EU přitvrdí v ochraně klimatu
Zelená dohoda bude ještě ambicióznější Varování pro Brity ohledně porušení dojednané smlouvy Nové řešení migrace
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve výročním projevu navrhla emisní závazek k roku 2030 dál zvýšit.
„Lidský duch je nezlomný a skrývá netušené síly. Evropané to v uplynulých šesti měsících opět prokázali.“Vzletným citátem slavného sovětského disidenta Andreje Sacharova, nositele Nobelovy ceny míru, zahájila včera Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise (EK), napjatě očekávaný projev o stavu Evropské unie. Ten nakonec patřil k nejdelším v unijní historii, německá politička hovořila více než hodinu a čtvrt.
Sacharovův citát byl odkazem na těžkosti, kterým obyvatelé starého kontinentu čelí – a ještě budou čelit – v souvislosti s koronavirovou nákazou. Předsedkyně EK tím předznamenala jedno z klíčových témat své řeči, kterým byla ochrana zdraví a reakce EU na hospodářský útlum vyvolaný virovou nákazou.
Zelená má ještě více zelenou Kdo však čekal, že ekonomické potíže související se zdravotnickou krizí odsunou některé již dříve ohlášené unijní plány do pozadí, ten se nedočkal – naopak. Jedna ze základních současných priorit EU, tzv. Zelená dohoda pro Evropu představená v prosinci minulého roku, by totiž podle von der Leyenové měla nabýt ještě ambicióznější formy. Původní cíl, tj. snížit k roku 2030 celoevropské emise skleníkových plynů o 40 procent (vzhledem ke stavu v roce 1990), by se měl podle šéfky EK zvýšit na 55 procent.
Většina členských zemí EU navýšení závazků podporuje. Zejména středo- a východoevropským zemím však nebylo po chuti ani původně oznámené čtyřicetiprocentní snížení a s novým, ambicióznějším cílem budou mít zřejmě potíže. Podle včerejších slov českého ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka „jde o nereálný cíl, který by pro Česko znamenal ztrátu energetické soběstačnosti“. Kritické ohlasy se včera ozvaly také z Polska, jehož energetika je ze všech zemí EU nejvíce závislá na uhlí.
Vizi von der Leyenové naopak podpořila řada klíčových evropských firem, a to včetně těch, které z důvodu přechodu na tzv. zelenou ekonomiku musí výrazně měnit svůj výrobní program. Herbert
Diess, šéf koncernu Volkswagen, označil ambicióznější útlum emisí z hlediska automobilového průmyslu za splnitelný, zdůraznil však, že to bude vyžadovat „široký sociální konsensus“a vyzval EU k větší finanční podpoře elektromobility.
Konkrétní detaily toho, jak dramatického snížení emisí o 55 procent během příštích deseti let dosáhnout, by měly být v Bruselu zveřejněny dnes.
Dostat se z koronavirové krize má ekonomikám členských zemí pomoci tzv. záchranný fond o objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Peníze si EU půjčí na finančních trzích a členské státy se již shodly na parametrech dělení mezi jednotlivé země. Česko bude moci z fondu čerpat v přepočtu asi 230 miliard korun; více než třetina peněz bude muset být utracena za tzv. zelené projekty.
Předsedkyně EK se v projevu také obšírně věnovala stále nedokončeným jednáním o budoucích vztazích mezi EU a Spojeným královstvím a varovala Brity, aby se nepokoušeli jednostranně porušit těžce vyjednanou dohodu o vystoupení Spojeného království z EU (tzv. brexitovou dohodu). Ta byla podepsaná v lednu tohoto roku.
V posledních týdnech se však vláda britského premiéra Borise Johnsona snaží protlačit parlamentem zákon, který by části brexitové dohody jednostranně porušil. Jde zejména o tzv. Severoirský protokol, který mj. stanoví právo dohledu ze strany EU nad obchodem mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království. To se Britové nyní pokoušejí změnit.
Von der Leyenová v této souvislosti připomněla slova někdejší britské konzervativní premiérky Margaret Thatcherové. „Británie neporušuje smlouvy (…) Bylo by to špatné pro jakékoli budoucí obchodní dohody,“citovala předsedkyně EK a zdůraznila, že „základem jakéhokoli partnerství je důvěra.“
Šéfka Evropské komise se nevyhnula ani evergreenu politických jednání posledních let, tj. imigraci. EU podle ní příští týden přijde s návrhem nové migrační politiky včetně úpravy pravidel pro poskytování azylu a návratu odmítnutých migrantů do země původu. Podle von der Leyenové je „migrace celoevropskou záležitostí, musíme se k ní postavit společně (…) Máme-li se pohnout dopředu, musí svůj díl zodpovědnosti převzít všechny členské státy.“
Posledně citovaná věta byla zjevnou narážkou na dosavadní neochotu některých eurounijních zemí včetně Česka pomoci v krizových situacích s přerozdělováním uprchlíků.