Tři měsíce do voleb: Trump ztrácí

Americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se krátí čas do voleb. V průzkumech nadále zaostává, a svou reputaci se tak nově snaží napravit řešením koronavirové pandemie, kterou doposud zanedbával.

Čas se téměř završil. Donaldu Trumpovi zbývají již jen tři měsíce, aby napravil svou reputaci a oživil naděje na druhý prezidentský mandát. Voliči o jeho případném setrvání totiž rozhodnou 3. listopadu. Hlavní témata nadcházejících dní jsou již předem daná – pandemie koronaviru a rasové nepokoje.

Současný šéf Bílého domu nemá situaci jednoduchou. Podle posledních průzkumů si stojí hůře než jeho demokratický vyzyvatel Joe Biden. V celostátním šetření Trump naposledy zvítězil na začátku dubna, jinak za Bidenem zaostává přibližně o osm procent. Za dramatickým propadem v průzkumech podle analytiků stojí především špatně zvládnutá koronavirová krize i fiasko v reakci na protesty. Ostatně i proto se prezident rozhodl přikročit znovu k téměř každodenním tiskovým brífinkům o vývoji pandemie.

Dvě symbolické prohry Prezident se doposud řešení krize víceméně vyhýbal. Důležitá rozhodnutí nechával na guvernérech jednotlivých států, zlehčoval dopady pandemie a odmítal zakrývání dýchacích cest. „Pokud prezident nezačne nosit pravidelně roušku a nezačne brát covid-19 vážně, nemůže ve volbách vyhrát. Jinak jednoduše nezíská důvěru voličů a neučiní z Bidena jen záplatu,“uvedl v polovině července komentátor deníku The Washington Post Henry Olsen. A právě s tím prezident v posledních týdnech začal. Boj s dříve zpochybňovanými rouškami vzdal, a dokonce jejich nošení nazval „projevem patriotismu“.

Trumpovi nehraje do karet ani poslední vývoj pandemie. Druhá vlna totiž zasáhla především republikánské státy poté, co jejich guvernéři příliš rychle ustoupili od karanténních opatření. Situace se zhoršila i na pracovním trhu. Ten se sice po první vlně pandemie začal postupně oklepávat, ale koncem července začal opět stoupat počet nezaměstnaných. Šéf Bílého domu utrpěl ještě jednu symbolickou porážku. Musel přikročit k nechtěnému kroku a přesunout tradiční nominační kongres, na kterém měl být oznámen jako oficiální kandidát Republikánské strany na prezidenta. Sjezd byl přesunut ze Severní Karolíny na Floridu, protože velké shromáždění odporovalo opatřením tamní demokratické vlády. Florida se však mezitím stala epicentrem pandemie a kongres byl následně zrušen. Podle Bílého domu se přesto odehraje, jen s menším počtem delegátů.

Donald Trump se kromě pandemie musí během posledních měsíců vypořádat ještě s jednou krizí – rasovými nepokoji, které probíhají napříč celými USA od smrti černocha George Floyda v Minneapolisu. Prezident se prezentuje jako kandidát „práva a pořádku“po vzoru Richarda Nixona, který na této rétorice vyhrál volby v podobně dramatickém roce 1968. Trump tak již vyslal federální bezpečnostní jednotky do Chicaga, Albuquerqu, Kansas City a oregonského Portlandu. Během minulého týdne pak oznámil nasazení dalších desítek strážců zákona v Clevelandu, Milwaukee a Detroitu. Podle místních však přítomnost federálních sil ve městech jen situaci vyostřuje.

Ve snaze změnit tok událostí tak prezident vyměnil i vedení své prezidentské kampaně. Poslední šancí pro Trumpa mohou být ještě prezidentské debaty, ve kterých jeho oponent příliš neexceluje. První by se měla odehrát na konci září. Šéf Bílého domu se ale snaží působit, jako by se nic nedělo. Hlasy jeho voličů se prý objeví až ve volební den. Stejně jako před čtyřmi lety navíc Trump opakuje, že je možné, že odmítne uznat výsledek voleb, pokud se nestane jejich vítězem. „Slibuji vám, že ho z Bílého domu vyvedeme,“uvedl na to konto Joe Biden již v červnu.

Prezident navíc v době komplikované pandemií nechce volby usnadnit voličům. Staví se proti možnosti korespondenčního hlasování, které podle něj poskytuje až příliš příležitostí ke zfalšování volebních lístků. Naposledy toto tvrzení zopakoval minulý týden a přidal i nápad, že by mohl odložit samotné volby. Na tom by se však musely shodnout obě komory Kongresu, což se pravděpodobně nestane.