Salviniho čeká souboj o imunitu
Vůdce pravicové italské Ligy doufá, že nejenom dnešní hlasování, jež má rozhodnout o jeho stíhání, ale i zhoršující se situace s běženci na ostrově Lampedusa ho vrátí na politické výsluní.
Ilegální migrace, která byla v posledních letech jedním z klíčových témat italské politiky, byla v minulých měsících zcela upozaděna koronavirovou pandemií.
Nyní se ovšem dostává znovu do popředí, a to hned z několika hledisek. Dnes by měla horní komora italského parlamentu, Senát, hlasovat o zrušení senátorské imunity šéfa protiimigrační Ligy Mattea Salviniho.
V letech 2018 až 2019, kdy vykonával úřad ministra vnitra, zakazoval lodím, jež měly na palubě běžence zachráněné ve Středozemním moři, vplout do některého z italských přístavů.
Teď půjde v Senátu konkrétně o případ záchranné lodi Open Arms, jež nesměla loni v srpnu po dobu necelých tří týdnů nikde zakotvit. Na její palubě bylo tehdy 164 lidí, mezi nimi i řada nezletilých. Kolem případu se svého času strhla právní bitva.
Římský správní soud tenkrát Salviniho dekret zrušil s odůvodněním, že byl v rozporu s mezinárodním námořním právem. Open Arms musela být eskortována směrem k Lampeduse dvěma loděmi italského vojenského námořnictva. Přistát ale i tak nejprve nesměla, neboť Salvini mezitím vydal další dekret, jenž přikazoval pobřežní stráži, aby plavidlo na ostrov nepustila. Prokurátor, který požaduje Salviniho vydání, ho viní z únosu lidí.
Šéf Ligy dodnes trvá na tom, že jednal v zájmu občanů, a prohlašuje, že by se i nyní zachoval úplně stejně. V Senátu dnes může počítat s podporou své vlastní strany a dalších pravicových uskupení, například Forza Italia bývalého premiéra Silvia Berlusconiho či hnutí Bratři Itálie Giorgie Meloniové.
Naopak strany tvořící současnou vládní koalici budou hlasovat pro jeho vydání. Konečné rozhodnutí tak bude v rukou senátorů, kteří jsou nezařazení, případně v nedávné minulosti opustili některou z dosavadních vládních stran.
Pro Salviniho osobně je navíc hlasování v Senátu příležitostí, jak se dostat znovu do všeobecného povědomí. Několikaměsíční politický útlum způsobený karanténou mu znemožnil pořádání mítinků s jeho příznivci, jež byly hlavním zdrojem jeho popularity.
Vysoké procento Tunisanů Kromě toho připlulo v minulých týdnech do Itálie znovu výrazně víc běženců. Platí to především pro sicilský ostrov Lampedusa, který leží více než sto kilometrů od afrických břehů. Aktuálně přistane skoro každou hodinu na ostrově nová loď.
Na Lampeduse je nyní téměř 900 migrantů, ačkoli tamní zařízení pro uprchlíky má kapacitu jen pro 95 osob. Úřady se pokoušejí ostrovu ulevit a převážejí migranty postupně do jiných zařízení.
Mezi běženci se začalo zvyšovat zastoupení Tunisanů, kteří letos tvoří 36 procent všech příchozích. Čtrnáct procent migrantů pochází z Bangladéše, šest procent běženců je z Pobřeží slonoviny.
Současná ministryně vnitra Luciana Lamorgeseová proto navštívila zkraje týdne Tunisko. Snažila se tamní vládu přesvědčit, aby důrazněji zakročila.
V Itálii v několika posledních dnech silně rezonovaly zprávy, že někteří běženci nedovoleně opustili přijímací střediska na ostrově, a to zřejmě s cílem dostat se nějakým způsobem na italskou pevninu a pak případně do dalších částí Evropy. Všichni nově příchozí běženci totiž musí do povinné dvoutýdenní karantény. Situace se ale nebezpečně vyhrocuje i proto, že mnozí z nich považují izolaci ze zdravotních důvodů za předstupeň pro pozdější vyhoštění z Itálie.
U místního obyvatelstva se teď spojily přetrvávající obavy z migrace ještě se strachem z možného šíření koronavirové nákazy. Ministryně Lamorgeseová tvrdí, že většinu běženců, kteří bez dovolení opustili zařízení, se již podařilo zadržet a vrátit do azylových středisek. Vláda vyslala armádu, aby kontrolovala zařízení i dodržování karantény.
Podle údajů ministerstva vnitra od začátku roku připlulo do Itálie letos 12 533 osob, přičemž loni za stejné období to bylo jen 3599.