Cesta z propasti

Ekonomice pomůže jen důvěra v budoucnost

Není to vůbec špatné, dá se říci po včerejším zveřejnění čísel o propadu českého HDP za minulé čtvrtletí. Šlo sice o nejhorší čtvrtletní data v historii Česka, ale meziroční čtvrtletní pokles o necelých 11 procent je nižší, než mnozí ekonomové čekali, a je dokonce výrazně nižší než průměrný pokles ekonomik zemí Evropské unie. Někteří ekonomové už dokonce vidí známky oživení a předpovídají Česku v příštím roce rychlý růst. Vše ale záleží na „náladě“lidí.

Klíčovým prvkem pro rozběhnutí ekonomiky je totiž optimismus do budoucna a víra v předvídatelný vývoj bez náhlých negativních zvratů. Podnikatelé potřebují mít pocit jistoty proto, aby mohli plánovat, neutlumovali výrobu a investovali do rozvoje podniků. Zaměstnanci potřebují mít naději, že v budoucnu budou mít práci, nebo že alespoň nepřijdou o své příjmy. Jen tak budou dál utrácet, místo aby začali škudlit, což by zbrzdilo ekonomiku. Zatím se určitou míru jistoty podařilo vzbudit. Počty nakažených novým koronavirem sice rostou u nás i v zemích, kde už vlna epidemie proběhla, ale vlády slibují, že tentokrát nemoc zkrotí bez uzavření důležitých částí hospodářství. Některým ekonomikám pomohly i vládní peněžní injekce, ať reálné, či zčásti jen slibované jako v Česku. Lidem „otrnulo“.

Vydrží tento opatrný optimismus? Záleží na dvou věcech. Za prvé na tom, jak efektivní bude nadále pomoc státu ekonomice u nás i v zemích, kam vyvážíme. Jde o nalezení delikátní rovnováhy mezi tím, neutnout podporu příliš rychle, a tím, neprodlužovat ji příliš dlouho, protože by zakonzervovala nefunkční podniky a zabránila hospodářskému oživení. A za druhé jde o to, zda lidé uvěří, že i s epidemií se dá dál normálně žít a nečeká nás katastrofa. Tedy jestli vlády občany přesvědčí, že dokážou izolovat nakažené a epidemii dlouhodobě zvládnou do příchodu vakcíny. Přitom ani jedna z těchto dvou věcí – a vidíme to i v Česku třeba na prohlášeních kolem chytré karantény – tak docela jistá není.