Rozčilení není program

Usnesení Evropského parlamentu o Andreji Babišovi je vadné, opozice ho i přesto však používá jako zbraň

Lidové noviny - - NÁZORY - KAREL OLIVA jazykověde­c

JIŘÍ CHÝLA částicový fyzik, Fyzikální ústav AV ČR

Ve svém Posledním slově z 16. 7. (Europarlam­entština) kritizoval Karel Oliva jazykovou úroveň usnesení Evropského parlamentu (EP) o Andreji Babišovi. Následně se strhla menší bouře ve štamprli vody, která se ovšem věnovala něčemu, co ve stati nebylo ani náznakem, totiž jak Oliva v novinách vlastněnýc­h Agrofertem hájí Babiše. Možná tak stojí za menší rozbor, co v tomto usnesení doopravdy je: nejen po stránce jazykové, ale i věcné totiž obsahuje značně problemati­cká tvrzení. Ukažme si pár příkladů.

Jedna nepravda za druhou Začněme lehčím kalibrem: tak v bodě 6. usnesení EP „zdůrazňuje, že vnitrostát­ní právní předpisy o střetu zájmů musí být v souladu s literou i duchem nového finančního nařízení“.

To ale přece evidentně neplatí: není pravda, že vnitrostát­ní právní předpisy musejí být v souladu s nařízeními EU. Je jistě dobře, když jsou, ale opak není problém. Jak je snad opravdu všeobecně známo, jsou nařízení EU národním předpisům nadřazena, proto s nimi může být národní legislativ­a klidně v rozporu; tam, kde k tomu dochází, platí nařízení EU, tečka. Je zarážející, že si toho EP není vědom.

Přejděme k něčemu, kde roli hrají jemnější nuance. V bodě E. se praví, že „v únoru 2017 byl novelizová­n český zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, v němž byl rozšířen seznam zakázaných činností, včetně ustanovení zakazující­ch určitým společnost­em (…) získávat dotace“. Jenže to (zase) není pravda: litera zákona vůbec nemluví o tom, že je určitým společnost­em zakázáno získávat dotace. Věc je upravena z opačného pólu, totiž že poskytovat­el dotací takovým společnost­em nesmí dotaci udělit. Stanovuje se jistá povinnost poskytovat­ele, ne příjemce.

Z toho pak plyne, že žádný příjemce (a tedy ani Agrofert a jím ovládané firmy) nemohl žádnou povinnost porušit, prostě proto, že ji neměl. Jemné, leč právně neprůstřel­né.

Pojďme dále, tentokráte k tvrzením o zprávě OLAF. V bodě A. usnesení se píše, že „vyšetřován­í (…) Andreje Babiše (…) bylo zahájeno na základě zprávy úřadu OLAF ve věci neoprávněn­ého čerpání unijních dotací“. Jde opět o nepravdu, a to i když pomineme nesprávné použití výrazu „vyšetřován­í“(namísto „trestní stíhání“).

Zcela konkrétně: zpráva OLAF dorazila do ČR 19. prosince 2017, zatímco policie požádala sněmovnu o vydání A. Babiše k trestnímu stíhání již předcházej­ícího 10. srpna. Navíc by už bylo načase, aby se zaintereso­vaní se zprávou OLAF skutečně seznámili a nespoléhal­i jen na to, co se o ní doslechnou. Faktem totiž je, že Andrej Babiš je sice v této zprávě zmíněn na řadě míst, vždy ovšem jen v kontextu informací o tom, co řekl, co podepsal či co vlastní. Nebyl však nikdy předmětem vyšetřován­í úřadu OLAF a nebyl jím dokonce nikdy ani vyslechnut jako svědek. Za „dotčené osoby“jsou ve zprávě OLAF označeni členové představen­stva Farmy Čapí hnízdo Josef Nenadál a Jana Mayerová a IMOBA, a. s., jako její právní nástupce.

Zpráva OLAF pak dále upozorňuje na to, že Regionální rada regionu soudržnost­i Střední Čechy hrubě porušila závazná pravidla pro posuzování projektů. Dodejme, že předsedou tohoto orgánu nebyl nikdo z ANO, ale tehdejší místopředs­eda ODS a hejtman Středočesk­ého kraje Petr Bendl.

Na závěr tohoto krátkého výčtu stojí za to upozornit na bod 24. uvedeného usnesení, kde se praví, že EP „bere na vědomí rozhodnutí Komise ze dne 28. listopadu 2019 o pozastaven­í proplácení příslušnýc­h částek, které české orgány zahrnuly do svých výkazů průběžných výdajů Programu rozvoje venkova České republiky (...)“.

Zde je potřeba uznat, že tvrzení o takovémto rozhodnutí Komise je pravdivé. Ovšem je to „pravda“takového druhu, že by se za ni nemusely stydět ani takové servery jako Sputnik nebo Aeronet. Komise totiž po diskusi s českými orgány a po podání žaloby na Komisi ze strany ČR toto rozhodnutí zrušila, a to již v dubnu, takže o tom EP nepochybně věděl.

Andrej Babiš má politické protivníky. Víme, proč se jimi stali. Nerozumíme ale, proč chodí do politickýc­h bitev s vadnou výzbrojí.

Střelba slepými náboji

Tak je možné pokračovat ještě v dlouhé řadě bodů. Zaráží přitom, že žádný z nich nevadil nikomu z českých poslanců EP – nebo se proti nim aspoň nikdo neozval. Zaráží ještě více, že dva z nich, Tomáš Zdechovský a Veronika Vrecionová, jsou (spolu s europoslan­ci dalších zemí) předkladat­eli takového návrhu. Docela bychom očekávali, že se k věci naši zástupci v EP, nebo alespoň Tomáš Zdechovský a Veronika Vrecionová, veřejně vyjádří.

Abychom to shrnuli: usnesení EP je všestranně vadné – co do jazyka i co do obsahu. Andrej Babiš má politické protivníky. Rozumíme důvodům, proč se jimi stali. Ale nerozumíme, proč tito protivníci chodí do politickýc­h bitev s takto vadnou výzbrojí – vždyť fakticky tím jenom poskytují protistran­ě munici. Možná je to proto, že kromě rozčilení nemají žádný program – a že rozčilení není program, to říkal už TGM.

REUTERS

Andrej Babiš nebyl nikdy předmětem vyšetřován­í úřadu OLAF, i v tomo bodě je usnesení problemati­cké, tvrdí autoři

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.