Světlo ve spícím ptačím mozku
Při výběru zářivky do noční lampičky dávají lidé obvykle přednost světlu nažloutlému před světlem studeně bílým. Zato holubům, jak se teď ukázalo, je to jedno – v noci jim shodně vadí obě tyto barvy světla.
Že umělé osvětlení v noci narušuje přirozený život ptáků ve městě nebo podél komunikací, je samozřejmě dávno známé. Vědci si však nedají pokoj, a tak výzkumníci z australských a švýcarských výzkumných institucí jako první popsali situaci přímo z ptačího mozku. Tým autorů v čele s Anne Aulsebrookovou implantoval malinká čidla do mozků holubů domácích a flétňáků australských, což jsou ptáci podobní našim strakám. Po dobu tří nocí senzory zaznamenávaly mozkovou aktivitu ptáků ve vnitřní voliéře, kterou výzkumníci osvětlovali obdobně, jak by svítilo pouliční osvětlení. Senzory také přesně určily, zda byl pták bdělý, nebo spal, a jak hluboký jeho spánek byl. Celkově se ukázalo, že holubi při osvětlení ztratili asi čtyři hodiny ze svého normálního spánku, a bylo jedno, jestli na ně svítilo světlo bílé nebo nažloutlé. Spánek flétňáků byl rovněž ovlivněný k horšímu, ale v jejich případě bílé světlo vadilo o něco více. Pohled do mozku špatně spícího holuba i flétňáka výzkumníci popsali v odborném periodiku Current Biology.
No ale co s tím? Podle údajů vědeckého časopisu Nature je v noci přímým světlem uměle zasažena více než desetina pevniny na planetě. Pak existuje světlo, které se odráží od mraků a smogu v ovzduší a vrací se do širokého okolí – říká se mu „zářící nebe“. I s ním nepřirozené světlo ovlivňuje 23 procent pevniny, dodává Nature.
Nemá to dopad jenom na spánek holubů a flétňáků. Ke světlu luceren se slétá hmyz, což například vyhovuje netopýru hvízdavému, který tam snáze najde kořist. Zato ty druhy netopýrů, které se světla bojí a k lucerně si netroufnou, hladoví, protože v temných koutech je pak létající potravy méně. Hmyz však také zalézá dovnitř zdrojů světla a hyne tam nebo se vyčerpá oblétáním světla, odpadne a uhyne. Potom jinde v přírodě chybí.
Pravda však je, že aspoň někteří živočichové se dokážou změněným podmínkám přizpůsobovat. Třeba kos černý. Dopad uličních světel na jeho život před časem mapovala Anja Russová a její kolegové z Helmholtzova střediska pro ekologický výzkum v Lipsku. Vypozorovali, že kosi, kteří žijí ve městě, si často stavějí hnízda v blízkosti luceren a dalších stálých světelných zdrojů. Vědci se domnívají, že to je záměrné, protože ptáci se tak chrání před predátory, kteří noční světlo rádi nemají. Kosi se začali stěhovat do měst už před dvěma stoletími, takže měli čas na to, aby si na jeho světla postupně zvykli a dokázali je využít, usoudili výzkumníci. když své poznatky popisovali v odborném časopise Journal of Avian Biology.
Z dřívějších výzkumů se také zdá, že přírodu v noci nejvíc ovlivňuje bílé a žluté světlo. Červené světlo je milosrdnější a možná by mohlo být přijatelným kompromisem, aby noční chodci viděli a živočichům to tolik nevadilo. Bohužel Anne Aulsebrooková s kolegy nezkoumala jeho dopad na mozek ptáků – nemohli si hned napoprvé vystřílet všechen prach, potřebují nějakou munici i na další výzkumy. Tak se třeba příště dozvíme víc.
Senzory v ptačím mozku přesně určily, zda byl pták bdělý, nebo spal, a jak hluboký jeho spánek byl. Celkově se ukázalo, že holubi při osvětlení ztratili asi čtyři hodiny ze svého normálního spánku.