Kde přišel Kozoroh k rybímu ocasu

Kulová hvězdokupa M 30 ocasem. Tak se s ním setkáváme v mytologii starověkých Sumerů a Babyloňanů. Řekové si jeho podobu spojili s Panem, bohem lesů, lovců a pastýřů. S kozlími rohy, vousy i nohami se už narodil. Kde se ale vzal rybí ocas? K tomu prý Pan dočasně přišel, když chtěl uniknout před dračí obludou Týfónem. Na souši se maskoval coby kozel, avšak nakonec byl nucen skočit do vod Nilu a metamorfóza v rybu stačila proběhnout jen z poloviny...

Vraťme se však do souhvězdí Kozoroha. Prvními hvězdami, které zaregistrujete, budou nejspíše Alfa a Beta Capricorni v jeho rozích. Máte-li dobrý zrak, odhalíte, že Alfa je dvojhvězdou tvořenou dvojicí podobně jasných žlutobílých stálic. Malý dalekohled vám to potvrdí. A určitě se s ním zkuste podívat i na Betu. Ta je totiž také dvojhvězdou sestávající z nápadnější nažloutlé složky a slabšího bílého průvodce. Podstata obou hvězdných systémů je odlišná.

Alfa je optickou dvojhvězdou, již tvoří stálice, které spolu nesouvisí (ve vesmíru je dělí dálka takřka 500 světelných roků) a pouze se nám na nebe promítají poblíž sebe. Naopak druhý pár v podobě Bety je svázaný vzájemným gravitačním působením, obíhá kolem společného těžiště jednou za 700 tisíc roků a představuje fyzickou dvojhvězdu.

Za dalšími jasnými stálicemi se vydejte na druhý konec souhvězdí Kozoroha, do rybího ocasu. Nejjasnější bude Deneb Algiedi. Jestli máte pocit, že už jste se s Denebem na nebi někde setkali, tušíte správně. Řada současných názvů hvězd vznikla přepisem (a často zkomolením) jmen z arabštiny, a v té se ocas označuje jako „dhanab“. Krom Denebu z Kozoroha tak na obloze nalezneme i Deneb z ocasu souhvězdí Labutě či Denebolu z ocasu souhvězdí Lva.

Autor pracuje ve Hvězdárně a planetáriu Brno