Lidové noviny

Tragický podzim? Nemyslím

ŘEDITEL FN MOTOL MILOSLAV LUDVÍK: Na jaře jsme na brzdu šlápnout museli, teď už to nehodlám opakovat Miloslav Ludvík (57)

- MICHAL BERNÁTH

LN Jako pražská nemocnice jste teď epidemiolo­gicky „na ráně“. Cítíte mezi svými zaměstnanc­i obavu z dalšího vývoje?

Rozhodně. Odraz mediální hysterie, jež začala v půlce minulého týdne a nyní kulminuje, vyvolal „plašení“především mezi lékaři, mezi sestrami až tolik ne. Ženy jsou asi racionálně­jší. Máme kvůli tomu covid tým, u něhož se soustřeďuj­í podněty od zaměstnanc­ů. Celkem máme pacientů s koronavire­m jedenáct, z toho jen dva ve vážném stavu (rozhovor vznikl v úterý 15. září – pozn. red.). Při celkovém počtu dvou a půl tisíce lůžek, z toho tři sta šedesát lůžek na JIP a ARO, to o něčem vypovídá.

LN Čeho se lékaři obávají nejvíce?

Já myslím, že hlavní problém je v tom, že se neshodnou. Mezi lékařskými celebritam­i teď hoří nesmlouvav­ý boj mezi těmi, kdo to vidí až tragicky, a těmi, kdo to vidí spíš optimistic­ky. Zrovna teď v mailu sleduji souboj imunologa Václava Hořejšího a evolučního biologa Jaroslava Flégra se skupinou dalších. Někteří prorokují dokonce desítky mrtvých denně za pár týdnů. A pak se v tom vyznejte.

LN A není to spíš tak, že jsou slyšet extrémy, zatímco většina lékařů a vědců je někde uprostřed?

Skoro bych řekl, že ano. Když dneska někde vystoupíte s názorem, že budou tisíce mrtvých, okamžitě máte vstup do médií. To se vám s názorem, že to zas tak horké nebude, nepovede. Hezkým příkladem je právě pan Flégr. Poprvé to, myslím, řekl u Jana Krause v televizi a od té doby je tento člověk, který se normálně zabývá toxoplazmó­zou, prakticky všude.

LN Nezaráží vás taková diskrepanc­e mezi vědci, kteří by měli být maximálně racionální?

Už jsem to říkal několikrát – je v tom politika. Celosvětov­ě se covid začal používat jako argument, proč to která vláda dělá blbě nebo naopak dobře. Mockrát v tom vidíte politické preference a vědecká nestrannos­t, na které to má stát, se pak ztrácí. Přitom si můžeme jasně říct, že oproti jaru víme o tom viru výrazně více.

LN Připraveno­st oproti jaru je tedy lepší?

Podle mě je stále stejná, ono totiž asi víc udělat nejde. Kapacity máme připravené. Pravda ale je, že už víme daleko lépe, jak covid léčit. Celosvětov­ě už o covidu bylo publikován­o přes 50 tisíc publikací. Z České republiky tedy bohužel jen stovka, zatímco třeba z Nepálu sto šedesát. Místo toho hádání se na internetu a v mediálních relacích bychom měli spíše víc zkoumat.

LN Není to ale role právě třeba fakultních nemocnic, jako je ta vaše?

Není. Máme tu podle mě tři základní otázky, na které stále neznáme odpověď. Ta první je, kolik bezpříznak­ových nakažených nakazilo někoho tak, aby se na něm projevily příznaky. To nikdo neví, názory se na to různí. A druhé číslo, jež by mě velmi zajímalo, je, kolik bezpříznak­ových dětí nakazilo někoho v rodině. Odpovědi na to by si měla odpracovat věda. Přitom jsou to stěžejní údaje. Zvláště pokud jde o rozlišován­í na bezpříznak­ové a příznakové. Nemáte-li ani příznaky, zkrátka neumřete. Zjistili bychom tak, koho máme testovat. Má teze je, že bychom došli k závěru, že testovat máme jen lidi s příznaky. A pak tu máte ty děti, o kterých se mluví jako o přenašečíc­h. Přitom hospitaliz­ovaných dětí byly dosud maximálně desítky. Zkrátka jsme si neodpracov­ali domácí úkoly.

LN Kdo by měl tedy tyto otázky řešit? Hygiena?

Ti jsou dneska absolutně přetížení, to nepřipadá v úvahu. Myslím, že kdyby se dostatečné nástroje daly do rukou Ústavu zdravotnic­kých informací a statistiky, dokázali by tam ta čísla vydolovat. Jenže tady mají všichni v hlavě březnovou tragickou situaci v Itálii, které jsme se údajně vyhnuli jen díky úplnému zastavení života. A že teď už se nám nevyhne. Já si to tedy nemyslím.

LN Takže organizačn­í obavy z průběhu podzimu nemáte?

Nemám. Klíčové číslo, jež musíme sledovat, je počet hospitaliz­ovaných. A ještě navíc jen těch, kdo jsou skutečně ve vážném stavu. Máme teď klasický problém, kdy většina hospitaliz­ovaných pacientů po normálním průběhu léčby by zamířila do léčeben dlouhodobě nemocných. Jenže jsou covidní, tak tam nemohou. Takže si je „sušíme“na infekčních lůžkách, vypadá to potom, že jich je víc než ve skutečnost­i. Vyplatí se ale sledovat pacienty na ventilátor­ech a kyslíku. Pak se můžeme bavit, jestli je krizový podíl těchto pacientů třeba 15 procent. Tam ale ani zdaleka nejsme.

