Státní rozpočet se propadl nejhlouběji v historii Česka

Schodek státního rozpočtu ke konci července vzrostl na 205,1 miliardy korun z červnových 195,2 miliardy korun. Loni ke konci července činil schodek 9,7 miliardy. Informovalo o tom včera ministerstvo financí. Letošní červencový výsledek je nejhorší od vzniku České republiky. Dosud byl ke konci července nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2009, a to 76,2 miliardy korun.

V červenci se tak celkový deficit prohloubil podle resortu výrazně méně než v jednotlivých měsících druhého čtvrtletí. „Na druhou stranu v předchozích letech dosahovaly červencové výsledky přebytků deset až 30 miliard korun. Stále tak převažuje efekt propadu ekonomické aktivity a dopady diskrečních (jednorázových) opatření financované státním rozpočtem,“uvedlo ministerstvo.

Miliardy proti koronakrizi Podle úřadu by bez opatření souvisejících s omezováním dopadů pandemie koronaviru deficit státního rozpočtu činil 97,2 miliardy korun. Resort uvedl, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií putovalo v podobě přímých opatření 86,5 miliardy korun. Z rozpočtové rezervy šlo především na nákup ochranných prostředků, zvýšené platby za státní pojištěnce a oddlužení vybraných nemocnic 21,4 miliardy korun. Podpora úvěrů ve formě záruk ke konci července dosáhla 32,6 miliardy korun.

Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru 8. července zvýšila letošní schodek rozpočtu na 500 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Příjmy rozpočtu ke konci července meziročně klesly o 46,2 miliardy na 817,1 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 61 miliard na 688,6 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 149,2 miliardy na 1,02 bilionu korun.

Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci července kleslo meziročně o 20,5 miliardy na 50 miliard korun. Důvodem je podle ministerstva především posun lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 a možnost jejího zaplacení až 18. srpna, které zajišťuje hotovost firem během recese. Dále jde o prominutí červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob.

Zavřené obchody i nižší daně Inkaso daně z přidané hodnoty kleslo o 6,8 miliardy na 158,4 miliardy korun. V tomto případě se především negativně projevil meziroční pokles maloobchodních tržeb v březnu a v dubnu. Příjem tlumily i nižší sazby daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května, upozornil úřad.

V případě výdajů rostly především kapitálové výdaje, a to o 45,8 procenta, tedy o 25,8 miliardy, na 82,2 miliardy korun. Běžné výdaje meziročně stouply o 15,1 procenta, tedy o 123,4 miliardy, na 940 miliard korun.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci července 397,7 miliardy korun, meziročně o 48,2 miliardy více. Z toho na důchody putovalo 296,3 miliardy. „Kromě dopadů valorizace důchodů (plus 22,5 mld.), navýšení rodičovského příspěvku (plus 8,1 mld.) či příspěvku na péči (plus tři mld.) vzrostla výplata dávek nemocenského pojištění (plus 12,8 mld.). Zde zaujímá rozhodující roli ošetřovné (růst o 8,6 mld.), následované nemocenským (plus 3,9 mld.). Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o 1,3 mld.,“uvedl úřad.

„Stále převažuje efekt propadu ekonomické aktivity a dopady diskrečních opatření financované státním rozpočtem.“