Podoba kurzarbeitu se stále hledá

Vláda včera večer znovu přerušila jednání o kurzarbeitu. V návrhu zůstávají sporné body. Jednání budou dál pokračovat.

Kurzarbeit představuje zkrácenou pracovní dobu při ekonomických či jiných potížích. Firma platí zaměstnancům za odpracované hodiny, stát jim pak poskytuje část mzdy za neodpracovaný čas.

Maláčová oznámila shodu Kurzarbeit upravuje novela zákona o zaměstnanosti, kabinet o ní debatoval už na čtyřech svých zasedáních. Jednání skončilo bez výsledku i včera, přestože ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) před polednem oznámila, že koaliční strany našly shodu a vláda večer návrh schválí. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pak řekla, že je dohoda rámcová.

Členové vlády začali jednat v 19.00. Krátce poté jednání přerušili a pokračovali pak po 20.00. Po hodině debatu přerušili znovu.

Spor se dřív vedl o výši náhrady od státu za neodpracovaný čas, o vzdělávání pracovníků, o odvody firem či o to, jakým mechanismem se bude kurzarbeit spouštět.

Maláčová včera v poledne uvedla, že podle dohody by zaměstnanci měli dostávat 70 procent čistého, maximálně ale do výše průměrné mzdy. Podpora by se vyplácela až rok. Firma by mohla lidi nechat doma až čtyři dny v týdnu. Měla by snížené odvody.

V jakém bodě nyní zůstává rozpor, není jasné. Jednání by měla pokračovat. Podle neoficiálních informací by se zástupci koalice měli znovu sejít s komunisty, kteří Babišův kabinet podporují. S nimi jednali už v úterý.

Podle plánu by se měl dlouhodobý kurzarbeit zavést od listopadu. Navázal by tak na dočasný program Antivirus s příspěvky na mzdy pro firmy, na které dopadla nařízená omezení a koronavirová krize. Tato podpora by měla skončit na konci října.

Schillerová tento týden nevyloučila, že by se Antivirus mohl ještě prodloužit. Prodloužení do konce roku navrhovali i odboráři či zaměstnavatelé. S parametry kurzarbeitu, na nichž měly koaliční strany dohodu, spokojeni nebyli.

Uvedli, že se budou snažit o to, aby se ve sněmovně při projednávání nastavení upravilo. Aby novela začala platit, musí ji ještě schválit parlament a podepsat prezident. Vláda by pak měla připravit podle návrhu také nařízení, kterým kurzarbeit spustí a v němž nastaví jeho přesné podmínky. Zbývá na to necelých sedm týdnů.

Není jasné, kolik to bude stát Zatím není jasné, kolik by kurzarbeit mohl stát. Ministerstvo práce už dřív uvedlo, že pokud by mělo zkrácenou práci 150 tisíc zaměstnanců, měsíčně by to vyšlo maximálně na 2,1 miliardy. Kdyby na kurzarbeitu bylo 15 tisíc zaměstnanců, výdaje by činily nejvýš 210 milionů měsíčně. Autoři ale vycházeli z původního návrhu vyšších náhrad až 1,5násobku průměrné mzdy.

Výdaje programu Antivirus podle ministerstva dosahují měsíčně v průměru čtyři miliardy korun. Částka postupně klesá s obnovováním chodu firem. V červenci činila miliardu. Rozdělilo si ji 7533 podniků na mzdy 178 tisíc zaměstnanců.

Stát by měl platit zaměstnancům 70 procent čistého, maximálně do výše průměrné mzdy