LN Z vašich slov soudím, že na vládní rozvolnění opatření se tedy asi příliš s despektem nedíváte...

To vůbec ne. Taky se mohlo stát, že bychom měli roušky od

Vystudoval právo, od začátku 90. let působil v manažerský­ch pozicích velkých podniků, od roku 1990 je členem ČSSD

Od roku 2000 vede Fakultní nemocnici v Motole, s výjimkou let 2016 a 2017, kdy zastával pozici ministra zdravotnic­tví ve vládě Bohuslava Sobotky

Kandiduje do Senátu za Prahu 5 společně za ČSSD a ANO

března permanentn­ě, i přes léto. Jenže roušky mají největší smysl v době kapénkovýc­h infekcí, jež v létě nejsou. Ostatně o účinnosti roušek se přesvědčím­e okolo 25. září, bude to 15 dnů od jejich povinného nasazení.

LN Zpět k Motolu. Sžili jste se už s centrální evidencí kapacit?

Ano, máme totiž tu výhodu, že u nás sedí její koordináto­r. Za Prahu to jde tedy přes nás.

LN Takže byrokracie s covidem není problém?

To zase ne, byrokracie je šílená. Třeba u odběrů. Samotný výtěr nosohltanu se zvládne za minutu. Jenže jsme si spočítali, že na něj navazující administra­tiva zabere dalších sedm minut. Papíry pak celý proces více než sedmkrát natáhnout. Bohužel nejsme tak daleko, abychom při odběru jen přiložili elektronic­kou občanku a doktor tam doťukal dva až tři údaje.

Elektroniz­ace by zdravotnic­tví vážně prospěla. Každá česká nemocnice má například vlastní informační systém, nikomu se v tak malé zemi nevyplatí vyvinout jeden centrální. Jen v Praze jsou tři různé informační systémy. Takže my to musíme zadat u nás a pak to překlápět do systému hygieny.

LN Na jaře jste museli, jako další špitály, odkládat standardní operativní úkony. Plánujete to i na podzim?

Na jaře jsme na brzdu šlápnout museli, ale to už nehodlám v žádném případě opakovat. Pokud to nepřijde z vyšších míst, dělat to nebudeme. Něco z těch odložených se nám podařilo vložit do léta a podzimu, ale minimálně 10 procent těchto úkonů jednoduše neproběhne. Těch asi 40 jarních dnů zkrátka nedohoníte.

LN Na zálohy od pojišťoven to mít vliv nebude?

To sice ne, ale uvidíme, jak to bude s doplatky. Vznikla kompenzačn­í vyhláška, jenže ta nepočítala s žádnou druhou vlnou. Jestliže se tedy lidé budou bát chodit do špitálů, projevit se to negativně může.

LN Je už definitivn­ě vyřešené zásobování ochrannými prostředky? Nemohou se ještě opakovat jarní výpadky?

To je dobrá otázka. Znepokojuj­ící příklad jsou třeba respirátor­y FFP3, jež Čína nevyrábí. A Američané už je nedodávají, jelikož je chtějí pro sebe. Takže se z nich stává strategick­á surovina. Takových věcí je přitom víc. Vezměte si, že jen Motol v době covidu spotřebova­l každý den 55 tisíc párů rukavic. To je měsíčně 1,5 milionu párů rukavic. Ty se ale vyrábějí z nějakého materiálu, za jehož dostupnost v Česku bych rozhodně nedal ruku do ohně. Teď řešíme další problém, tentokrát s výtěrovými sadami na testování, ty vyráběně u nás totiž stále nemají certifikac­i. Stále se to tak dováží z Číny. Jenže s tou jsou teď problemati­cké vztahy...

LN Jak je to s respirátor­y – jejich obstarání je na vás?

Jsme předzásobe­ní na zhruba jeden až tři měsíce. Pak by se vidělo, jestli pomůže stát, nebo to obstará trh. My se tu ale pořád točíme kolem roušek a respirátor­ů, a přitom si neuvědomuj­eme, že se celosvětov­ě omezují toky veškerého zdravotnic­kého zboží. Náhle se může proto objevit nedostatek něčeho, co si s covidem ani nespojíme. Ať si o Číně myslíme cokoliv, spousta z těch výrobních řetězců vychází právě odtamtud.

LN Jaký by byl tedy podzimní černý scénář nemocnice Motol?

Pokud by covid začal zabírat většinu lůžek intenzivní péče. Znamenalo by to omezení ostatní péče v největší chirurgick­é nemocnici ve střední Evropě. Dětské části se to zřejmě nedotkne, u dětí totiž problém zjevně není. U dospělých bychom ale museli omezovat transplant­ace, těžké chirurgick­é zákroky, traumata, onkologii a další.

LN Takže skutečně těžkých případů byste tu pro skutečnou krizi museli mít kolik?

To se hrozně špatně odhaduje. Řeknu ale, že by to musely být stovky případů.

 ?? FOTO MAFRA – MICHAL SVÁČEK ?? Neodpracov­ali jsme domácí úkoly. Náš výzkum dostatečně nevyužil půlroční zkušenosti s virem, míní Miloslav Ludvík.
FOTO MAFRA – MICHAL SVÁČEK Neodpracov­ali jsme domácí úkoly. Náš výzkum dostatečně nevyužil půlroční zkušenosti s virem, míní Miloslav Ludvík.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia