Školy podcenily bezpečí dětí na internetu

Distanční výuka má zahřívací kolo, jímž prošla na jaře, za sebou. Podzim už tak shovívavý k případným přešlapům nebude. Děti, rodiče a hlavně učitelé se sice vesměs přizpůsobili a naučili se zacházet s novými platformami, mezery nicméně zůstaly. Zejména pak v oblasti bezpečnosti dětí na internetu a ochrany soukromí školních úkolů, samostatné práce a výsledků. Ukázal to červnový mezinárodní průzkum mezi rodiči dětí do 18 let, který pro počítačovou firmu Avast provedla společnost Toluna QuickSurveys.

Bezpečí v síti podle dat na jaře podcenili rodiče i učitelé. A přitom díky distanční výuce trávily děti v online světě více času než obvykle. Čtvrtina z nich (26 %) dokonce přes čtyři hodiny denně. Rodiče podle průzkumu často ani nevědí, jak online bezpečnost dětem zajistit. Pouze 54 % dotázaných chrání zařízení svých dětí antivirovým programem, necelá třetina rodičů (29 %) pak využívá nějaký software pro kontrolu pohybu dětí na internetu. Jen někteří rodiče znají hesla svých ratolestí k jejich sociálním sítím (23 %), nebo jim přímo blokují nevhodné kontakty, aplikace a webové stránky (30 %).

„Otázka online bezpečnosti je však daleko širší. Děti se potřebují na síti vyznat, měly by umět rozpoznat fake news, odlišit balast od podstatných věcí,“zdůraznila spoluautorka výzkumu, socioložka a psycholožka Kateřina Müllerová. Na online bezpečí nebyli připraveni ani učitelé. Jen necelá polovina z nich se věnovala pravidlům ochrany soukromí na internetu. „Jedno z největší rizik představuje pro děti sdílení školních prací a dokumentů, které obsahují různé citlivé informace,“uvedla odbornice na online bezpečnost Avastu Julia Szymańska.

„Téměř čtvrtina žáků (23 %) má přitom své práce vystavené na sdílených webových platformách, kde k nim mají volný přístup jejich spolužáci a další rodiče,“dodala s tím, že sdílení se všemi může vést k posměchu až kyberšikaně.

E-mail kraloval

Nejčastějším komunikačním kanálem mezi žákem a učitelem byl e-mail, většina učitelů podcenila interaktivní platformy jako Messenger, Viber či WhatsApp. Využila je pouhá pětina. Kvůli výuce na dálku se museli nové věci učit i rodiče. Každý osmý například poprvé využil Skype. „Různé technické vybavení domácností prohloubilo nerovnosti ve vzdělávání,“doplnila Müllerová.

Dvě pětiny dětí měly pro výuku na dálku svůj chytrý telefon a 31 procent svůj notebook. Tři z deseti školáků si museli notebook půjčit od jiného člena rodiny. Největší svízel představovaly úkoly, které s sebou nesly požadavek na tisk. Tiskárnu totiž měla k dispozici ani ne čtvrtina žáků. Do budoucna by pak toto hledisko měli učitelé zohlednit.

Nedostatek počítačů by mohly na podzim vyřešit dotace ministerstva školství, z nichž by měla každá základní škola do poloviny října dostat na dovybavení dvacet tisíc korun na jednoho učitele. Celkem stát vydá 1,2 miliardy korun. Počítače budou muset školy koupit do konce prosince.

Nespokojení Rusové

Průzkum Avastu se konal v celkem dvanácti zemích: třeba na Slovensku, ve Francii, v Německu, USA, Británii, Rusku či v Japonsku. Nejvíc nespokojení byli s distanční výukou Rusové, Němci, Brazilci a Japonci, naopak pochvalně se kromě Česka vyjádřili rodiče v Austrálii, v USA, ve Francii a na Slovensku.