Výstaviště se chystá na zlatou éru
Tma, vlhko a chlad, oprýskané zdi, vybrakované prostory, chodby zatopené vodou. Noříme se do nevlídných hlubin podzemí, kroky osvětluje jen záře svítilny. „Tady, co rostou stalaktity jako v Moravském krasu, jsou bývalé herecké šatny,“posvítí na korodující potrubí Tomáš Hübl, předseda představenstva Výstaviště Holešovice. „A tady,“osvětlí nečekané podzemní jezero a zastaví se na futrech kruhovité místnosti uprostřed, „seděl orchestr s dirigentem pod jevištěm a nahoru ke zpěvákům se to přenášelo monitory,“pronáší nostalgicky.
Je to osmnáct let, co oblíbenému válcovitému divadlu Spirála učinily přítrž záplavy a veškeré divadelní zázemí zůstalo pod vodou.
V roce 2008 se dokonce schylovalo k jeho demolici, která kupodivu získala svolení – přestože jde o unikátní a oceňovanou stavbu se spirálovitou rampou obepínající jeviště a jedinečnou střechou, která nese status technické památky. Ve svých nejslavnějších dobách se tu uváděl slavný muzikál Jesus Christ Superstar, který vidělo přes 850 tisíc diváků. Dnes je chátrající černý válec spíše ilegálním rájem milovníků urbexu.
Konec devastující éry
V srpnu Rada hlavního města Prahy odsouhlasila dlouho odkládanou rekonstrukci divadla i čtyř Křižíkových pavilonů za půl miliardy korun. Samotné divadlo nakonec vyjde na 217 milionů. Původní vyhlášené soutěže počítaly s mnohem nižšími částkami, a zřejmě i proto se do nich nikdo nepřihlásil. „Je to nostalgická záležitost, mnoho lidí z umělecké branže se k divadlu hlásí. Rádi bychom jej udrželi ve vlastní dramaturgii a určovali program. Nebráníme se spolupráci s divadly či cirkusy, ale všechno by mělo na sebe navazovat. V divadle vznikne i nový menší sál,“dodává Hübl.
„Nazval bych to novou zlatou érou Výstaviště. Na jeho devastaci se kromě jiných faktorů promítla nešťastná a dlouhodobá situace s bývalým nájemcem, společností Incheba. Ta měla investovat, ale nedělala to. Pak měla obrovský spor s městem. To se vše podařilo vyčistit,“řekl LN náměstek primátora pro oblast financí a rozpočtu Pavel Vyhnánek.
Areál Výstaviště, v němž některé budovy mnoho let ležely ladem, poslední dva roky konečně prochází proměnou a cílí na to, aby se do něj Pražané naučili chodit celoročně. K tomu má dopomoci také nový volnočasový park s grilem i vlastní program.
„Chceme, aby když lidé nebudou mít v Praze co dělat, zašli sem a vždy tu něco našli, ať v létě, či v zimě. Má to být multifunkční areál. Zvažujeme ve vlastní produkci i multimediální výstavy a instalace. Možná edukačně-muzeálního typu i pro školy. Budeme mít i kroužky pro děti vedené uměleckými kapacitami,“vyjmenovává Hübl. „Vždy jsme jen pronajímali čas a prostor, to bychom teď chtěli změnit,“dodává.
Pohled na architekturu jednotlivých budov jako by napovídal, že je areál propagátorem eklektického stylu: návštěvník prochází kombinací všemožných slohů i tvarů – od klenotů secesní architektury či novorenesančních domů přes „devadesátkové“pavilony až po moderní park k relaxaci nebo nové bistro. „Myslím, že to je i charakteristický bonus pro Výstaviště v tom, že není unifikované. Nabízí různé styly, které mezi sebou ale můžou fungovat,“říká předseda představenstva Hübl, jenž je ve funkci rok a půl a dříve byl třeba projektovým manažerem uměleckých přehlídek Designblok či Czech Grand Design.
