Před Afri 400 le
S profesorem Davidem Modrým, infek činnosti českých Veterinářů bez hra či goril ve volné pří
schopni zajistit vzdělávací akce, spolupracujeme s univerzitami v Somálsku, kam posíláme experty přednášet, snažíme se zajistit kontakty našich studentů se studenty tamních veterinárních škol nebo s dobrovolníky z řad evropských studentů třeba pro projekt podporující záchranné centrum pro gepardy v Somalilandu. Pracujete-li v obtížném prostředí zemí jako bývalé Somálsko, je problém najít projekty, v nichž by nebyli Evropané bez hlubších afrických zkušeností bezprostředně ohroženi na životě. Ale jde to.
LN Na gepardí záchrannou stanici se ještě zeptám, ale řekněte, jak vlastně dnes žijí pastevecké komunity, mezi nimiž působíte a jejichž způsob života se snažíte podporovat?
Pastevectví je dodnes pro stamiliony lidí jediný možný zdroj obživy. V řadě oblastí po celém světě ani nelze krajinu, v níž lidé žijí, využívat jinak. Nomádský život vázaný na domácí kopytníky byl po tisíciletí úspěšnou ekologickou strategií člověka. Moderní svět pastevcům nepřeje, ale bohužel nenabízí alternativy. Po celém světě sílí politické a ekonomické trendy namířené proti „primitivnímu“pastevectví, argumentem bývá diskutabilní dopad na životní prostředí a v podstatě vykonstruovaný podíl volně se pasoucích býložravců na skleníkovém efektu. Proti nomádům se ale staví i politika a vlády jejich vlastních zemí, jak by mohl potvrdit i moravský bača z Bílých Karpat – na pastevcích se prostě nedá vydělat. Nomádi nemají adresu, neplatí daně, jsou svobodní, nevyzpytatelní, nepředvídatelní, takže nechtění. Bohužel i území, kde mohou žít a pást svá stáda, se v důsledku globální změny drasticky mění. Vysychají vlivem změn klimatu a zmenšují se v důsledku ozbrojených konfliktů a střetů s jinými ekonomickými zájmy. Musí-li tito lidé svá tradiční území a stáda opustit, stávají se součástí řeky milionů běženců, a buďto živoří ve slumech na okrajích měst v jejich vlastních zemích, nebo se vydávají na iluzorní cestu za lepším životem – třeba do Evropy. A právě v těchto skupinách lidí roste sklon k extremistickým směrům… Není to paradox, opravdu jediná možnost, jak pastevcům pomoci, je podpořit je v jejich tradičním způsobu života. A tím současně zabránit humanitárním krizím, migracím a nárůstu extremismu.
Proti nomádům se staví i politika a vlády jejich vlastních zemí, jak by mohl potvrdit i moravský bača z Bílých Karpat – na pastevcích se prostě nedá vydělat
LN Dochází se zmenšováním území mezi nomádskými kmeny k boji o pastviny?
Ano, a naopak – v důsledku konfliktů a také kvůli tomu, že se objevují soukromí vlastnící půdy, většinou s politickými vazbami na vládní garnitury, pastevci nemohou pást tam, kde dřív pásli a kde se svými stády putovali. Pokud se na svých tradičních migračních trasách necítí bezpečně, omezují pohyb se stády. Logicky se pak hromadí víc a víc lidí a zvířat na menším prostoru, což vede k prohlubování ekologických problémů. Děje se to napříč celým Sahelem, na Blízkém a Středním východě, v centrální Asii… A je to začarovaný kruh.
LN V Somalilandu se podílíte na chodu záchranné stanice pro gepardy. Proč zrovna Somaliland zachraňuje gepardy?
Až do své první návštěvy Somálska jsem netušil, že napříč Africkým rohem kvete ilegální obchod s gepardy a že právě Somaliland je místem, kudy ilegálně odchycená několikatýdenní gepardí koťata, doslova ukradená rodičům ve volné přírodě, opouštějí Afriku. Gepardi patrně pocházejí z národních parků v Etiopii, možná i v Keni. Somaliland leží na pobřeží Adenského zálivu a z přístavu Berbera gepardi putují na rybářských lodích do Jemenu, kde je na trzích kupují nákupčí ze Saúdské Arábie, Kataru a Emirátů. Bohaté arabské rodiny si je pořizují jako luxusní domácí mazlíčky. To je arabská a perská tradice, ale v dnešní době nabyla podobu barbarství, protože totálně decimuje zbylé gepardí populace.
Při naší první cestě do Somalilandu, kam jsme byli pozváni, abychom nastartovali spolupráci místních univerzit s evropskými, jsem si myslel, že nás čeká úkol pomáhat s diagnostikou infekčních nemocí hospodářských zvířat, očkovat