Stát musí mít na zisku z těžby vyšší podíl
Pod rouškou koronavirové krize si velké těžařské firmy v tichosti prošlapávají cestu k miliardám z eráru a bourají plány státu mít ze svého majetku (nerostných surovin) konečně spravedlivý podíl. Vláda v novele horního zákona správně navrhla, aby se zrušil zákaz zvyšování těžebních poplatků, tedy daně ze státního nerostného bohatství vytěženého a prodaného soukromou firmou. Právě kvůli nízkému poplatku z hnědého uhlí (dlouhodobě to bylo 1,5 procenta tržní ceny a od roku 2017 je to přibližně 3 procenta) si mohli majitelé firem bývalé Mostecké uhelné, dnes Sev.en Energy, za posledních deset let odvést 22 miliard korun na dividendách a státu zaplatit na těžebních poplatcích jen 700 milionů.
Peníze pak půjdou potřebným Aby se těžaři a stát o zisk z uhlí dělili půl na půl, musel by podle analýzy výročních zpráv hnědouhelných firem činit poplatek 10 procent tržní ceny. Poslanec ODS Ivan Adamec ovšem na hospodářském výboru navrhl, aby se poplatek fakticky nemohl zvýšit. Nesmíme prý těžaře připravit o hotovost. Jistě, ekonomický výhled uhelného průmyslu není dobrý, ne kvůli koronavirové pandemii, ale kvůli evropské a globální politice snižování emisí skleníkových plynů a stále rostoucímu tlaku veřejnosti na řešení klimatické změny.
Uhlí je jako nejšpinavější z fosilních paliv první na řadě. Ale tím spíš si musí stát zajistit spravedlivý podíl na zisku z těžby, například aby mohl zavést sociální příspěvky pro horníky a energetiky. Ti budou pomoc potřebovat, až v nezaměstnaností a sociálními problémy postižených krajích začnou houfně odcházet z uhelného průmyslu.
A pokud by těžba hnědého uhlí za takových okolností soukromníkům přestala v budoucnu vynášet, není přece důvod jim kvůli tomu dávat nerostné bohatství téměř zadarmo. Bude to jen znamení, že pro majitele není výhodné nechat svůj majetek (tedy hnědé uhlí) těžit. Ale naopak, aby si stát svůj majetek ušetřil na případné využití v budoucnu, například v chemickém průmyslu. Ostatně na hnědé uhlí bychom měli hledět spíše jako na cennou zásobárnu chemických látek než jako na palivo.
Další poslanecký „tunel“
Místo toho, aby tedy stát konečně začal hájit zájem obcí, občanů a svůj, má se podle pana poslance Adamce nechat soukromými firmami dál o peníze obírat. Návrh na tunel do státního majetku na výboru podpořili zástupci ČSSD – tedy poslanci vládní koalice, která slíbila nízké poplatky zvýšit. Pro hlasovali také komunisté a poslanci SPD, přestože jejich strany před volbami volaly po znárodnění surovin. Oficiálním „výborovým pozměňovákem“se Adamcův návrh stal i díky hlasům TOP 09 a STAN. Vládní novela horního zákona přitom neznamená automatické ani plošné zvýšení poplatku. Stát by prostě jen mohl reagovat na vývoj trhu, aniž by hrozily masivní úniky peněz.
Mimochodem příliš vysoké výkupní ceny za solární elektřinu a nemožnost je rychle srazit na férovou úroveň, to byl v principu stejný tunel, jaký nyní vrtají někteří poslanci.
Autor je vedoucím energetického programu Hnutí DUHA.