Horká jehla z devadesátých let
Přijdete-li teď ke slavné Křižíkově světelné fontáně, uvidíte pavilon D obehnaný plotem a za ním bagry. Má pouze tribunu a železnou kostru, na podzim dostanou nový sál i sociální zařízení také pavilony B, C a E. Až teď se však ukazuje, že byly v devadesátých letech stavěné horkou jehlou a je potřeba práce vzít z gruntu.
„Kamkoliv kopnete, objeví se řada problémů. Původně pavilony v roce 1991 stavěli jako dočasné, dokonce ani neměly být k celoročnímu provozu. Jsou hodně poplatné době, izolační schopnost je mizivá, proto mají velké výdaje na energie, nefungovala vzduchotechnika, sítě, nesplňují požadavky 21. století,“shrnuje důvody rekonstrukce Hübl. Cílem je, aby z nich byly multifunkční haly, jež poskytnou kvalitní prostory, a zejména náhradní kapacity, až započne oprava Průmyslového paláce.
„Uvnitř pavilonů vznikne jakýsi black box, vše bude černé, aby se daly dovnitř vložit výstavní instalace a zároveň tu šly pořádat různé eventy,“dodal s tím, že přestavba tribun pro čtyři tisíce diváků, jež jsou součástí amfiteátru kolem Křižíkovy fontány, bude součástí další fáze revitalizace. V rámci ní se mají taky zezelenat střechy pavilonů, jež jsou v létě betonovou výhní. „Potenciál pavilonů zkrátka dnes nejde využít plně,“uzavírá Hübl. Počítá se i s úpravou Křižíkovy fontány a příští rok, až budou pavilony dokončeny, by konečně měla začít tříletá rekonstrukce Průmyslového paláce, jehož levé křídlo shořelo v roce 2008. Ta bude Prahu stát téměř dvě miliardy. Právě palác je dle náměstka primátora Vyhnánka symbolem chátrajícího Výstaviště.
„Bojujeme ještě s Lapidáriem, to je v havarijním stavu, ale je kolem něj složitá situace, i co se týče
Slovanské epopeje, která v něm měla být původně umístěna,“komentuje Hübl.
Pražské Výstaviště Holešovice pomalu vstává z popela. Prakticky 30 let do areálu nikdo neinvestoval, a zatímco se potýkal s podivnými zakázkami namísto oprav, chátral. Teď má kromě mnoha ambicí i moderní park, Křižíkovy pavilony dostanou nový kabát a na podzim, po téměř dvaceti letech v dezolátním stavu, začne přestavba legendárního divadla Spirála.
Z „lepší restaurace“síň Zvelebování Výstaviště se už od června týká i jedné z nejstarších budov areálu, jíž je bývalá restaurace Bohemia, někdejší výstavní pavilon plzeňského pivovaru z roku 1891. I tu před spadnutím prakticky na poslední chvíli zachránila téměř deset let chystaná rekonstrukce. „Asi před osmi lety, když měla ještě areál v nájmu společnost Incheba, sem vjely bagry, ale od té doby se nic nedělo,“popisuje Hübl kroky předchozího nájemníka. Zjistili navíc, že jsou dvě třetiny krovu napadeny houbou, jak do budovy zatékalo.
Stejně jako Průmyslový palác, vznikla i restaurace pro účely Všeobecné zemské jubilejní výstavy a vždy měla étos „luxusnějšího sálu“, kde se scházela šlechtická smetánka. Tak měla působit i za minulého režimu, byť ten rozmanitosti nejen pohostinského života uťal tipec. Stavba se ovšem může pochlubit silným geniem loci a impozantním prosvětleným prostorem, což chce nově zužitkovat i vedení Výstaviště.
„Za 85 milionů korun by se z restaurace měl stát multifunkční sál. Gastronomie už tady máme dost. Myslím si, že půjde o ideální prostor třeba na výstavy,“dodává předseda představenstva Hübl s tím, že i tuto rekonstrukci by měli dokončit za rok: před velkolepou obnovou krále Výstaviště – Průmyslového paláce.