Ekonomika se propadla o čtyři roky

Česká ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí oproti předchozímu kvartálu o 8,4 procenta a meziročně o 10,7 procenta. Dostala se tak na úroveň roku 2016. Ve srovnání s dalšími zeměmi EU, včetně šampionů jako třeba Německo, jsme na tom výrazně lépe.

Dlouho očekávaná čísla jsou konečně tady. Český statistický úřad (ČSÚ) včera zveřejnil svůj předběžný odhad vývoje ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí. To již bylo zmrazeno protikoronavirovými opatřeními. Podle úřadu se hrubý domácí produkt (HDP) snížil oproti předchozímu čtvrtletí o 8,4 procenta a oproti stejnému období loňského roku o 10,7 procenta.

Za poklesem stojí snížení poptávky ze zahraničí, nižší spotřeba domácností i investiční aktivita firem. „Významně negativní vliv mělo omezení nebo uzavření provozů v průmyslu, dále pak v odvětvích obchodu, dopravy, pohostinství a ubytování,“vysvětlil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Odhad zatím nic neříká o tom, jakým dílem k poklesu přispěla jednotlivá odvětví, jako třeba automobilový průmysl. Těchto informací se veřejnost dočká 1. září u zpřesněného odhadu.

Není tak zle, jak se očekávalo Ekonomy výsledek mile překvapil. Trh – jeho nejpesimističtější část – čekal až 14procentní mezikvartální a až 16procentní meziroční pokles. „Na to, jak si ve druhém čtvrtletí vedl automobilový průmysl, kde se vyrobilo meziročně o polovinu aut méně, nebo některé služby, které se na dva měsíce propadly na nulu, jde vlastně o docela dobrý výsledek,“hodnotí analytik ČSOB Petr Dufek. „Z pohledu celoročního vývoje vypadají

Portugalsko aktuální údaje méně negativně, než se původně očekávalo,“komentoval výsledky Jan Hadrava, ředitel strategického poradenství společnosti PwC. Navíc Česko dopadlo lépe než jiné země. Německo postihl mezikvartální propad 10,1 procenta, Rakousko 10,7 procenta. Španělská ekonomika ubrala dokonce o 18,5 procenta.

Proti nálepce dramatičnosti mluví i pohled na absolutní čísla. V letošním druhém čtvrtletí vyprodukovala česká ekonomika podle ČSÚ produkt v hodnotě 1,174 bilionu korun, což je při zohlednění tehdejších cen srovnatelné s prvním čtvrtletím 2016.

Klíčové pro otázku, jak se z koronaviru česká ekonomika dostane, bude ale třetí a čtvrtý kvartál. „Vývoj HDP za druhé čtvrtletí byl výsledkem velmi nerovnoměrné situace mezi jednotlivými měsíci. Duben nepochybně představoval dno recese s více než 20procentním propadem produkce. V květnu ale začalo oživení, které, soudě podle údaje za celý kvartál, zřejmě v červnu výrazně zesílilo,“hodnotí hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

„Ve třetím se musí ekonomika vyrovnat s propadem cestovního ruchu kvůli chybějícím zahraničním turistům a po prázdninách budou zase podniky řešit konec efektu aktuálních vládních opatření, která uměle pomáhají udržet jejich hotovost a zaměstnanost,“říká Hadrava. „Otázkou samozřejmě zůstává spolehlivost rychlého odhadu ČSÚ. Ten byl vypočten při menší schopnosti ekonomických subjektů než obvykle poskytovat statistikům relevantní obrázek o své situaci,“dodává Sobíšek. K tomu ČSÚ nyní poprvé zveřejnil svůj odhad o 15 dní dříve, takže mu chybí některá data, jako třeba vývoj průmyslové produkce.

Ekonomové se ale obecně shodují v tom, že ve třetím čtvrtletí se české hospodářství opět vrátí na růstovou úroveň. „Ve druhém pololetí letošního roku výkon ekonomiky ovlivní nižší poptávka doma i v zahraničí, která mírně oslabovala již před vypuknutím pandemie. Řada firem také odkládá plánované investice, což bude rovněž brzdit oživení,“říká ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek. Svaz očekává pro letošní rok propad o 7,8 procenta a pro rok 2021 růst o 4,8 procenta.

ING předpovídá podle hlavního ekonoma pro Česko Jakuba Seidlera pro celý letošní rok pokles o sedm procent, Česká národní

Meziroční pokles banka o 11,6 procenta, Bankovní asociace ČR o 7,5 procenta, Komerční banka pět procent, UniCredit Bank čeká propad sedm až osm procent.

Záležet však bude z velké míry na oživení u našich obchodních partnerů, především Německu. A také na ochotě českých domácností utrácet. To jasně ukázala poslední světová krize, započatá v roce 2008. Česko bylo kvůli nenáladě spotřebitelů v recesi déle než sousední země. ČSÚ včera také oznámil, že zaměstnanost ve druhém čtvrtletí oproti předchozímu kvartálu klesla o 1,6 procenta a meziročně o 2,1 procenta.