Akademii věd potřebujeme k další existenci
Do pestré, často vyhrocené debaty, která se rozvíjí kolem vztyčení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, se zapojila svým článkem v Lidových novinách z 20. 8. 2020 historička umění Ivana Kalinová Kyzourová. Samotnému sloupu autorka věnuje jen několik úvodních vět, zato se obsáhle a příkře vymezuje vůči memorandu, jež v souvislosti s plánovanou instalací sloupu zaslalo MUDr. Zdeňku Hřibovi, primátoru hlavního města Prahy, 28. června 2019 dvacet šest historiků umění z různých výzkumných, vysokoškolských, galerijních a muzejních institucí v ČR (zveřejněno na webových stránkách Ústavu dějin umění AV ČR).
V memorandu se zdůrazňuje torzální dochování reliktů originálního sloupu, výrazně poškozeného již před jeho stržením, i kulturněhistorický kontext vzniku mariánského sloupu a manifestační instalace jeho originálu z iniciativy císaře Ferdinanda III. v roce 1650.
Hledejme tedy pevné definice věcí a hodnot, k nimž nás autorka vybízí. Memorandum, jehož zveřejnění autorka článku kritizuje, vyjadřuje názor historiků umění z vysokých škol, muzeí a galerií, kteří se neztotožňují s postupem Společnosti pro obnovu mariánského sloupu – ať už kladou váhu spíše na argumenty umělecké, památkové, nebo historické. Na akademické pracoviště se tito odborníci obrátili právě proto, že Ústav dějin umění AV ČR dlouhodobě pomáhá udržet otevřenou diskusní platformu a jako zpracovatel topografie Prahy, Čech i Moravy má s památkovou péčí zkušenost, mimo jiné díky stálému kontaktu s předměty památkové ochrany i s těmi, které teprve k ochraně doporučí. Pokud měla být v souvislosti s diskusí o vývoji památkové péče připomenuta padesátá léta 20. století, pak proto, že tehdy v nesnadných podmínkách začali naši předchůdci svou topografickou soupisovou akcí usilovat o to, aby stavby odsouzené k zániku byly alespoň dokumentovány.
Pro seznámení se s teorií a praxí péče o památky doporučujeme čtenářům, aby si svůj názor na tvrzení Ivany Kalinové Kyzourové udělali například na základě četby publikace Teoretické základy památkové péče na prahu 21. století nebo navštívili cyklus Umění tváří v tvář, které Ústav dějin umění připravuje pravidelně v Týdnu vědy a techniky Akademie věd České republiky. Mimochodem, tato každoroční přehlídka vědy představuje všech 52 vědeckých pracovišť AV ČR, jejichž výzkumnou činnost a četné úspěchy v nejrůznějších vědních oborech Ivana Kalinová Kyzourová tak bohorovně přešla ve své sugestivní otázce, proč AV ČR platit. Pokud by čtenáři váhali s odpovědí, můžeme – i za ostatní kolegy z AV ČR – odpovědět: tato instituce je místem, kde kdokoli získá poznatky, které česká společnost i celosvětová civilizace potřebuje ke své další existenci, například jak skladovat energii, jaké znalosti zachrání nás i naše potomky před nemocemi, jak se bude společnost stravovat, až počet lidí na planetě překročí násobkem dnešní populaci, jak klima promění podmínky pěstování zemědělských plodin i náš každodenní život, co všechno se vrství v kulturní identitě a jak je to s pamětí v digitálním věku.
Jedním z témat, kterými se mezioborové bádání v AV ČR také zabývá, je způsob komunikace: aby naše společnost dokázala v otevřené a konstruktivní diskusi najít to, co nás společně posune dál.
Jedním z témat, jimiž se mezioborové bádání v AV ČR také zabývá, je i způsob komunikace: aby naše společnost dokázala v otevřené a konstruktivní diskusi najít to, co nás společně posune dál