Hagia Sofia zůstane přístupná
Kulturní válka, orientální barbarství či ochrana národních zájmů. Přeměna nejslavnější stavby Istanbulu, někdejšího křesťanského chrámu Boží moudrosti, v islámskou svatyni vyvolala salvy pobouřených reakcí (většinou v křesťanských zemích) stejně jako nadšené přivítání (v Turecku samém a některých dalších muslimských státech).
Změnu, která má potenciál být zapsána v učebnicích dějepisu i po stovkách let, umožnil výrok tureckého nejvyššího správního soudu a následný dekret vydaný tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. K obojímu došlo minulý pátek.
Stavba stojící v evropské části Istanbulu nad západním břehem Bosporu vznikla v 6. století jako křesťanský chrám Boží moudrosti. Po dobytí tehdejší Konstantinopole ji osmanští Turci v roce 1453 přeměnili v mešitu, ale od roku 1934 až dosud fungovala nařízením tehdejšího prezidenta Mustafy Kemala Atatürka jako muzeum – nespravovala ji tedy žádná náboženská autorita.
Dovnitř můžete – a zdarma Turecké úřady se nyní snaží kritiku konverze Hagie Sofie v mešitu mírnit. Podle Ömera Çelika, mluvčího vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP, jejím předsedou je prezident Erdogan) se toho vlastně mnoho nezmění. „Všechny rysy Hagie Sofie zůstanou zachovány,“ujistil Çelik s tím, že pouze během muslimských modliteb budou křesťanské symboly stavby včetně slavných mozaik zakryty – závěsy či laserem.
První hromadné muslimské pobožnosti se budou v Hagii Sofii konat zřejmě již koncem příštího týdne, přesné datum však zatím nebylo stanoveno.
Návštěvníci bez ohledu na vyznání nebudou podle mluvčího konverzí Hagie Sofie nijak negativně dotčeni – naopak. Vstup má být zdarma, zatímco dosud se za návštěvu interiéru stavby vybíralo vstupné ve výši 100 tureckých lir (asi 350 korun). Režim se tím přiblíží jiným velkým istanbulským mešitám, které jsou rovněž přístupné gratis lidem všech vyznání i bezvěrcům. Návštěvníci si však musí před vstupem vyzout obuv a mít přiměřeně zakryté tělo.
Přeměnu Hagie Sofie v mešitu podporují v Turecku všechny významnější politické síly a podle průzkumů také většina obyvatel. Souhlasně se vyjádřil i starosta Istanbulu Ekrem Imamoglu, který byl přitom v minulosti jako představitel opozice v tvrdých střetech s AKP. „Změnu Hagie Sofie v mešitu podporuji, pokud zemi obohatí morálně i materiálně,“řekl Imamoglu online deníku Ahval.
Vášně kolem pár dní staré přeměny slavné istanbulské stavby v mešitu neutichají. Podle tureckých úřadů někdejší křesťanský chrám neprojde žádnými zásadními úpravami, dovnitř se má dostat každý.
Pobouření v Řecku, bolest ve Vatikánu
Největší vlnu nesouhlasu vyvolala přeměna Hagie Sofie v mešitu v Řecku. Země má s Tureckem dlouhodobě napjaté politické vztahy a pro Řeky, jejichž většina vyznává pravoslavné křesťanství, se jedná také o nábožensky citlivou záležitost. Istanbul (někdejší Konstantinopol) je totiž sídlem konstantinopolského patriarchy, jehož postavení mezi ostatními pravoslavnými patriarcháty je vyjádřeno sloganem „první mezi rovnými“. Mnoho Řeků považuje konstantinopolského patriarchu za „svého“(ten současný, Bartoloměj I., je příslušníkem řecké národnostní menšiny v Turecku) a vnímá konverzi Hagie Sofie v mešitu za krádež svého náboženského dědictví. Vedle náboženských autorit si přisadil i současný řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. „Jde o zbytečnou konfrontaci, ze strany Turecka je to ubohá akce,“vyjádřil se předseda řecké vlády a vyzval k tvrdé odpovědi vůči Turecku z úrovně Evropské unie.
Poměrně vlažná reakce naproti tomu přišla z Vatikánu, kde papež František I. vyjádřil v souvislosti se změnou statusu Hagie Sofie pouze „velkou bolest“s tím, že jeho myšlenky zůstávají v Istanbulu. Důvodem může být fakt, že papež se snaží o dialog mezi různými náboženstvími a příkřejší slova by to mohla ohrozit. Vatikánský oficiální deník L’Osservatore Romano sice přinesl přehled reakcí ze světa, ale žádný odsuzující komentář.