Čeští vědci odmaskovali vir
Biochemici popsali způsob, jakým SARS-CoV-2 uniká pozornosti buněčné imunity. To přispěje k vývoji léku
Lidí, kteří onemocní covidem-19, každým dnem celosvětově přibývá, podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) je jich už více než 16,3 milionu. K lepšímu zacílení léčby může v budoucnu přispět práce českých vědců.
Tým z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd podrobně popsal strukturu proteinů nového koronaviru, které jsou klíčové pro jeho „maskování“před imunitním systémem člověka. Výsledky výzkumu biochemici z dejvického ústavu publikovali v prestižním vědeckém časopisu Nature Communications.
Virus SARS-CoV-2, který letos změnil život miliardám lidí po celém světě, patří mezi takzvané RNA viry. Ribonukleovou kyselinu používá k uchování své genetické informace.
„Abychom mu mohli čelit, musíme do detailů porozumět struktuře a funkci jeho jednotlivých proteinů,“uvedl mluvčí akademického pracoviště Dušan Brinzanik.
Vědci zjistili, že jeden ze způsobů, kterými se koronavirus snaží obelstít imunitu člověka a přesvědčit buňky, že virová RNA je neškodná, je instalace takzvané čepičky, tedy zvláštní struktury na začátku ribonukleové kyseliny. Díky tomu se virová RNA tváří jako lidská a vir může infikovat organismus a množit se v něm.
Úspěchy ve zkumavce
Instalaci „čepičky“usnadňuje jeden z koronavirových proteinů, kterému pomáhá ještě další. Právě jejich přesnou strukturu se pomocí rentgenové analýzy podařilo zjistit a analyzovat týmu pod vedením Evžena Bouři a Radima Nencky. „Právě vyvíjíme látky, které nám už fungují ve zkumavce, ale k léku je to ještě dlouhá cesta. Jeho vývoj trvá několik let,“potvrdil LN Bouřa.
Jeho tým doufá, že koronavirová pandemie skončí dříve. A počítá také s vakcínou. „Některé očkovací látky vypadají velmi nadějně,“podotkl.
Půlroční výzkum
Do zkoumání koronaviru se čeští vědci pustili už v lednu, hned poté, co Čína zveřejnila jeho genom. „Stovky vědeckých týmů se snažily objasnit, jak virus SARS-CoV-2 dokáže maskovat svoji RNA před buněčnou imunitou. Nakonec se to podařilo dvěma americkým týmům a nám v Praze,“uvedl Bouřa.
Tým z ÚOCHB identifikoval několik zásadních charakteristik zmíněných proteinů. Především hluboký kaňon na povrchu, kde se váže virová RNA a instaluje se tam na ní čepička. Právě na kaňon mohou mířit látky, které aktivitu proteinu a instalování čepičky potlačí.
Podle vědců by v budoucnu mohly sloužit jako léky proti mnoha druhům koronavirů. Pozornost
týmu se také tímto směrem obrací.
„Teď směřujeme více do aplikované sféry. Vyrábíme sloučeniny ve spolupráci s organickými chemiky u nás na ústavu,“uvedl Bouřa. A nejen tam, výsledky výzkumu českých biochemiků vzbudily zájem odborné veřejnosti po celém světě, a to ještě dříve, než vyšel zmíněný článek v Nature Communications.
„Některá data jsme zveřejnili už dříve na internetu. Náš ústav vyvíjí nyní nové látky v konsorciu s několika farmaceutickými firmami, jakými jsou Gilead a Takeda,“řekl LN Bouřa.
Dosud se k léčbě covidu-19 používají – v podstatě experimentálně – léky, které byly již dříve schválené na jiná onemocnění. Patří k nim remdesivir, původně určený proti infekcím způsobeným viry ebola, a marburg nebo poněkud „kontroverzní“hydroxychlorochin na malárii.