Důchody opět výrazně porostou

Ještě před koncem roku by penzisté mohli dostat jednorázový příspěvek pět tisíc korun. V lednu jim pak vzroste pravidelný důchod. Ten průměrný v příštím roce překročí hranici 15 tisíc korun. Důchodový účet je však v minusu již nyní.

Počet starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů, které Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplácí, rok od roku roste. V roce 2000 jich bylo zhruba 2,5 milionu. V polovině letošního roku už jich bylo téměř 2,9 milionu. Výdaje na důchody tak představují ve státním rozpočtu nejvyšší položku. Pro představu letos přijdou pravidelné penze státní kasu na 507,4 miliardy korun. Rozdíl v příjmech a výdajích na důchodové pojištění je přitom v minusu již nyní. K 30. červnu byl stav -12,08 miliardy korun.

Příští rok budou výdaje na důchody opět vyšší. Všechny typy důchodů se totiž podle zákonné valorizace zvýší o 5,8 procenta. Průměrný důchod tak vzroste v průměru o 839 korun a přesáhne hranici 15 tisíc korun.

Při výpočtu konkrétního důchodu se vychází ze dvou složek. První je základní výměra, která je pro všechny stejná a představuje deset procent průměrné mzdy. Druhou je zásluhová penze. Tato část je individuální a závisí na získaných dobách důchodového pojištění a dosahovaných příjmech.

Základní výměra se v roce 2021 zvýší o 60 korun, z 3490 na 3550 korun, procentní výměra o 7,1 procenta. Kdo bere nyní deset tisíc korun, dostane navíc pětistovku. Penzista s důchodem 17 tisíc korun si polepší o tisícovku. Důchodcům, kteří dosáhnou věku 85 let, se zvýší ještě o další tisícovku.

14,5 miliardy k Vánocům Fakticky by se ale důchodci mohli dočkat přilepšení ještě letos. Řeč je o tolik diskutovaném jednorázovém příspěvku ve výši pět tisíc korun. Ten včera v prvním kole podpořila sněmovna. Opoziční ODS a TOP 09 ale zablokovaly žádost vlády hlasovat o něm už v prvním čtení. Předloha tak zamířila k posouzení do sociálního výboru, který bude mít na její projednávání měsíc místo obvyklých dvou.

Zda zůstane návrh v původním znění, není zcela jasné. Někteří poslanci už avizovali pozměňovací návrhy. Pokud by byl návrh schválen v současném znění, padlo by na něj z letošního rozpočtu navíc celkem zhruba 14,5 miliardy korun.

Důchodci by podle návrhu zákona nemuseli o příspěvek sociální správu žádat. Nárok na mimořádné přilepšení by měli mít ti, kdo budou v listopadu nějakou z penzí pobírat a dál na ni budou mít nárok. V návrhu stojí i to, že příspěvek nebude moci zabavit exekutor, nebude podléhat dani z příjmu ani se nebude započítávat jako příjem pro účely stanovení nároku na sociální dávky. Nikomu se tak nezkrátí například příspěvek na bydlení.

Pro současné penzisty jsou to dobré zprávy, pro mladé už méně. Valnou většinu příjmu mají totiž nyní důchodci z veřejného průběžného systému. A tento systém je vzhledem k demografické křivce (seniorů bude dále přibývat a těch, kdo do systému přispívají, naopak ubývat) a neprovedené důchodové reformě neudržitelný.

„Náš důchodový systém nutně potřebuje reformu, v opačném případě

Důchodové pojištění už během třicátých let začne nenávratně kolabovat a bohužel to odnesou dnešní dvacátníci, které neúměrně a bezohledně zadlužujeme,“upozorňuje Aleš Poklop, šéf Asociace penzijních společností. Stejně to vidí i další odborníci. „O dnešní třicátníky a čtyřicátníky se stát moc nepostará. Na suchý chléb a vodu jim sice penze vystačí, ale na důstojné stáří nikoli,“říká bez obalu také Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády.

Mladí si musí naspořit

Politici by podle něj měli toto jasně a zcela vážně říkat. Měli by hrát s lidmi na rovinu. Taková negativní motivace by mohla už poměrně mladé lidi přimět ke spoření na stáří. Jenže taková cesta je nepopulární. Proto se jde zatím cestou pozitivní motivace. Kromě běžného spoření a investování funguje již čtvrt století také tzv. III. pilíř, tedy doplňkové penzijní spoření (dříve penzijní připojištění).

Nově pak vláda schválila koncem srpna balíček opatření z koncepce rozvoje kapitálového trhu. Největší novinkou, s níž návrh počítá, je účet dlouhodobých investic, který bude daňově zvýhodňován, podobně jako penzijní spoření či životní pojištění. Zároveň má být jejich alternativou. Jedná se o majetkový účet, jehož prostřednictvím bude možné investovat do akcií, dluhopisů, investičních fondů nebo dalších investičních nástrojů a vytvářet si tak úspory na důchod.

Produkt bude možné vypovědět nejdříve 60 měsíců od založení a ne dříve než v 60 letech. „Stát chce tímto daňově zvýhodněným produktem motivovat zejména průměrně a nadprůměrně vydělávající lidi, aby si více spořili na stáří. U těchto osob totiž hrozí, že s nástupem do starobního důchodu jim poměrně znatelně klesnou příjmy,“říká Kovanda.

Další novinkou, kterou návrh obsahuje, je zavedení nového typu účastnického fondu v rámci doplňkového penzijního spoření, tzv. alternativního účastnického fondu. U tohoto typu fondu mají být poplatky i investiční strategie volnější, aby mohly penzijní společnosti investovat dynamičtěji. Mírou zhodnocení by měly předčit i dynamické fondy, které v současnosti účastníkům III. pilíře vydělávají nejvíce, samozřejmě s úměrnou mírou rizika a reakcemi na přirozené výkyvy akciového trhu. „Je tedy otázkou, zda penzijní společnosti a hlavně účastníci budou chtít podstoupit o mnoho vyšší investiční riziko s vidinou lepších výnosů, ale také s možností, že účastník o svůj vklad přijde,“konstatuje Aleš Poklop.

Podle Lukáše Kovandy dává rizikovější investování vzhledem k podmínkám, jaké na trzích obecně panují, smysl. Zdůrazňuje ale, že lidé, kteří jsou ochotní rizikově investovat a mají z čeho, už tak zpravidla činí. Pro většinu lidí takové investování vzhledem k jeho rizikovému profilu atraktivní není.

Jedno významné plus ale návrh zákona má. A tím je sjednocení limitu pro odpočet od základu daně. „Nyní je to maximálně 24 tisíc korun na penzijní spoření a 24 tisíc na životní pojištění. Nově by to bylo 48 tisíc korun na veškeré daňově podporované produkty,“vysvětluje Monika Lodrová, manažerka daňového oddělení BDO.

Zda ale vše nakonec bude přesně takhle, není zatím jisté. „Nyní zákon, jehož součástí je i koncepce rozvoje kapitálového trhu v ČR na léta 2019–2023, čeká na projednání v Poslanecké sněmovně,“říká Lodrová. V průběhu legislativního procesu tak ještě může doznat změn.