Lukašenko věří ve své mlátičky
Zatímco Bělorusko protestuje, prezident Lukašenko se opírá o bezpečnostní složky. Nejvěrnější mu jsou síly OMON specializované na rozhánění demonstrantů.
Je jich na patnáct set, tvoří uzavřenou komunitu a do jednoho podporují režim Alexandra Lukašenka. Dá se dokonce říci, že této hrstce lidí vděčí běloruský režim za to, že je stále u moci. Řeč je o speciálních policejních zásahových jednotkách nazývaných všeobecně OMON.
Během čtyř dnů protestů po zmanipulovaných volbách zadrželi příslušníci speciálních jednotek, kterým dominoval OMON, na sedm tisíc lidí. Šlo jak o účastníky demonstrací, tak o lidi náhodně pochytané na ulici. Vozili je do zadržovacích center a tam v rámci „výchovných besed“systematicky bili a ponižovali. Až do té míry, že někteří propuštění putovali rovnou do nemocnice a vše vyvolalo ohromnou vlnu nesouhlasu ve společnosti.
Bezdůvodné násilí ze strany policie je i v Bělorusku zakázané, nikdo se však do žádných problémů nedostal. Naopak Lukašenko těžkooděncům poděkoval a v televizním vystoupení utrousil, že postupovali „ještě naopak mírně“.
„Když tě OMON bije, dělá to jako mechanickou práci, bez nenávisti. Dostal rozkaz, ten je pro něj svatý a plní ho,“řekl LN aktivista, který má se zásahy na demonstracích osobní zkušenost. Speciální jednotky, určené především k zásahům na demonstracích, ale i k patrolování či zatýkání nebezpečných zločinců, vznikly v roce 1988 ještě za sovětských dob a v Bělorusku se pouze přejmenovaly na AMAP.
Do jejich řad může vstoupit každý s běžným středoškolským vzděláním. Služba v OMON je proto společenským výtahem především pro chlapce z venkova a předměstí. Uchazeč by měl být mladší 25 let a musí absolvovat náročný fyzický test: uběhnout za 13 minut tři kilometry, udělat 18 shybů a 60 kliků za minutu. Uchazeče zkouší i na výdrž v ringu proti několika příslušníkům speciálních jednotek.
Cvičí se pak především rozhánění davu, v němž jsou běloruští speciálové velmi zdatní. Mezi demonstranty mívají spolubojovníky v civilu, kteří dav provokují, umí ho společně rozdělit a pomáhají se zatýkáním. Zásahy se dnes řídí i z dronu v asi kilometrové výšce. Ten dokáže „převzít“veškerou komunikaci z mobilů na zemi a určit, komu je třeba věnovat pozornost.
Nutno dodat, že běloruský stát na těchto záležitostech nijak nešetří penězi a zásahové jednotky mají špičkové vybavení.
„Vždy jsme se chovali adekvátně a pokud dav stál, i my jsme ho nechávali být,“řekl bývalý příslušník OMON Oleg ruské redakci BBC. V minulosti podle něj bylo v jednotkách mnoho veteránů sovětsko-afghánské války a platila pravidla cti, která ale dnes zcela padla.
Může to být rozkazy nařizujícími maximální tvrdost a hrozbami předčasného propuštění v případě, pokud by příslušník nebyl dostatečně iniciativní. V OMON má své místo i ideologická práce novodobých politruků a roli hraje určitá „bojová solidarita“s kolegy.
Opět zatýkání
Na rozdíl od policie či armády, odkud kvůli tvrdosti při zásazích odešlo zhruba kolem deseti až dvaceti lidí včetně vyšších důstojníků, není známo, že by OMON někdo takto opustil. Stejně je tomu i v případě speciálních jednotek Alfa či Almaz rovněž zasahujících při protestech.
V posledních dnech se zdá, že aktivita OMON roste. Opět přibývá zatčených aktivistů, v Grodně před protestující zaměstnance závodu Grodno-Azot najel autobus s policisty a všechny je posbírali.
Lukašenkův režim doufá, že se spoléháním na sílu svého represivního aparátu a ignorováním požadavků opozice ze současné situace dostane. Odmítá i pokusy o opakování voleb, nyní hlavního cíle opozice – nejvyšší soud včera odmítl všechny žádosti Lukašenkových protikandidátů, aby výsledky neuznal.