Obrněnce v supertendru čeká test
Případné slabé stránky zájemců o přidělení armádní zakázky za 53 miliard korun má odhalit listopadová zátěžová prověrka
Za tři měsíce by mělo být jasno, kdo uspěje v historicky největším armádním tendru. Ještě předtím musejí zájemci – jsou nyní tři – projít náročným testováním, které prověří veškeré schopnosti pásových obrněnců. Ty by měly v armádní výbavě nahradit přesluhující sovětské stroje. Zkoušky jsou naplánované na tři týdny, ministerstvo obrany během nich chce zjistit, zda parametry prezentované výrobci odpovídají realitě.
„Vlastní prováděcí období zkoušek je plánováno na měsíc listopad. V jejich průběhu armáda prakticky a u všech vozidel jednotlivě ověří konkrétních zhruba dvacet až třicet výrobci deklarovaných parametrů. Výsledky ověřovacích zkoušek se pak promítnou do konečného hodnocení nabídek,“sdělil LN Petr Sýkora z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Výrobci byli s požadavkem na provedení testů seznámeni hned při zahájení tendru loni v březnu.
Co vše bude testování zahrnovat, se nyní ladí. Jasno musí být do konce srpna, aby se zájemci na testování stihli připravit.
Tendru se účastní společnost BAE Systems se strojem CV90, německý Rheinmetall s vozem Lynx a stroj Ascod od společnosti General Dynamics. Na vítěze soutěže čeká zakázka na 210 kusů pásových bojových vozidel pěchoty za více než 53 miliard korun.
Obrana zvolila novátorský postup. Zpravidla totiž nejprve vyhodnotí, kdo je z adeptů nejvhodnější, a následně už testuje jen jeho vůz. V listopadu však otestuje vozy všech tří kandidátů a teprve pak vyhlásí vítěze.
„Spojí se dvě fáze dohromady, což tendr zrychlí. Omezí se i prostor pro případné stížnosti neúspěšných zájemců,“řekl LN důvěryhodný zdroj. Pokud by totiž hypotetický vítěz tendru neprošel následnými armádními testy, musely by se znovu opakovat výběr i test. Takto budou na testech všechny tři pásové obrněnce. Ministerstvo obrany potom určí pořadí – od nejlepšího po nejhoršího.
Pokud se během zkoušek odhalí nějaké nedostatky „papírového“favorita, může být vybrán druhý v pořadí, což ušetří případnou prodlevu s opakovaným výběrem.
V minulosti se už několikrát harmonogram tendru posouval. Oficiálně žádný termín pro podpis kontraktu neexistuje. Má to dobré důvody.
Peníze i covid
Kromě technických parametrů bude rozhodovat i způsob úhrady ceny strojů. I to ovlivní, kdy dojde k podpisu smlouvy. „Než k němu bude moci dojít, jsou potřebné další kroky, například ty, které vyplývají z rozhodnutí ČR o rozložení financování do delšího období. Projevit se může i těžko předvídatelný vliv pandemie u nás a v zahraničí. Teprve až bude s průběhem a výsledky soutěže seznámena vláda, bude moci dojít k podpisu smlouvy,“uvedl Sýkora z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Koronakrize, zhoršení ekonomické situace i výrok premiéra Andreje Babiše (ANO) o možném
ASCOD 2:
CV90: odložení nákupu vedly obranu v květnu k obeslání firem s novou podmínkou. V ní resort požádal o delší splátkový kalendář. Nově chce mít možnost poslat poslední splátku až v roce 2028, přičemž vlastní dodávky strojů mají skončit o rok dříve. Původně obrana hodlala vše zaplatit a mít stroje „pod střechou“do roku 2026. Právě tehdy vyprší jediný pevný časový limit nákupu. A sice závazek Česka v NATO, aby česká armáda měla plně vyzbrojenou a vycvičenou těžkou brigádu.
Každá z firem hledá způsob, jak v tendru vyhrát. Třeba Tommy Gustafsson Rask, šéf firmy BAE Systems Hägglunds, v rozhovoru pro LN v červnu uvedl, že v případě triumfu v zakázce by mohla v Česku vzniknout speciální bojová laboratoř, v níž by se sdílely zkušenosti ostatních armád, jež používají vůz CV90. Vedle toho Švédové nabízejí Česku, že zařídí úvěr od státní banky. Němci, nabízející stroj Lynx, zase avizovali, že jsou připraveni postavit továrnu v Ústí nad Labem pro 200 zaměstnanců.
HN pak upozornily, že třetí zájemce o zakázku vyniká nad konkurenty pro změnu v technické specifikaci. A sice v tzv. náměru. Jde o zdvih kanonu, kdy je potřeba zasáhnout cíl a vystřelit na něj ve strmém úhlu.
Ministerstvo obrany už loni stanovilo seznam šestnácti parametrů, jež musejí zájemci v supertendru splnit. Kromě těch technických jde i o zapojení českého průmyslu. Úřad také žádá, aby vítěz vrátil minimálně
Lynx KF31: 40 procent z ceny zakázky zpět českým subdodavatelům.
Ministerstvo obrany žádá, aby vítěz tendru vrátil nejméně 40 procent z ceny zakázky zpět českým subdodavatelům
Už druhé testy
Zahraniční obrněnce si armáda už jednou „osahala“– v létě 2017 v prostoru Libavá. Tehdy se tam sjely čtyři stroje. Kromě již zmíněných to byla i Puma, již vyrábí německé konsorcium PSM (sdružení firem Rheinmetall a Krauss Maffei Wegmann). Nešlo však o testy v tendru, ale o ukázky toho, co je na trhu k mání. Armáda spolu s resortem obrany podle získaných informací vypracovala parametry pro vypsání výběrového řízení.
V mezičase se však proměnily jak samotné stroje, tak i zájemci. Z tendru odstoupilo PSM se strojem Puma. Armáda si totiž jako podmínku vymínila osádkovou věž, jenže Puma má plně automatizovanou věž bez lidí.
Další tři zájemci inovovali. Společnost BAE před třemi lety ukázala stoj CV90 Mark III. Na testy však v listopadu vyšle již čtvrtou generaci. Konstrukční úpravy proběhly i na strojích Lynx a Ascod.