Školy se „vyzbrojí“proti podzimnímu viru

Online výuka na školách za koronaviru

Klasickým úkazem sklonku prázdnin jsou výpravy do papírnictví, aby měl žák patřičné instrumenty: sešity, tužky, pastelky, pravítka. Jarní koronavirová odstávka však odhalila, že v otázce základní povinné výbavy je třeba modernizovat. A bleskově, protože od září mají školy sice normálně fungovat, ale současně se udržovat v pohotovosti, kdyby – či spíš až budou zavírat nějakou třídu kvůli odhalenému covidu. Ředitelé proto musejí nakoupit počítače či tablety, potřebné programy a aplikace. Vláda jim na to dá peníze, gesční ministerstvo školství (MŠMT) ale dosud nesdělilo, kolik a dle jakého klíče se peníze budou dělit.

„Máme připravený návrh, který chceme ve druhé polovině srpna předložit vládě, aby bylo ještě před startem školního roku jasné, kolik peněz školy dostanou. Nejen na zajištění počítačů, ale třeba i softwarového vybavení, protože vybavenost škol je různá,“řekl LN ministr školství Robert Plaga (ANO).

V Česku je přes čtyři tisíce základních škol a zhruba třináct set vzdělávacích ústavů středního typu. Během koronavýluky, jež odsunula žáky z lavic do jejich pokojíčků, se zřetelně ukázalo, jak podceněná je technologická úroveň. Mnohde neměli pořádný počítač pro učitele, a už vůbec ne pro děti, aby jim je mohli půjčit. Každá rodina si nemůže dovolit koupit drahý přístroj, je to nad její finanční možnosti. Podle dat České školní inspekce se během covidové uzavírky nezapojilo do výuky 10 tisíc dětí, zhusta proto, že neměly jak.

Rébus pro ředitele

Od podzimu už by to byl problém i právní, neboť parlamentem narychlo hnaná novela zavádí povinnost školám zajistit dálkovou výuku, pokud jedna či více tříd musí do karantény. A taky povinnost dětí se distančního vzdělávání účastnit. Kde jsou povinnosti, musejí být i prostředky k jejich splnění. Proto MŠMT vyzývá ředitele, ať do září nakoupí, co potřebují. Zaplatit to teď mají ze svých peněz s příslibem, že jim to stát nejpozději do konce října proplatí.

Nákupní entuziasmus ředitelů však ochlazuje, protože netuší, kolik peněz dostanou – jestli to bude na vše, co nakoupí, a do plné výše,

Školy využívaly ke komunikaci a výuce různé platformy .Na základních školách nejčastěji šlo o WhatsApp, Skype, Facebook, Bakaláře a Google Classroom; na středních školách o platformu Bakaláři a Microsoft Teams.

Bez online komunikace se školou bylo zhruba 11 procent žáků

nebo to bude s omezeními. „Částku budou znát ještě během srpna,“uvedl Plaga. S ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) je předdomluvený, že se finance v oslabené státní kase najdou.

„Školy musejí mít dostatek počítačů a notebooků, aby je mohly půjčit dětem z rodin, jež si to nemohou dovolit, a aby tak všichni měli stejnou úroveň výuky. Musíme investovat do digitalizace,“řekla ministryně. Resort školství teď musí vládě předložit vyčíslení svých nároků, o něž chce navýšit rozpočet, aby mohl proplácet nakoupené digitální učební pomůcky. „Součástí materiálu pro jednání vlády bude i stanovení způsobu rozdělení peněz

ZŠ na 1. stupni, 16 procent žáků ZŠ na 2. stupni, 4 procenta studentů gymnázií a 13 procent žáků maturitních středoškolských oborů.

Před krizí výuka pomocí digitálních technologií neprobíhala na více než 80 procentech základních a středních škol.

Zdroj: Česká školní inspekce

mezi jednotlivé školy,“uvedla pro LN Anna Fuksová z tiskového oddělení ministerstva financí.

Do té doby je ohledně metodiky výběru ticho po pěšině, není vůbec jasné, z jakých podkladů MŠMT vychází, když propočítává míru technické nevybavenosti škol. Protože ředitelů se nikdo na nic neptal. „Podle mých informací školy na podzim dostanou navíc určitou částku na technické vybavení. Měla by záviset na jejich velikosti. Školy si mají samy rozhodnout, na co peníze použijí, a teprve zpětně to doložit. Zda to bude stačit opravdu všem, netuším. Ani nevím o tom, že by MŠMT s někým konzultovalo přímo konkrétní potřebu a počty,“řekl LN Michal Černý, šéf Asociace ředitelů základních škol a ředitel Masarykovy základní školy v Praze-Klánovicích.

Efekt vysloužilých strojů Nákup notebooků a dalšího vybavení informačními technologiemi je přitom nezbytný pro strategii podzimního fungování republiky, až udeří sezona respiračních infekcí. Plošné zavření škol už vláda nechce opakovat, to by muselo být opravdu zle, protože když doma zůstanou děti, musí se k nim zpravidla přidat aspoň jeden z rodičů – a to je zaměstnanec, který pak někde chybí. Počítá se s tím, že se na domácí distanci pošlou toliko zasažené třídy, kde se objeví nakažený žák. Výuka však musí běžet dál, protože není možné děti opakovaně vrhat do fáze improvizovaného vzdělávání.

Výraznou zastaralost počítačového parku potvrdila LN již dříve Jana Krichebauerová, učitelka informatiky na Gymnáziu Mladá Boleslav a metodička ICT celého Středočeského kraje. Učitelé dělali na tak vysloužilých strojích, že se s dětmi skoro nedokázali spojit. „Hardware i software jsou poplatné době svého pořízení. Zjistili jsme, že technologie, jež nám dosud sloužily, jsou v online prostředí hodně zastaralé. Všechny školy bohužel nemají dostatečné vybavení a teď to vyšlo najevo,“řekla.

Vedle zaprášeného vybavení krize strhla ochranný povlak i z faktu, že neodpovídající je také IT gramotnost učitelů, důraz na tyto schopnosti v osnovách. Školy počítají s tím, že v disciplíně výrazně přidají.„Od září se u nás výrazně změní výuka IT, prioritně zařadíme online systémy do školního kurikula už od druhé třídy, aby každý žák ovládal přihlášení do platformy, sdílení dokumentů a další,“vylíčil plány Jaroslav Jirásko, ředitel Základní školy K. V. Raise v Lázních Bělohrad a viceprezident Asociace ředitelů základních škol.

Hodlá také zavést občasné online hodiny, ať si školáci i učitelé průběžně zvykají, krize nekrize. Třeba v podobě online pátku každý poslední týden v měsíci. „Hodně našich žáků bude mít v dospělém životě home office pravděpodobně jako součást své práce, tak proč je na tuto situaci nepřipravovat?“dodal.