Lék „z minulosti“je nadějí proti covidu

Isoprinosine díky posilování imunity zvládá bojovat s koronavirem Vláda na něj chystá studii

Pro účinný lék na covid hledíme většinou s nadějí do budoucna, přitom možná už dávno existuje. Řeč je o isoprinosinu, padesát let starém léku. Jeho účinky výrazně podporují imunitní reakci organismu, jenž se tak dokáže mnohem lépe s koronavirem vypořádat. První výsledky vyprodukuje už za 90 minut.

Zřejmě nejviditelnějším propagátorem isoprinosinu je vakcinolog Jiří Beran z Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové. „Řada lékařů lék využívá a považuje ho za účinný. Proto chceme provést studii, která označí isoprinosine za lék účinný na covid,“řekl LN.

Nápad se ujal hned v nejvyšších patrech české politiky. Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden po schůzce s odborníky, mezi nimiž byl i Beran, řekl, že do takové studie by se mohly zapojit české nemocnice, jež se musí s návalem covidních pacientů vyrovnávat nejvíce. Jmenoval třeba pražskou Bulovku, Ústřední vojenskou nemocnici nebo fakultní nemocnice v Ostravě a Brně.

Kvůli případné studii se Babiš s experty sejde ještě jednou ve středu. Ačkoliv jsou totiž někteří odborníci a lékaři přesvědčeni, že isoprinosine by v boji s covidem pomoci mohl, v českých registrech lék pro tyto účely vedený není. Místo toho se podává při léčbě herpesu neboli oparu či poruchách buněčné imunity. Jenže účinný je také při akutních respiračních virových onemocněních, tedy i při nákaze koronavirem. Takto katalogizovaný už isoprinosine jinde v Evropě mají, namátkou v Polsku, Maďarsku, Rumunsku či na Slovensku.

Výhodou pět dekád existujícího léku je podle Berana také to, že se dá brát preventivně. V nízkých dávkách ho mohou užívat zaměstnanci domovů důchodců a dalších ohrožených skupin. Preventivní užívání zdravým člověkem je v Beranových očích nesmysl.

Léčivá látka v isoprinosinu se nazývá inosin pranobex. Pro naši imunitu funguje podobně jako steroidy. Virus při napadení jedince nejprve pronikne do buněk, kde se začne množit a následně se šíří dál tělem. Zastavit množení viru se snaží tzv. NK buňky, což je zkratka pro anglické spojení Natural Killers, v překladu „přirození zabijáci“. Napadenou buňku navrtají a vpustí do ní enzym, který ji zničí.

A právě tvorbu NK buněk zmíněná látka inosin pranobex zásadně podporuje. „Výrazně zvýšit jejich hladinu se jí daří už 90 minut od podání. Dvojnásobné hodnoty pak dosahují v pátý den podávání,“vysvětlil Beran.

Správné fungování virových zabijáků je proto v prvních dnech nákazy klíčové. Teprve po pár dnech se totiž pro boj s nechtěným vetřelcem v těle přizpůsobí i druhá vlna obrany – cytotoxické t-lymfocity. Jenže ty mohou být pro nás i nebezpečné – pokud se vir v organismu utrhne ze řetězu a nastoupí těžký průběh nemoci, může dojít až k cytokinové bouři, která by komplikovala i průběh onemocnění covidem. Výsledkem takové bouře je, že tělo začne likvidovat i vlastní buňky v zoufalé snaze šíření viru

Padesát let starý lék se v Česku používá na léčbu herpesu a na posílení imunitních reakcí.

Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) byl lék proti covidu testován jen ve dvou klinických studiích v Egyptě, žádné klinické hodnocení na léčbu covidu v ČR schváleno není.

bránit. Na nebezpečí spojené s cytokinovou bouří upozorňoval ve spojitosti s isoprinosinem i epidemiolog Roman Prymula. Dat k jasnému verdiktu nad lékem je dle něj zatím málo.

V Česku byl až doposud nejvíc vidět jiný potenciální lék na covid: Remdesivir. Ten však proti isoprinosinu pracuje na odlišném principu – remdesivir totiž napadá „výrobní linky“viru ve chvíli, kdy se v buňkách množí. Šibalsky mu totiž dodává vadné součástky a tím mu množení znemožní.

Klíčová proměnná: čas

Protože posiluje první imunitní odezvu organismu, je isoprinosine nejefektivnější, když je podán co nejdříve po nakažení. I proto vakcinolog Beran už dlouho zdůrazňuje, že je potřeba výsledky testů na covid okamžitě posílat pacientům. Ostatně i zmíněný remdesivir se dnes nasazuje rychleji než dříve.

„Měl jsem možnost si prohlédnout klienty domova pro seniory v Litovli, kde se virus vyskytl, a projít si jejich záznamy. Ukázalo se tam, že člověk bez příznaků, avšak s pozitivním PCR testem, by měl isoprinosine dostat co nejdříve, nečekat s tím. V opačném případě to totiž často končilo hospitalizací,“shrnul Beran svou zkušenost ze zařízení, kde se v červnu nakazilo nejméně dvanáct klientů. Nabudit isoprinosinem imunitu už v počátku je prý důležité zejména u lidí starších 65 let.

Výhodou působení léčivé látky je dle vakcinologa také to, že snižuje infekčnost pacientů. Argumentuje

přitom konkrétním případem z Litovle.

„Byla tam jedna dáma, kterou umístili na pokoj s jinou, o níž se mylně domnívali, že není covid pozitivní. Jenže byla. Strávily spolu na tom pokoji několik dní. Té první paní, která nakažená nebyla, nasadili hned na začátku isoprinosine v nízkých dávkách dvakrát jedna tableta denně. A ona neonemocněla, nebyla ani pozitivně testována,“popsal Beran, dle něhož to dokládá, že i nízká dávka výrazně snižuje schopnost viru se množit.

To se dá navíc použít při prevenci v zařízeních, jako jsou právě domovy pro seniory. Odborník míní, že pracovníci takových zařízení by v nízkých dávkách mohli isoprinosine brát deset dnů a pak na nějakou dobu vysadit.

„Pak se dá předpokládat, že ani neonemocní,“domnívá se.

Pokud však už vytáčíte na telefonu nejbližší lékárnu, činíte tak marně. Isoprinosine je na předpis, navíc byste ho podle Berana brali zbytečně a z trhu by tak mizel v příliš velkých objemech. Nemuselo by se pak dostat na ty, kteří ho skutečně mohou potřebovat. Nasazen by dle vakcinologa měl být po pozitivním PCR testu, i pokud pacient nemá příznaky.

Příliš mnoho výrobců

Za krabičku léku zákazník zaplatí obvykle do pěti set korun, k dostání je ve více než 70 zemích světa. A ačkoliv hrst dosavadních výsledků naznačuje, že by v boji proti covidu mohl pomoci, do nákladných studií o jeho efektivitě se výrobcům nechce. Po světě je jich několik desítek a investované peníze by se jim zřejmě nevrátily, spíše by na nich vydělala konkurence.

Tuzemští lékaři však isoprinosine už používají i na covid. Jelikož ale není registrován, riskují v případě komplikací pacienta právní tahanice. Od těch by jim právě případná studie ulevila. Beran odhaduje, že k ní budou zapotřebí dvě skupiny pacientů zhruba po 500 lidech, přičemž její časovou náročnost vidí v řádu měsíců až roku.