Vzlety a pády

Malíř Václav Bartovský řekl jednou svému příteli Janu Hančovi, že pokud nedokáže zkrotit svou „lačnou duši“, zkusí v životě jako pes. Jeho slova mě napadla po dvoudílném dokumentu Věry Chytilové Vzlety a pády o třech výjimečných fotografech a kamarádech – Zdeňku Tmejovi (1920–2004), Karlu Ludwigovi (1919–1977) a Václavu Chocholovi (1923–2005). Ludwigovi, autorovi špičkových portrétů i mnohých českých hereček, a Tmejovi, reportážnímu ekvilibristovi, který se učil u zakladatele dokumentární fotografie Karla Hájka, by sedla nadmíru.

Jejich přátelství bylo samozřejmostí i v profesní rovině. Když jeden přišel z nějakých důvodů o práci, ateliér nebo byt, druhý nebo třetí mu nezištně pomohl.

Byli výborní fotografové, vylétli nahoru (Tmej publikoval první fotku už v 16 letech) a tvrdě spadli až na dno. Když Chytilová dokument v roce 2000 točila, Ludwig (na pár let i její muž) už nebyl naživu. Za průvodce si vzala Zdeňka Tmeje, jehož sté výročí narození tím ČT art v létě připomněla. Nesentimentálně a nadšenecky se vracel ke všem peripetiím svého života, profesním i osobním, včetně záliby v pěkných holkách, za kterou si odseděl sedm let v kriminále. Byl přesvědčený, že StB na něj nasadila nezletilou „spolupracovnici“. „Spousta lidí byla na alkohol,“řekla jedna z pamětnic, ale Ludwigovi se stal osudným. Chochola měl jinou náturu a za zády rodinu, která bývá pojistkou proti pádům, které zažili jeho přátelé. Ale i on si odžil své. Za fotku hrobu Jana Palacha v roce 1970 byl odsouzený na pět let podmíněně.

Jejich přátelství bylo samozřejmostí i v profesní rovině, což nebývá tak časté. Když jeden přišel z nějakých důvodů o práci, ateliér nebo byt, druhý nebo třetí mu nezištně pomohl. Jejich přátelství se nebálo konkurence. Všichni tři zanechali nadčasové svědectví doby před válkou a po ní a Chytilová podtrhla její krutě odlišnou atmosféru i výborně zvolenou muzikou. A přesto se mi i s vědomím nestoudných „dobových tanců“zachtělo být aspoň na chvíli s nimi. Skvělý dokument!