Děti trpí a sahají po žiletce
Že děti napodobují své vrstevníky, je normální. Smutné je, když se mezi adolescenty začíná stále více šířit „módní“sebepoškozování.
Sebepoškozování Kvůli sebepoškozování Linku bezpečí kontaktovalo
Karolínu ve škole šikanují. Cítí se ošklivá, potřebuje si ulevit, a proto se řeže do zápěstí. Není jediná. Počet sebepoškozovaných dětí v Česku roste. S takovým problémem se setkávají hlavně dívky v pubertálním věku.
Podle psychologů je přirozené, že děti rády napodobují své vrstevníky. „Na sítích sdílí své pocity a tím se ovlivňují navzájem. Dětský uživatel na Facebooku osloví větší počet chlapců a dívek než při osobním kontaktu,“řekla LN sociální pracovnice Lucie Zelenková z Linky bezpečí, kterou provozuje stejnojmenná nezisková organizace a v Česku funguje šestadvacátým rokem.
Důvody, proč dítě začne se sebepoškozováním, mohou být různé: šikana, nespokojenost se svým tělem, rodinné či partnerské vztahy nebo psychické obtíže. Přičemž počet šikanovaných dětí v Česku také nebezpečně stoupá, což jde ruku v ruce s narůstajícím sebedestruktivním chováním. Kvůli šikaně konzultantům loni zavolalo přes 2200 nešťastníků.
„Sebepoškozování poskytuje úlevu, zklidnění, případně rozptýlení od náročných myšlenek,“popsala Zelenková. Děti si ubližují, aby se zbavily napětí, případně soustředily svou pozornost na fyzickou bolest a ulevily tím své hlavě.
„V hovorech s volajícími často probíráme, jak stresové situace, které třeba neumí řešit jinak než ublížením si, zvládat jinými a hlavně zdravějšími způsoby,“uvedla sociální pracovnice. Mezi takové způsoby patří například sport, zpěv, hlasité křičení nebo bouchání do polštáře.
Řežou se, aby byli zajímaví
I dětská psycholožka Michaela Veselá si v ordinaci všímá, že sebepoškozování trápí čím dál více nezletilých. „Je to moderní přístup k řešení problému. Mám zkušenosti, že se děti řežou na zápěstí, aby to bylo vidět, aby byly v kolektivu zajímavější,“popsala Veselá. Podle 2016 2017 2018 2019 2016 2017 2018 2019 518
682 807
Sebevraždy Kvůli sebevražedným myšlenkám či pokusům volalo Linku bezpečí
ní podobný trend zažili puberťáci kolem roku 2006. „Mezi dětmi byl tenkrát populární emo styl a kdekdo měl v kapse žiletku,“pokračovala. Vyznavači „ema“si libují ve smutku a samotě a vyznačují se hustou černou patkou přes oko.
Odborníci se shodují, že největší chuť ublížit si netrvá moc dlouho, přibližně půl hodiny. Právě těchto osudových třicet minut musí dítě překonat, pak se snižuje pravděpodobnost, že sáhne po žiletce či zapalovači. Nejčastějším způsobem, jak si nezletilý ulevuje od svého trápení, 1046 1389 1639 je podle Linky bezpečí řezání se ostrými předměty. Následuje kousání, škrábání či pálení se.
„Se sebepoškozováním se na nás výrazně častěji obracejí dívky než chlapci,“uvedla Zelenková z Linky bezpečí. Nejrizikovějším věkem je období puberty – adolescenti řeší svůj vzhled víc než jindy, prožívají první vztahy a čelí novým problémům. Dispečeři na nonstop lince tak hovoří o sebedestrukci hlavně s puberťačkami ve věku od čtrnácti do sedmnácti let. „Holky jsou více náchylné a mají větší tendenci napodobovat ostatní,“vysvětlila pražská psycholožka Veselá. Navíc podle ní dívky často trpí „mučitelským komplexem“a chtějí být litovány.
2000 dětí myslelo na sebevraždu
Zbavit se zlozvyku je obtížné, mnohdy se dítě nevyléčí bez pomoci psychologů či psychiatrů. „Proto často doporučujeme následnou odbornou péči,“uvedla konzultantka Zelenková. Rodič, který zjistí, že si jeho potomek ubližuje, by měl zachovat chladnou hlavu. „Musí dítě podpořit a řešit to po dobrém, hlavně mu nevynadat. Měl by zjistit, co mu chybí, a pátrat po příčině problému,“radí Veselá.
Dobrovolné ubližování si může končit i sebevraždou, kterou v Česku spáchají až čtyři lidé denně. Sebevražedné myšlenky se loni honily v hlavě minimálně dvěma tisícům dětem, jež se odvážily zavolat na Linku bezpečí. Pro porovnání – v roce 2016 to bylo dvakrát méně.