Lázně nechceme nechat padnout

Klára Dostálová (49)

Zájemci o lázeňské vouchery za čtyři tisíce korun si jich už stáhli více než 115 tisíc. Rezervovali si však zatím jen asi pětinu pobytů. Poukazy mají platnost do konce roku, mnohé lázně už ale další kvůli návalu nepřijímají. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová v rozhovoru pro LN tvrdí, že situace se co nevidět zlepší.

LN Rozšíříte projekt tak, aby se dostalo u všech lázní i na další zájemce?

Na stránkách Kudyznudy.cz jsou uvedena lázeňská zařízení, která vouchery aktuálně přijímají, těch je nyní přes 70, nebo je tam přímo uvedeno, pokud je aktuálně nepřijímají. To slovo aktuálně je důležité, protože my ten proces ještě notifikujeme u Evropské komise. Už máme přednotifikační souhlas, takže každým dnem přijde notifikační souhlas. A pak se navýší limit u jedněch lázní na 800 tisíc eur, což znamená zhruba 5200 voucherů.

Chtěli jsme stihnout ještě co největší část této sezony, a domluvili jsme se tedy se Svazem léčebných lázní, že pro začátek uplatníme takzvaný režim „de minimis“, což znamená 200 tisíc eur a přibližně 1300 voucherů na jedno zařízení. Ta částka ale bude notifikací zvýšena.

LN Platí podmínka notifikace, že tyto vouchery musí být určeny nejen pro lidi z Česka, ale obecně pro všechny občany Evropské unie?

Ano. Platí to i pro program Covid Nájemné. Musí to být pro všechny. Systém bude otevřen i pro občany EU.

LN Některé lázeňské společnosti tedy přestaly poukazy přijímat ne kvůli zaplněné kapacitě, ale z obav, že by nesplnily evropský limit veřejné podpory a vy byste jim pak daný voucher neproplatili?

Veřejná podpora je daná. Lázně skutečně pracují s limitem do 200 tisíc eur a následně 800 tisíc eur na jedno zařízení. Ta, která už nemohla uplatnit vouchery do 200 tisíc eur, čekají na notifikaci, aby zase spustila další příjem. Lázně si také potřebují rozprostřít sezonu až do konce roku. Jim nejde o to, aby naráz maximálně vyčerpaly všechno, co mohou, zaplnily červenec a srpen, ale jde jim i o další měsíce až do prosince, aby si pokryly větší část sezony.

LN Máte k dispozici miliardu korun, a už teď je zájem obrovský a kapacity vyčerpané. Navýšíte tu částku?

K tomu zatím nevidíme žádný důvod.

LN Jste už zhruba na polovině při započtení stažených, zaregistrovaných a uskutečněných pobytů s poukazem. A to jste lázním ještě peníze ani nezačali proplácet.

Možná na polovině díky vygenerovaným voucherům, ale pro mě je důležité to, co je skutečně rezervované, to je v tuto chvíli přes 22 tisíc voucherů (méně než desetina předpokládaného počtu – pozn. red.). O navýšení neuvažujeme, ale spíš se lázně ptají, zda by peníze z té miliardy šly užít i v příštím roce. O tom už jednáme s Evropskou komisí, ale zatím to není schváleno. Projekt tedy pořád platí do konce roku.

LN Pro lázně je tento systém limitu veřejné podpory a administrace přidělování voucherů složitý a byrokratický. Proč nenastavíte systém, ve kterém by občan zaplatil lázním plnou cenu a zdravotní pojišťovna by mu pak z předloženého účtu proplatila čtyři tisíce korun? Pojišťovna by si pak ty čtyřtisícové částky nechávala uhradit od státu. Tím bychom se vyhnuli režimu veřejné podpory pro lázeňské společnosti a s ní související byrokracii.

To ano, my jsme tento projekt měli podobně koncipovaný už pro začátek, ale stejně se podpora načítá lázeňskému zařízení, ve kterém člověk voucher uplatnil. Takže z pohledu veřejné podpory, jak popisujete, bychom si nepomohli. Když jsme to konzultovali, systému veřejné podpory jsme se stejně nevyhnuli. Je to takzvaná nepřímá veřejná podpora. Proto jsme nakonec zvolili současný model.

LN Původně jste ale stejně chystali něco jiného. Vouchery na dovolenou, tedy všem ubytovacím zařízením, nejen selektivně vybraným lázním. Kde a proč se z voucheru na dovolenou staly vouchery pro lázně?

On je to v podstatě pořád voucher na dovolenou. Původně jsme chtěli jeho hodnotu na celkových deset tisíc, na kterých by se čtyřmi tisíci podílel stát, čtyřmi tisíci zaměstnavatel a zbytek sám občan. Zaměstnavatelé ale řekli, že v období koronakrize tohle nedokážou spolufinancovat. Že na to nemají prostředky ani síly, že do toho v současné době nechtějí jít. Takže zůstal jen státní příspěvek čtyři tisíce.

