Výlet za tajemným kostelem
Povídá se, že podobně jako se v hlubinách Velkého mechového jezírka na Rejvízu čas od času zatřpytí špička kostelní věže bájného potopeného města, tu a tam o sobě dají vědět i jiná místa, která se propadla do země. Třeba v lesích na hoře Krudum mezi Sokolovem a Horním Slavkovem se prý jednou ročně ze země vynoří dávno zaniklý středověký kostel sv. Mikuláše. O pozdně románském kostele, který prý stával kdesi vysoko v kopcích Slavkovského lesa, kolovala spousta legend – například že právě tady prý zahajoval svou každoroční pouť mezi děti svatý Mikuláš a vždy na Štědrý den se v kostele sloužila vánoční mše za mrtvé havíře z okolí.
Odhlédneme-li od pověstí, pozdně románský kostel tu skutečně kdysi stával, ne však na hoře Krudum, ale v průsmyku pod ním mezi Hruškovou, Třídomím a Nadlesím u obchodní stezky, která vedla od Chebu a Sokolova do vnitrozemí směrem na Prahu. První zmínky o něm jsou z roku 1253, kdy ho tehdejší král Václav I. věnoval řádu křížovníků s červenou hvězdou v Lokti. Překvapivě velká stavba napovídá, že tu kdysi panoval čilý ruch, pravděpodobně v souvislosti s obchodem: proto byl také kostel zasvěcený svatému Mikuláši, patronovi všech kupců. Traduje se, že do něj chodívali také horníci z okolních vesniček a vysloužil si tak pověst hornického kostela. Možná to tak skutečně bylo, ale rozhodně ne od začátku: těžba cínových rud se v blízkém Horním Slavkově a Krásně rozvinula později, v počátcích patrně šlo o vytěžování drahých kamenů (jaspisy, ametysty), které byly v raném 13. století natolik lukrativním artiklem, že mohly přispět ke vzniku osídlení a k výstavbě kostela v poměrně vysoké nadmořské výšce.
Posuňme se o pár staletí dál: jak zájem o těžbu surovin v okolí klesal, kostel pomalu pustnul a rozpadal se, až zmizel docela a zbyly jen legendy. Po jejich stopách se vydávali nejrůznější nadšenci: mimo jiné se totiž tvrdilo, že jsou tu zakopané poklady nedozírné ceny. Nenašli nic, jen okolí překopali skrz naskrz.
Nakonec se po stopách domnělých bašt, příkopů a valů v letech 2002 až 2006 vydalo karlovarské muzeum ve spolupráci se Sdružením dětí a mládeže v Horním Slavkově. Hlubiny země pod Krudumem skutečně vydaly své tajemství a jako zázrakem se objevily zdi, které byly stovky let pohřbené v zemi. Vlastně se opravdu podařilo objevit dávno skrytý poklad: tím ovšem byl samotný kostel, v jehož existenci věřil málokdo.
Po dokončení archeologického výzkumu byly vykopané zbytky kostela zakonzervovány. Na povrch země dnes vystupují základy stavby, která má 25 metrů na délku a 12 metrů na šířku, původní výška mohla podle odhadu dosahovat jedenácti metrů. Obvodová zeď z lomového kamene, jejíž šířka se pohybuje mezi 110 a 120 centimetry, se místy zvyšovala, nové zdivo od původního odděluje barevná linka. Zachovaný zůstal také lomený vstupní portál a ostění okna. Průběh archeologického výzkumu je podrobně popsaný na informačních panelech, podobně jako štoly, sejpy, pinky a další více či méně patrné pozůstatky po hornické činnosti v okolí.
Díky základům ztraceného a znovu objeveného kostela se Krudum zařadil vedle Dlouhé stoky, Tří křížků a Kladské k oblíbeným výletním místům Slavkovského lesa. K základům znovuobjeveného chrámu se dostanete pěšky po žluté nebo na kole; vede tu cyklotrasa spojující Karlovy Vary a Sokolov. Jen pár kilometrů daleko je Horní Slavkov, jehož bohatství stálo dlouhá staletí na těžbě cínu, bývala tu i mincovna a ke konci 18. století tu vznikla první česká porcelánka. Dodnes lze vidět několik goticko-renesančních měšťanských domů, v jednom z nich je muzeum věnující se historii a rozvoji města i těžby rud v okolí. Neobvyklou památkou, která tak jako kostel sv. Mikuláše před časem téměř zmizela bez stopy, je popraviště na Šibeničním vrchu za městem. Kruhová stavba se třemi pilíři vznikla někdy kolem roku 1500 a poslední popravenou byla v září 1751 Marie Alžběta Früchtlová z Radošova u Verušiček, obžalovaná z otrávení manžela, vraždy služebné a z útěku z vězení. Výhružný vzhled popraviště býval v minulosti ještě větší: pilíře byly asi šest metrů vysoké, aby byli oběšenci dobře vidět i z velké dálky a dali tak všem najevo, jak město naloží se všemi zločinci a provinilci.
Autorka je spolupracovnicí LN