Lepší strava může snížit náklady na léčbu

Stravování v nemocnicích je žhavé téma. Nedávná fotografie vozíku s koblihami směřujícího na oddělení dětské chirurgie obletěla internet a přistála i na stole ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Ten pak posvětil projekt Nemocniční strava ke zlepšení stravování v nemocnicích, na kterém s think tankem Globopol (kde jsem jedním z odborných garantů) spolupracovala například Fakultní nemocnice v Olomouci.

V červenci 2020 vzniklo metodické doporučení pro zajištění stravy a nutriční péče, zpracované týmem docenta Pavla Těšínského. Mezitím experti obhajovali koblihy jako důležitou součást kalorického příjmu pacientů v nemocnicích. Je totiž důležité zajistit dostatečný příjem stravy a její výživová kvalita je druhotná. Stejní experti připomínají, že posláním nemocnice není pacienty učit zdravě jíst.

Strava v nemocnicích je oblast, kde se lékařská a nutriční péče střetávají se snahami nemocnice ušetřit i dodavatelů dobře vydělat. Levně nakrmit pacienty, případně personál je snem každého manažera – a zajišťovat stravování v nemocnicích může být lukrativní.

V praxi to znamená, že pacientovi s diabetem 1. či 2. typu – v ČR asi deset procent populace – může v nemocnici po plánovaném či urgentním chirurgickém zákroku přistát u lůžka pokrm splňující veškeré požadavky manažerů na cenu a terapeutů na nutriční složení. Preference pacienta mohou snadno zapadnout a důsledkem být krátkodobé zhoršení kompenzace diabetu, v horším případě zvýšení medikace a v ještě horším komplikace a prodloužení hospitalizace.

V nemocnicích neleží jen pacienti s diabetem a zdaleka ne každý pacient chce či může zrovna v nemocnici jíst „zdravě“. Mnoho pacientů je rádo za cokoliv k snědku, jiní zase nabízený pokrm odsunou.

Některým pacientům zajišťují stravování v nemocnici jejich rodiny či přátelé. Od roku 2018 v ČR funguje také iniciativa pro pacienty na nízkosacharidové stravě. Ta je založená na mase, rybách, mléčných výrobcích, ořeších, zelenině a ovoci, naopak omezuje běžné přílohy jako pečivo, brambory, rýži či těstoviny. Pacienti se mohou obrátit na síť dobrovolníků, kteří v průběhu hospitalizace zajistí domácí nízkosacharidové stravování. Některé nemocnice jdou ale příkladem, strava tam dobře chutná, a někdy si pacienti mohou dokonce sami vybrat a objednat. Místo koblih třeba tučný tvaroh, místo bílých rohlíků s džemem třeba řecký jogurt s čerstvým ovocem.

Už v roce 2010 upozornil profesor Zdeněk Zadák, že „když onkologičtí pacienti podstupují intenzivní chemoterapii a radioterapii, a ještě jsou špatně živeni, jsou samozřejmě i výsledky léčby horší, objevuje se zvýšený počet komplikací, rovněž kvalita života těch pacientů je mnohem horší, samozřejmě včetně doby dožití“. V roce 2019 zaznělo, že téměř polovině pacientů v nemocnicích celosvětově hrozí podvýživa, která často vede k prodloužení hospitalizace nebo horším výsledkům léčby, s odhadovanými náklady v ČR až 60 miliard korun ročně.

Mezi kvalitou stravy v nemocnicích a výsledky léčby u nezanedbatelné části pacientů existuje úzká souvislost, ačkoliv představy, že každý pacient si z nemocnice odnese zdravé stravovací návyky, jsou nerealistické. Osvícené nemocnice na trend zájmu o zdravější stravování již reagovaly a umožňují výběr z několika chutných čerstvých pokrmů. Jiné současně omezují pronájem svých prostor řetězcům rychlého občerstvení nebo k prodeji vysoce zpracovaných potravinářských produktů a některé také zavádějí nové postupy, aby každý pacient s diabetem 2. typu mohl během hospitalizace zahájit cestu k návratu svého fungování před vypuknutím nemoci.

Povede čerstvé metodické doporučení k potřebným změnám? Nebo bude nutné od základů přepracovat výživová doporučení a případně také změnit koncepci nutričního vzdělávání lékařů i nutričních terapeutů? Uvidíme. Ale zlepšení stravy může snížit náklady nejen na stravování, ale i na léčbu pacientů.