu, a souhlasil, že se stane jejím členem. Vrchní soud jej obžaloby zprostil. Od srpna 2016 čelil spolu s dalšími 66 lidmi trestnímu oznámení kvůli zabití pěti Němců v šedesátých a sedmdesátých letech na hranici Československa. Vydání do Německa či rozsudku se nedožil. V posledních letech žil v ústraní a příležitostně vystupoval na veřejnosti. dom, čtk