Dostávali jsme hlášení, ať už od CzechTourismu, nebo z terénu, že spousta těch lokalit se už plní sama, že Češi chtějí zůstat na dovolenou doma. A současně nám pořád hlásily velké problémy lázně. My jsme si pak dělali průzkum, kde by lidé chtěli trávit dovolenou, aby to mělo nějaký efekt. První místo bylo v přírodě, což už se dalo realizovat samo, a na druhém místě byly různé ozdravné pobyty nebo něco podobného.

LN Proč zrovna lázně, když jsou tu obory, které jsou ve stejně velkých nebo i ještě větších potížích?

Když jsme to vyhodnocovali, řekli jsme si, že lázeňství je vlastně takové naše bohatství, určitě bychom ho neradi nechali padnout. Protože velká města mohou těžit z rezidentů. Kdo tady žije, může tu chodit do restaurací, za kulturou a podobně.

LN Viděl jsem to. Staroměstské náměstí a okolí pod vašimi okny zejí prázdnotou. Praha evidentně z rezidentů moc netěží.

Byl to až další fenomén, před ním bylo to zmíněné lázeňství, tak jsme se rozhodli pro jeho podporu. A do budoucna budeme řešit, co s velkými městy.

LN Velkými městy myslíte kromě Prahy i ta menší, ale zahraničními turisty dříve vytížená? Jako třeba Český Krumlov?

Samozřejmě. Také Brno a všechna další, kde vypadla zahraniční klientela. Čekali jsme, jak se k tomu postaví města samotná, protože Vídni nepomáhalo Rakousku, ale Vídeň. Uvažovali jsme o modelu – co dá Praha, dá i stát. Takže jsme podpořili lázně a uvidíme, jestli budeme hledat podporu i pro ta velká města na období zimních měsíců.

LN Znamená to, že původní záměr voucherů na dovolenou, myšlený pro všechny hoteliéry a všechna ubytovací zařízení, padl kvůli nezájmu zaměstnavatelů přispět v čase koronakrize na dovolené svých lidí?

V čase, kdy oni sami bojují o přežití. Z projektu ale v podstatě nesešlo, jen nás zaměstnavatelé požádali, ať to odložíme o rok nebo o dva. I s tou podporou zaměstnavatelů, ale s tím, že v období, kdy oni bojují o přežití, není podobný projekt na pořadu dne.

LN Přijde mi absurdní, že na lázeňské poukazy pro lidi vyčleníte jednu miliardu korun a pak přijdete s úmyslem a podrobně popsaným plánem, jak investovat neskutečně velkou sumu dvou miliard do nejrůznějších médií na reklamu a marketing českých dovolenkových destinací. Jde o sumu, která je skoro dvojnásobně větší, než jaký byl loni výdaj největšího soukromého zadavatele reklamy u nás.

Pokud vím, největší zadavatel je Alza, která loni investovala 1,7 nebo 1,8 miliardy korun, takže naše částka není dvojnásobek.

LN Jenže v případě vašeho ministerstva jde o údaj po přibližně 50procentní slevě, zatímco u Alzy o ceníkové ceny, takže zhruba dvojnásobek to je.

Ano, my to máme počítáno s padesátiprocentní slevou. Ale je otázka, jestli máme jít pořád po těch dílčích segmentech, anebo zkusit ucelený poptávkový systém, to znamená nabídnout Čechům jednotně a uceleně atraktivity naší republiky. Protože všichni známe naše významné turistické cíle, ale ty méně známé stojí také za pozornost. Agentura CzechTourism třeba připravila pěknou kampaň Neobjevené skvosty. Napříč celou Českou republikou je mnoho míst, o kterých řada z nás ani neví, že existují. A ta bychom chtěli zpropagovat.

LN Řada médií podobné projekty dělá sama. Proč by do toho měl vstupovat stát a utrácet za to dvě miliardy korun?

To je samozřejmě ku prospěchu, že se tomu média věnují, ale na druhou stranu, přesně tomuhle chtěl stát pomoci. To není kampaň na měsíc, ale až do konce roku 2021. A říkám, do médií se dostala pracovní verze, která zdaleka ještě není ani finální, ještě se na ní hodně pracuje.

Úvaha je přibližně 100 milionů na jeden kraj a na období jeden a půl roku. Krát 14 krajů. To už jste na 1,4 miliardy korun. Takhle podobným způsobem jsme se dostali zhruba až k částce dvě miliardy korun. Ale ve finále to může být také daleko méně nebo i víc. Na tom nyní pracuje tým CzechTourismu a dalších.

LN Proč peníze nerozdělíte spíš přímo krajům, které vědí nejlépe, na jaké turistické cíle ve svém regionu podporu zaměřit?

My jsme nejdřív dělali organizaci cestovního ruchu, podílela se na tom agentura CzechTourism, krajské a oblastní destinační společnosti. Mělo by se to ale zastřešit, aby CzechTourism mohl s informacemi pracovat i do zahraničních kampaní. Není cílem nevědět, co se děje v kterém kraji, ale spíš to koordinovat tak, abychom k těm kampaním měli práva a mohli je používat v zahraničí. To, k čemu vy se vyjadřujete, je nákup mediálního prostoru. Kromě toho musí CzechTourism vytvořit samotné spoty, celou kampaň jako takovou.

