Lukašenkovi hrozí obnovení sankcí

Běloruskými městy stále otřásají nepokoje vyvolané nedůvěrou ve férovost nedělních prezidentských voleb. Demonstranty zatím nezastavilo ani opakované vypnutí internetového spojení.

Také noc na včerejšek, třetí v řadě po vyhlášení předběžných výsledků nedělních prezidentských voleb, přinesla v metropoli Minsku a dalších běloruských městech násilné střety mezi protirežimními demonstranty a pořádkovými silami.

Menší skupiny protestujících se shromáždily kolem vybraných stanic metra v Minsku a snažily se postupovat směrem k centru města, pořádkové síly však tyto pokusy rozprašovaly již v zárodku. Svědci na sociálních sítích hovoří o tom, že policie a vojáci používali gumové projektily i obušky; místy podezřelé osoby vytahovali z aut a poté je odváželi neznámo kam.

Střety mezi demonstranty a pořádkovými silami si dosud vyžádaly jednu lidskou oběť; má jít o jednoho z protestujících, kterému vybuchla v ruce amatérsky sestrojená nálož. Zadrženo prý bylo nejméně 3000 osob, toto číslo ale není možné nezávisle ověřit.

Reportérský tým BBC – jeden z mála západních štábů, kterému se podařilo získat akreditaci na krytí voleb – v noci na středu napadla „skupina mužů oblečených v černém, bez identifikačních znaků, ozbrojených obušky“. Ti se pokusili britským novinářům konfiskovat vybavení i akreditační průkazy a bili je.

Oficiální výsledky stále nejsou

Konečné výsledky nedělního hlasování ani do uzávěrky LN nebyly oznámeny, původně se s tím přitom počítalo již v pondělí. Podle předběžných výsledků měl jasně zvítězit stávající prezident Alexandr Lukašenko se ziskem více než 80 procent hlasů, zatímco hlavní opoziční kandidátka Světlana Tichanovská jen necelých 10 procent.

Lukašenko vládne Bělorusku tvrdou rukou nepřetržitě od roku 1994, a pokud se jeho nynější vítězství potvrdí, začne již svůj šestý prezidentský mandát. Jde o zdaleka nejdéle vládnoucí hlavu státu v Evropě.

Část Bělorusů ovšem má za to, že volby byly zfalšované v Lukašenkův prospěch. Také podle úterního stanoviska Evropské komise (EK), vydaného jménem všech členských zemí EU, běloruské volby „nebyly ani svobodné, ani spravedlivé“. EK chce nyní „důkladně přezkoumat vztahy mezi EU a Běloruskem,“což by mohlo přinést znovuzavedení některých sankcí.

Skutečné nálady a politické preference mezi běloruským obyvatelstvem není možné zjistit, neboť nezávislé sociologické průzkumy nejsou k dispozici.

Nexta jako náhrada

O tom, že Lukašenkův režim byl po volbách připraven na nepokoje, svědčí i opakované „vypínání“internetového signálu. Snaha o komunikační blokádu byla ale zatím úspěšná jen částečně – více než milion Bělorusů totiž používá platformu Nexta (v překladu „Někdo“), pomocí níž se Lukašenkovi odpůrci v účelově vytvořených skupinách mj. svolávali k protestům.

„Když je datové připojení omezené nebo úplně vypnuté, síť Telegram, kterou využíváme, funguje alespoň částečně. K uživatelům se dostanou textové zprávy a to třeba ke svolání demonstrace stačí. V tom tkví půvab tohoto formátu – prostě jej není možné úplně vypnout,“popsal serveru Euronews fungování Nexty Roman Potasetič, šéfredaktor platformy.