Nenechme se svést
Záporné úroky nejsou peníze zdarma. Půjčit si na ně kdykoliv a na cokoliv se nevyplatí
My si například nyní půjčujeme za negativní úrok 0,15, řekl před několika dny Andrej Babiš Lidovým novinám. „Pokud skutečně Evropská komise půjde na trh a půjčí si za negativní úroky ve výši 0,2 nebo 0,3, tak to využijeme,“vysvětloval, proč je pro nás záchranný fond Evropské unie pro boj s koronavirem výhodný. A výhodně to skutečně vypadá. Kdyby vám někdo nabídl půjčku za záporný úrok, patrně byste si ji okamžitě vzali, protože jsou to peníze zdarma. U státu to ale tak jednoduché není.
Nejprve je nutné trochu poupravit premiérova slova, protože za záporný úrok si zatím standardně nepůjčujeme. Je pravda, že se ministerstvu financí podařilo v polovině července půjčit si 300 milionů eur za -0,015 %, ale byla to letos jediná aukce, na které se to podařilo. A ne náhodou to byla jediná letošní aukce dluhopisů denominovaných v eurech.
U korunových dluhopisů se to ministerstvu financí nyní nedaří a půjčuje si za kladný úrok. Je to pochopitelné, protože investoři vidí politiku Evropské centrální banky, která sama účtuje bankám záporný úrok a ve velkém dluhopisy se záporným výnosem skupuje.
Žádná výhra
I kdybychom si ale půjčovali za minus pravidelně, není to žádná výhra. Kdybyste přišli do banky a dostali nabídku záporného úroku, co uděláte? Vezmete si třeba na deset let co nejvíc vám to dovolí, na ty peníze nesáhnete a poté jich vrátíte méně. To, co vám zůstalo, vám vlastně dali zadarmo. Peníze zadarmo jsou skvělé, o tom nikdo nepochybuje.
Jenže u státu je to úplně jinak. Stát si nepůjčuje za záporný úrok, aby si sednul na peníze a vrátil méně. To by skutečně byly peníze zadarmo. Stát si půjčuje, protože jsou jeho výdaje vyšší než příjmy. Státu chybí peníze například na dálnice, které by chtěl opravit či postavit, nebo na boj proti následkům zákeřného koronaviru. Proto si potřebuje půjčit.
Je to stejné, jako kdybyste si potřebovali opravit střechu, která začala těsně po záruce protékat. Dává smysl se zadlužit, pokud na to zrovna teď nemáte, protože díky půjčce můžete žít normální život pod střechou, něco vydělat a dluh splatit. Ještě lepší to je, pokud si půjčíte na investici, která vám vydělá. To je bez debat dobrá volba, i když samozřejmě nemůžete dopředu vědět, jestli to vyjde.
V obou případech ale musíte platit peníze zpátky. Musíte vydělávat, abyste spláceli svůj dluh. Půjčili jste si 300 tisíc korun na střechu nad hlavou? Za -0,015 %? V tom případě máte úžasnou půjčku, ale pořád musíte někde sehnat (o trochu méně než) 300 tisíc a dluh splatit. Rozdíl oproti 0 % je pro vás minimální.
Zpátky k příkladu, kdy si jen půjčíte a zašijete peníze do matrace. Za 0 % je vám to jedno, ale za -0,015 % byste si půjčili nejlépe nekonečně peněz. Pokud si ale potřebujete půjčit 300 tisíc na střechu, tak rozdíl 0,015 procentního bodu je úplně irelevantní. Pouhých 45 korun. Je to samozřejmě lepší, pokud si půjčujete za méně, o tom není žádných pochyb, ale není to půjčka zadarmo.
Jinými slovy, pokud si stát půjčí na něco, co mu nevydělává, my všichni to zaplatíme z daní, i kdyby byly úroky záporné. Těch 300 milionů eur musíme splatit a budeme splácet. Oproti nulovému úroku nám bude stát muset na daních vzít o 45 tisíc eur méně. To jsou hezké ušetřené peníze. Záporný úrok ale není žádný zázrak, pokud si za něj půjčíte a peníze naházíte do kanálu. Musíte stejně půjčku vrátit zpátky. Opět je nutné podotknout, že je lepší házet peníze z půjčky do kanálu, když je úrok záporný než kladný, ale rozdíl to není zas tak veliký.
Je na každém z nás, jestli věříme, že dokážeme miliardy korun ze záchranného fondu Evropské unie zainvestovat tak, že se nám to vyplatí. To je ale úplně jiná debata.
Rozhodně se však za záporný úrok nevyplatí půjčit si kdykoliv a na cokoliv.
Navíc mají záporné úroky samy o sobě řadu velkých a zatím málo popsaných nákladů. S centrálními bankami, které stlačily své úrokové sazby pod nulu, obchodní banky nakupují dluhopisy ve velkém klidně i se záporným výnosem. To snižuje výnosy napříč ekonomikou a poškozuje ty z nás, kdo rádi spoří a nechtějí příliš riskovat na investicích. Uměle se podporuje spotřeba na úkor úspor, které nám v budoucnosti budou chybět. Nízkými úroky podporujeme zároveň dlouhodobé investice a současnou spotřebu. Jinými slovy investujeme do budoucnosti, na niž si nikdo nespoří. To je dlouhodobě neudržitelné. Nízké výnosy také nutí peníze parkovat, kdekoliv něco začne vydělávat, a pomáhají nafukovat bubliny, které zatím nemusíme vidět, ale můžou nás bolet, pokud prasknou. Dovolujeme přežít zombie firmám, které před sebou tlačí donekonečna dluh, aniž by vydělávaly. Je možné, že se nám záporné úroky vyplatí, ale nesmíme zapomínat i na náklady.
Je důležité si to uvědomit včas. Záporné úroky budeme mít s jistotou brzy i na desetiletých korunových dluhopisech. Nemělo by nás to svést na myšlenku, že jsou to peníze zdarma. Bohužel nejsou.
Půjčí-li si stát na něco, co mu nevydělává, my všichni to zaplatíme z daní, i kdyby byly úroky záporné