Zmražená chuť agitovat u soudu
Mohla by to být dětská hádanka. Politik to není, ale kampaň vede, kdo je to? Odpovědí je takzvaná třetí osoba, konstrukt, u něhož bude Ústavní soud rozhodovat, jestli neomezuje základní svobody. Spor, jehož se zúčastní i vláda, vyvěrá z příběhu posledních sněmovních voleb, kdy tím poškozeným měl být premiér Andrej Babiš (ANO).
Tehdy, v roce 2017, vydal novinář Deníku Referendum Jakub Patočka knihu Žlutý baron, nelichotivý Babišův portrét. A do kin šel dokument Víta Janečka Selský rozum, který vyprávěl podobný zemědělský thriller jako ona kniha. Spolek Svoboda projevu, jemuž Patočka předsedá, si zadal přes tři sta inzerátů na besedy, kde se z obou děl citovalo, v Českých Budějovicích byly i plakáty: to vše v době běžící kampaně.
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí za to spolku vyměřil pokutu 27 tisíc. Ne proto, že v době, kdy se voliči rozhodují, spolek šířil negativní reklamu na předsedu hnutí ANO; pokuta přišla proto, že se Patočka neregistroval coby třetí osoba. To je každý, kdo není přímo kandidát či jeho partaj, ale chce se do agitace zapojit. Ať už ku prospěchu, nebo tíži kandidáta. Až po registraci u úřadu, přidělení čísla a zřízení transparentního účtu, kde si vykazuje výdaje, se smí třetí osoba pustit do agitace. Pokud něco z toho poruší, hrozí trest.
Svobodný projev v nejistotě Spolek napadl u soudu, že by agitoval, Patočka se hájí, že dělal jen propagační turné ke knize. Krajský soud si to nemyslel a přišel se závěrem, že už samotné pozvánky na besedy s nadpisem „Proč nám chce Andrej Babiš vládnout?“měly sílu ovlivnit názor voličů v neprospěch řečeného vládce.
Odsud se případ posunul na Nejvyšší správní soud (NSS), který se na to celé podíval z výšky. Otevřel otázku, jestli povinná registrace a zřízení účtu není ve své podstatě povolením účastnit se kampaně, což může ledaskoho odradit. Proto NSS své řízení pozastavil a poslal na Ústavní soud podnět, aby celý paragraf o třetích osobách ze zákona zmizel.
A Ústavní soud rukou soudce zpravodaje Jana Filipa vznesl dotaz na vládu, zda se chce do sporu zapojit coby vedlejší účastník. Ministerský sbor se musí vyslovit do začátku příštího měsíce. Z návrhu usnesení vyplývá, že se vláda podle všeho přidá, aby existenci dotčeného paragrafu hájila.
Třetí osoby se staly součástí zákona, jenž zaváděl povinnost transparentních volebních účtů a stropů na výdaje, až v rámci pozměňovacího návrhu. Přišel s ním nynější předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), aby se „vytáhli na světlo“podporovatelé. Registrací třetích osob se mělo vyřešit obcházení limitu na utrácení, protože by stačilo jednoduše založit podpůrný spolek a přetlačit soupeře finanční silou. Druhá věc, jíž chtěla předloha v tomto směru zamezit, byly anonymní kampaně, ty zpravidla kandidátovi moc nepomáhají.
Jenže se v praxi ukázalo, a tím argumentuje NSS, že podpisem agitace (na každé politické reklamě musí být uvedený zadavatel a zpracovatel) se nedaří dosáhnout kýženého cíle, aby se kampaň vedla čestně a poctivě, jak to volební zákon též vyžaduje.
„Není bez významu, že zatímco porušení prakticky každé povinnosti ukládané kandidujícím subjektům či registrovaným třetím osobám ve vztahu k financování kampaně je trestáno jako přestupek, porušení pravidel vedené kampaně čestně a poctivě je nadále beztrestné,“uvádí návrh NSS s tím, že to tak zůstává navzdory dlouhodobé poptávce volební judikatury po kultivaci agitace.
Příklad může být z druhé prezidentské volby. Spolek Přátelé Miloše Zemana zafungoval jako typická spřízněná třetí osoba, která na sebe za kandidáta vezme špinavou práci. Před druhým kolem si zaplatil celorepublikově šířenou inzerci se sloganem „Stop imigrantům a Drahošovi, tato země je naše, volte Zemana“. Opakovaly se tak praktiky z první volby, kdy před finále vyšel hanlivý inzerát o Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09). Styl se nelišil, jen podpis absentoval.
Ústavní soud se musí rozhodnout, jestli souhlasí s kolegy z NSS, že povinnost registrace, notabene sankcionovaná při nesplnění, je zásahem do základního práva na svobodný projev. Vedle strachu z pokuty v tom může hrát roli i to, že není z dikce zákona předvídatelné, co se za kampaň považuje a co ne, což má „zmrazující účinek“na právo zanadávat si na kandidáta nebo ho velebit.