Za přírůstek mohou testy? Čísla nesedí

Jako varovně vztyčený ukazováček se nad svými souputníky ve statistice nakažených tyčí sloup s datem 21. srpna. To bylo v pátek a Česko si poslední pracovní den uplynulého týdne připsalo rekordně vysoký přírůstek pozitivních případů covidu – 506.

Rekordní ale byla také navazující sobota. Ohlášených 239 nově nakažených je vůbec nejvyšším číslem zachyceným během víkendového dne nebo státního svátku.

Příčinou je prý testování Páteční numero je skutečně mamutí v porovnání s předchozími smutnými rekordy. Dlouho se čekalo, kdy denní přírůstek překročí poprvé hranici čtyř set. Statistika z pátku si ale s tímto milníkem hlavu nelámala a čtvrtou stovku rovnou přeskočila. Druhý nejvyšší přírůstek do té doby zaznamenal 27. březen s 377 nakaženými.

S vysvětlením zhoršujícího se trendu už přispěchalo ministerstvo zdravotnictví. Podle toho je na „vině“masivní testování.

Jenže čísla tomu tak úplně neodpovídají. Počet provedených testů v daný den – 8432 – je až osmý nejvyšší od začátku krize, přičemž vrchní příčky okupují čísla přesahující devět tisíc.

Případný argument, že jde o „dobíhání“dřívější vlny testování, také neobstojí. Ve dnech, které pátku předcházely, rekordy v testování také nepadaly, když ve většině případů nepřekročil počet testů ani sedm tisíc.

Kromě toho překročil svůj dosavadní stín i počet nakažených, když se poprvé přehoupl přes pět tisíc. Resort Adama Vojtěcha (za ANO) ale upozorňuje, že oproti jarní vlně viru je podíl hospitalizovaných pacientů výrazně nižší. V tomto případě čísla sedí. Naposledy se totiž přes deset procent poměr hospitalizovaných a nakažených podíval sedmého května. Od té doby vytrvale klesá a nyní vyžaduje stav covidových pacientů umístění do nemocnice jen v 2,3 procentech případů.

Ohniska jsou rozptýlena

Podle vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Romana Prymuly koronavirus „necestuje“mezi populací komunitním přenosem a většinu kontaktů nakažených se daří dohledat.

„Ohniska nejsou velká, ale jsou rozšířena skutečně poměrně plošně,“řekl Českému rozhlasu Radiožurnálu epidemiolog. Podle toho dochází k šíření nemoci rovnoměrně, přičemž třeba v Praze se nákaza šíří hlavně kvůli sportovním klubům či zdravotnickým zařízením. Zmínil také občany, kteří se nakazili během pobytu v zahraničí. Těch hygienici během minulého týdne zachytili celkem 35, přičemž od začátku prázdnin je takových případů 142.

Prymulova slova o rozvrstvení ohnisek viru dokládá mapa nejvíce zasažených okresů za posledních sedm dnů.

Nejhůře je na tom středočeský Kolín a okolí, kde hygiena eviduje na sto tisíc obyvatel necelých 43 nakažených. Téměř shodně, jen lehce přes 40, hlásí okresy Uherské Hradiště a Plzeň-Sever. Tradičně mezi nejhoršími figuruje také Praha s necelými 36 nakaženými na sto tisíc lidí či Hodonín s hodnotou blíží se šestadvaceti. Nejlépe jsou na tom naopak hlavně regiony v pohraničí s Polskem či Německem. Vůbec nejlépe si v tom směru vede okres

Bruntál následovaný Tachovem, Prachaticemi či Domažlicemi.

Semafor diktuje opatření Opatření proti šíření koronaviru ministerstvo a hygienici momentálně stanovují na základě tzv. semaforu. Ten ukazuje v bílé, zelené, žluté či červené jednotlivé české okresy a podle závažnosti situace pak hygienici rozhodují, jaká opatření nasadit.

Podle Prymuly ale musí nastavená omezení korespondovat s tím, co lidé považují za potřebné. „Vnímáme také to, že tady dneska je možná i většinový názor v národě, že není potřeba dělat takto restriktivní opatření, protože klinický průběh je mírný,“vysvětlil Prymula.

Používat roušky v MHD, na úřadech, u voleb a ve zdravotnických zařízeních bude povinné od začátku září.