Čínská studie z „Oxfordu“
Huawei si objednala analýzu u firmy věhlasného jména, se slavnou univerzitou však nemá nic společného
Britská společnost Oxford Economics zveřejnila výsledky studie, v níž tvrdí, že do roku 2035 hrozí evropským zemím pokles HDP o 400 miliard eur a náklady v hodnotě tří miliard eur ročně. K tomu by mělo dojít za předpokladu, že vyloučí čínskou společnost Huawei z části evropských sítí.
Háček je ale v tom, že si zmíněnou studii u Oxford Economics objednal samotný telekomunikační gigant. Název „Oxford“navíc nemá nic společného s renomovanou britskou Oxfordskou univerzitou, ač to tak na první pohled může vypadat.
Prostřednictvím studie společnost Huawei lobbuje hlavně za to, aby mohla na Západě budovat mobilní sítě páté generace. „Budování 5G bez Huaweie by mohlo zvýšit investiční náklady na tyto sítě o 12 až 38 miliard korun,“píše se ve studii, která argumentuje tím, že to omezí konkurenci.
Analytici společnosti zašli ještě dál a vypracovali pro každou ze 31 zkoumaných evropských zemí tři scénáře pro posuzování ekonomických předpovědí. Nejpravděpodobnější předpoklady růstu odráží takzvaný střední scénář. Ten predikuje, že by omezení Huaweie jako dodavatele vedlo k nárůstu ceny o 19 procent. Například v případě Islandu to znamená navýšení nákladů o tři miliony eur (asi 79 milionů korun). V Německu se však jedná již o 479 milionů eur ročně (12,5 miliardy korun).
Americký a britský bojkot Hlavními hráči na evropském trhu s technologiemi 5G jsou v současné době společnosti Ericsson, Huawei a Nokia. Zatímco ostatním nejsou kladeny větší překážky, společnost Huawei stojí uprostřed geopolitického boje. Čelí silnému tlaku americké vlády, která výrobky firmy bojkotuje a snaží se přesvědčit své spojence k témuž. Washington tvrdí, že Huawei umožňuje čínské vládě provádět přes svá zařízení špionáž, což Huawei dlouhodobě odmítá.
Nedávno se přidalo k tvrzení Spojených států amerických také Spojené království, které zakázalo mobilním operátorům v zemi, aby při výstavbě telekomunikační sítě 5G využívali technologie firmy Huawei. „Nebylo to jednoduché rozhodnutí, ale je správné pro britské telekomunikační sítě, pro naši národní bezpečnost a pro naši ekonomiku, a to jak nyní, tak v dlouhodobém horizontu,“uvedl pro BBC britský ministr kultury
Oliver Dowden. Ten připustil, že spuštění sítí 5G se kvůli tomuto rozhodnutí zpozdí asi o rok a také prodraží.
Koženého Harvard
Zavádějící název evokující britskou univerzitu v minulosti doprovázel i kauzu kolem internetové společnosti Facebook. Poradenská společnost Cambridge Analytica, jež využívala digitální data v rámci předvolebních kampaní, měla tajně získat údaje o desítkách milionů uživatelů Facebooku, které mohla v roce 2016 využít i při spolupráci s volebním týmem amerického prezidenta Donalda
Trumpa. K datům jí dopomohl osobnostní kvíz vytvořený akademikem Aleksandrem Koganem, který s ní spolupracoval.
Pravidla Facebooku do roku 2016 umožňovala aplikacím volný přístup nejen k údajům takto přihlášených uživatelů, ale také o všech jejich přátelích.
Šéf internetové společnosti Mark Zuckerberg tehdy připustil, že v tomto ohledu chyboval. „Máme odpovědnost za ochranu vašich dat. Pokud to nedokážeme, nezasloužíme si vám sloužit,“napsal.
Pro další příklad nemusíme chodit příliš daleko. Po pádu socialismu založil v tehdejším Československu podnikatel Viktor Kožený takzvané Harvardské investiční fondy. Inspiroval se tak zřejmě během svých studií na Harvardově univerzitě ve Spojených státech amerických. Fondy s ní však neměly žádnou spojitost.
Kožený lidem sliboval do roka jistotu desetinásobku. Jeho velký byznys ale nevyšel. Fondy sice měly od lidí více než milion knížek, ale namísto zhodnocení kontroverzní podnikatel v roce 1994 z Česka uprchl a dodnes se skrývá na Bahamách. Jde o nejznámější příklad zneužití kuponové privatizace 90. let.