Trautenberk
Jedna dýmka bude ve sněmu scházet
Jsem prastarý dědek, okomentoval zakladatel strany TOP 09 svůj plán nehrnout se do příštích voleb. Jeho nepřátelé mohou uštěpačně dodat, že to měl udělat už nejpozději před třemi lety; že sněmovní schůzování pro něj nebylo ani zamlada; že musel jít do minulého klání jen a jen proto, aby jeho partaj vůbec prolezla do sněmovny; že jeho odchodem začíná definitivní konec topky v parlamentu. Ale to je jen pěna dní: Schwarzenbergovi je třeba za jeho práci v politice – a české společnosti obecně – upřímně a hluboce poděkovat.
Když jej počátkem ledna 2007 tehdejší předseda Strany zelených Martin Bursík navrhl na ministra zahraničí, vzbudil bouři. Nejen ve své vlastní straně, ale zejména v ODS a na Hradě, kde sídlil Václav Klaus. ODS právě drtivě vyhrála volby, získala přes pětatřicet procent hlasů – a do Černínského paláce se má stěhovat Havlův muž? Pro prezidenta a jeho blízké v ODS byl Václav Havel ve skutečnosti mnohem větším nepřítelem než nějaká levice v podání ČSSD. Nicméně premiér Mirek Topolánek si prosadil svou, a tím nastartoval neuvěřitelnou kariéru politika Karla Schwarzenberga. Kariéru, která vyvrcholila až finále prezidentské volby.
Možná nejdůležitější odkaz Schwarzenberga coby politika je cosi zcela apolitického: rehabilitoval v očích nemalé části národa konzervativní hodnoty – včetně vztahu ke šlechtě. Protože nejen blízkost k prvnímu českému prezidentovi, ale i noblesní původ a život prožitý převážně v Rakousku bylo to, co na „knížeti“mnohé tolik dráždilo.
V oné vřavě, která tehdy okolo jména nového ministra zahraničí vypukla, napsal Pavel Šafr v Hospodářských novinách text, v němž onen odpor v novinové zkratce popsal: „Už jako malým dětem nám tehdejší televize vštípila prostřednictvím pohádek některé základní národní instinkty. My, chytří a pokrokoví čeští chudáci, vždycky vyzrajeme na ty zabedněné, reakční, odporně bohaté Němce a Rakušany, kteří nám chtějí vládnout. (...) Podobným příkladem nepřítele lidu je také Trautenberk z pohádek o Krakonošovi. Je to natvrdlý, líný potomek cizí šlechty, jenž vykořisťuje své hodné chudé a ryze české služebnictvo.“Díky Schwarzenbergovu vlídnému vystupování tyto předsudky z části národa vyvanuly jako dým. Karel Schwarzenberg bude české politice scházet. Muži jeho formátu se dnes často nerodí – a pokud už se narodí, málokdy jim doba pomůže dorůst jeho velikosti.