První černošský film
Polská kinematografie má bohatou historii i současnost, a při troše dobré vůle do ní lze zahrnout dokonce většinu hollywoodské produkce. Zakladatelé slavných studií Sam Goldwyn, Louis B. Mayer nebo bratři Warnerové měli totiž všichni kořeny u řeky Visly. Jak se stalo, že právě polští Židé projevili v Americe takový zájem o rodící se filmový byznys a že v něm byli tak úspěšní, se pokouší prozkoumat letos uvedený dokument polského filmaře Pawła Ferdeka Pollywood, inspirovaný stejnojmennou knihou Andrzeje Krakowského. Ferdek ve svém filmu vystupuje tak trošku jako polský Borat a pokouší se probojovat na shromáždění losangeleské filmařské smetánky s průkazem Asociace polských filmařů. Vytrvale se pak domáhá rozhovoru se Samuelem Goldwynem jr. a doufá, že mu magnát poradí, jak by on sám mohl také prorazit v Hollywoodu a konečně si vydělat nějaké peníze; snažení je ukončeno tím, že Goldwyn v roce 2015 umírá, aniž by měl to štěstí a Ferdeka potkal.
I když se film na jedné straně může jevit jako fiasko a Ferdek zjistí očekávanou pravdu, totiž že uchytit se v Hollywoodu není nijak jednoduché, má výsledek i svou výrazně pozitivní stránku. Ferdekovi se s dokumentem podařilo uspět u evropské HBO, což také není k zahození, a jeho film je i bez těch největších ryb plný zajímavých lidí, kteří mají k úloze polských emigrantů v historii amerického filmu co říci. A v neposlední řadě snímek nešetří zábavnými historkami o tom, jak Szmuel Gelbfisz či synové ševce Benjamina Wrony zakládali nejúspěšnější americký vývozní artikl. Podnik bratří Warnerů, kteří předtím vyzkoušeli kdeco, aby se uživili, začal jednou zakoupenou promítačkou s filmem Velká železniční loupež v ceně. Promítalo se ve starém vagonu, dva z bratří obsluhovali přístroj a zbytek rodiny třásl vagonem, takže už v této zakladatelské době měli diváci luxusní prožitek, jemuž se dnes říká 4D kino.
Nejmladší z bratří, Jack Warner, prý jednoho dne seděl v rodinné půjčovně, když do ní přišel provozovatel kina v černochy obývaném Harlemu. Všechny filmy byly rozpůjčované, ale Jack přece jen něco našel: negativ snímku, v němž vystupoval mim s nabíleným obličejem. Zákazníkovi jej úspěšně odprezentoval coby první černošský film v dějinách kinematografie a ten jej neméně úspěšně po týdny promítal svému obecenstvu. Jack se pak prý chlubil, že byl průkopníkem prolamování rasových bariér ve filmu.
Ať už je historka pravdivá, z kolika chce procent, může bezpochyby posloužit k úvaze i nad současným uvědomělým Hollywoodem. Tehdy šlo o to, dopřát platícímu publiku, po čem touží, zbytek byla komedie. Že by to dnes bylo jinak?
MARCEL KABÁT redaktor LN
Dokument polského filmaře Pawła Ferdeka Pollywood nešetří zábavnými historkami o tom, jak Szmuel Gelbfisz či synové ševce Benjamina Wrony zakládali nejúspěšnější americký vývozní artikl