LN Odborníci na marketing a reklamu však označují projekt za úplně scestný. Proč nepostupujete způsobem, který považují za jediný správný, tedy nejdřív si stanovit, co a na koho zacílit, čeho chcete dosáhnout, a teprve z toho pak vyvodit sumu, kterou to bude stát?

Znovu říkám, vy připomínkujete verzi z neveřejné části eKlepu (internetová databáze připravované legislativy – pozn. red.), kde se jenom nahodily možnosti oslovení médií na základě výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek. Samozřejmě že CzechTourism stanovuje cílovou skupinu, na co se chceme zaměřit. Utekla část materiálu, který ani není celý, není to ani jeho finální verze. CzechTourism k tomu má zpracované cílové skupiny, na koho se zaměřit, co je vhodné pro mladé, co pro seniory, rodiny s dětmi. A tak dále.

LN Každopádně z toho bude hodně dobrý výdělek pro řadu médií.

To není výdělek pro média. My si nakupujeme mediální prostor. A zákon o zadávání veřejných zakázek nám určuje, že televize, rádia a online platformy jdou na výjimku. Nesoutěží se. Spoty musí dodat CzechTourism. Když s tím půjdu na vládu, budou se mě samozřejmě ptát, kolik to bude stát. Proto jsme vzali ceníkové ceny, řekli jsme si, že to bude velká kampaň, sami jsme si nacenili padesátiprocentní slevu. Ale je jasné, že CzechTourism by nakonec dojednával možná ještě nižší ceny. Je to prostě teprve stále v přípravě. Vy mě teď zkoušíte z něčeho, co se ještě bude minimálně měsíc nebo spíš dva ladit.

LN Takže může nastat i situace, že to celé zrušíte?

To nevím. Nám to vyplývá i z akčního plánu na podporu cestovního ruchu. Všichni podnikatelé od nás chtějí marketingové a mediální kampaně za účelem zvýšení poptávky v cestovním ruchu.

Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze.

Po absolutoriu působila v privátním sektoru, poté nastoupila na Krajský úřad Královéhradeckého kraje.

V roce 2014 se stala náměstkyní na ministerstvu pro místní rozvoj, o tři roky později byla jmenována ministryní (nestr. za ANO). Je zároveň i poslankyní.

LN Novinkou z dílny vašeho ministerstva je také kompenzace ztrát, které vznikly ubytovatelům po dobu nuceného uzavření provozů v době nouzového stavu, takzvaný Covid Ubytování. Z moci úřední ale museli zavřít své provozovny i hospodští a provozovatelé dalších stravovacích zařízení. I oni utrpěli jedny z největších ztrát. Proč nemáme tedy i nějakou kompenzaci pro ně? Cosi jako Covid Stravování?

Debatovali jsme o tom. Vzhledem k tomu, že ubytovací provozy musely být skutečně uzavřeny po celou dobu pandemické krize...

LN ... stejně jako všechny restaurace, hospody...

Ne, to není pravda. U nich leckde dál fungovaly kuchyně, výdejní okénka a podobně. Tak jsme si řekli, že nejdřív pomůžeme ubytovatelům. Protože ti ani nemohou těžit z rezidentů. Já jako Pražák se nepůjdu ubytovat do hotelu. Ale půjdu se klidně najíst do restaurace tady u nás. Takže hotely a restaurace nejsou na misce vah úplně srovnatelné. Proto jsme se rozhodli pomoci zejména ubytovatelům.

Jim ani tak nejde o letní měsíce, v těch se jim povede, ale spíš o ty podzimní, kdy budou mít problém ještě větší. Myšleno do doby, než začne opět ve větší míře přijíždět zahraniční klientela. A ta nezačne přijíždět, pokud nebudeme mít například dobré kampaně na podporu cestovního ruchu v České republice.

Každým dnem přijde notifikační souhlas. A pak se navýší limit u jednoho lázeňského zařízení na 800 tisíc eur, což znamená zhruba 5200 voucherů.

LN Kompenzaci ubytovacím zařízením ve výši od 100 do 330 korun za jedno lůžko a každý den nouzového stavu získá jen ten, kdo se zaváže, že nebude v budoucnu vymáhat od státu žalobou náhradu škody. Máte nějaký průzkum či odhad, kolik hotelů, penzionů a kempů za těchto podmínek program Covid Ubytování využije?

To si musí každý rozmyslet. Ale vzhledem k tomu, že se jedná o náhradu části škody, která vznikla vlivem korony, je přirozené, že stát přidělení pomoci takto podmiňuje. Je to dotace ve formě peněz na pokoj ve čtyřhvězdičkových hotelech ve výši 330 korun krát 72 dnů. Kdo chce takovouto přímou a rychlou podporu, měl by se pak vzdát možnosti vymáhat škodu soudně.