Virové manko hospod: 21 miliard

Zřejmě jen malá část tuzemských hospodských s konečnou platností v době nouzového stavu ukončila podnikání. Ti ostatní se s větším nebo menším úspěchem snaží po 72 dnech nuceného uzavření podniků byznys aspoň zčásti zachránit. A počítají ztráty. Jen na tržbách ušlých během doby, kdy stravovací zařízení nesměla vpouštět hosty, činí manko zhruba 21 miliard korun. O další miliardy přijde česká gastronomie vlivem ochablé poptávky do konce roku.

Konkrétní údaje za celý obor cestovního ruchu nejsou k dispozici. Tedy ani konkrétní ztráty největší části, tj. ubytovacích služeb. Propad tržeb v těch stravovacích ale vychází z detailní studie ekonomických ztrát českého pivovarnictví v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, kterou zpracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA).

Pětina tržeb je z piva

CETA vychází ze všech dostupných hospodářských a statistických dat i podrobných údajů, které poskytly pivovary reprezentující v součtu 95 procent tuzemského trhu. Ze studie mimo jiné vyplývá, že v pohostinství se od března do května propadly prodeje piva z loňských 1,335 milionu hektolitrů na 607 tisíc hektolitrů. Tedy o 55 procent a 728 tisíc hektolitrů. Vyjádřeno v penězích to znamenalo pokles tržeb o 4,24 miliardy korun.

Příjmy z piva přitom tvoří v průměru kolem 20 procent tržeb restaurací, barů, hospod, pizzerií a dalších stravovacích zařízení. Tomu pak odpovídá i celkový propad tržeb o 21 miliard korun během necelých tří měsíců vládního zákazu vstupu.

„Ztráty tržeb za pivo lze poměrně přesně vyčíslit a z toho si pak můžete snadno odvodit i reálné ztráty celého oboru gastronomie. I když je nutné počítat s tím, že podíl tržeb z piva se zařízení od zařízení poměrně liší,“reaguje analytik CETA Michael Fanta.

„Tržby se dělí na zhruba 60 procent z jídla a 40 procent z nápojů, z nich přibližně polovina připadá na pivo. Ohledně přesnějšího vyčíslení ztrát, kam samozřejmě nespadají jen ušlé tržby, připravujeme podrobnější průzkum,“uvedl Luboš Kastner, spolumajitel společnosti Hospodska, která provozuje kromě několika restaurací v Plzni i pražskou restauraci Červený Jelen. Kastner je také zakládající člen asociace Apron, která vznikla v době nouzového stavu a sdružuje dnes přes tisícovku podnikatelů v oboru pohostinství.

Ztráty hospodských se podle něj zacelují jen pomalu. „Úplně zmizely větší firemní nebo kongresové akce, větší setkávání lidí nebo rodin s dětmi. O chybějících hostech ze zahraničí ani nemluvě. Pomáhají některá vládní opatření, ale z vlastní zkušenosti vím, že pro mnoho podniků jsou nedostupná. Na rozdíl od hotelů, kterým stát hodlá kompenzovat paušálně ztráty, máme my hospodští smůlu,“posteskl si Kastner.

Okénka byla jen malá náplast „Ztráty na tržbách přes 20 miliard korun považuji za reálné číslo. To odpovídá. Podle našich odhadů se mohou v oboru stravovacích služeb pohybovat do 22 nebo až do 25 miliard korun. V současné době jsou hospody a restaurace v průměru zhruba na 50 procentech standardního obratu,“připomíná prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáš Prouza. V době uzavření sice některým pomohla okénka a prodej jídel s sebou, ve výjimečných případech podle Prouzy nahradila až 30 procent obvyklých tržeb, ale řadě pomohla sotva k deseti procentům a většina měla zavřeno úplně.

Hotely, penziony a další ubytovací zařízení ale dopadly hůř než hospodští. Hoteliérům se tržby propadly vlivem prakticky totálního výpadku klientely téměř na nulu. A v současné době chybějících cizinců jim tuzemská klientela pomáhá jen zčásti a jen v některých regionech. V cizině známé destinace jako Praha, Český Krumlov nebo Karlovarsko mezi ně rozhodně nepatří.

Gastronomická zařízení sčítají škody utrpěné vlivem pandemie. Restaurace jsou přitom jen menší částí ztrát celého cestovního ruchu. Na rozdíl od hotelů ale nedosáhnou na žádnou speciální podporu.

Restaurace vládou neprošly SOCR společně s dalšími svazy z oboru ubytovacích a stravovacích služeb už v dubnu zveřejnil analýzu, podle které se tržby v celém oboru cestovního ruchu a za celý letošní rok mohou vlivem pandemie propadnout oproti loňsku o 142 miliard korun. Po započtení návazných profesí a odvětví ekonomiky dokonce až o 286 miliard.

Provozovatelé stravovacích zařízení (těch je v Česku zhruba 40 tisíc) a ubytovacích (necelých deset tisíc) mohou čerpat z různých programů státu na podporu koronakrizí postižených firem a podnikatelů. Nejčastěji se využívá program Antivirus na kompenzaci části mezd zaměstnanců, příspěvky pro OSVČ a podpora nájmů Covid Nájemné.

Speciálně paušální částkou v rozmezí od 100 do 330 korun za jedno lůžko a den nuceného uzavření stát kompenzuje ztráty jen hotelům, penzionům, kempům a dalším zařízením, která poskytují hostům lůžka. Pro stravovací služby, které také patří do kategorie nejvíc postižených oborů, stát žádný zvláštní program nemá. SOCR společně s Asociací hotelů a restaurací původně navrhovaly tuto kompenzaci pro oba obory cestovního ruchu, ale podle informací LN „restaurace vládou neprošly“.

Úplně zmizely větší firemní nebo kongresové akce, větší setkávání lidí nebo rodin s dětmi. O chybějících hostech ze zahraničí ani nemluvě.