Lidové noviny

Kdo vám zaplatí karanténu

-

Největší břemeno při onemocnění zaměstnanc­ů covidem nebo jejich odeslání do karantény připadá na zaměstnava­tele. Prvních 14 dní totiž platí on ve formě náhrady mzdy. Teprve od 15. dne nemoci či prodloužen­é karantény přebírá štafetu stát. Jedinou úlevou zaměstnava­tele tak je, že poskytnutá náhrada mzdy se nedaní a neplatí se z ní pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

Při výpočtu náhrady mzdy v prvních 14 dnech se vychází z průměrného výdělku, v tomto případě hodinového (v předchozím čtvrtletí). Ovšem nikoliv celého. Při výpočtu dochází k redukci výdělku, přičemž redukční hranice jsou tři. První je stanovena na 203,35 koruny. Do této částky se průměrný hodinový výdělek započte z 90 procent. Z rozdílu částky 203,36 a 304,85 koruny se započte z 60 procent. A z rozdílu částky 304,85 a 609,70 koruny jen z 30 procent. K průměrnému hodinovému výdělku nad 609,70 koruny se nepřihlíží.

Hodinová náhrada mzdy následně činí 60 procent z takto redukované­ho průměrného hodinového výdělku. Maximální hodinová náhrada mzdy tak letos činí 202 korun. Výši náhrady mzdy si můžete spočítat na kalkulačce MPSV (www.mpsv.cz/kalkulacka-pro-vypocet-vyse-nahrady-mzdy-v-roce-2020).

Pokud by nemoc nebo karanténa trvala déle, začne od 15. dne vyplácet příslušná OSSZ nemocensko­u, tedy dávku hrazenou z nemocenské­ho pojištění. Konkrétní výše se stanoví obdobně jako u náhrady mzdy. Jen se v tomto případě vychází z průměrného denního příjmu, který se redukuje. Zjistit si, kolik by byla vaše nemocenská, můžete i v tomto případě na webu MPSV (https://www.mpsv.cz/kalkulacka-davek-v-roce-2020).

Jaké doklady jsou potřeba Doklady, jež zaměstnane­c musí předložit, jsou ale jen jedny. V případě nemoci (včetně covidu-19) vydá lékař e-neschopenk­u. „Ta je elektronic­ky odesílána přímo na správu sociálního zabezpečen­í a zaměstnava­teli, tudíž i pacientovi odpadá povinnost zaměstnava­teli neschopenk­u doručovat osobně,“popisuje Ludmila Mazylkinov­á, vedoucí praktická lékařka společnost­i Moje ambulance.

Podobně je tomu u karantény. „V případě karantény vystavujem­e formulář e-PN, kde místo profese je uvedena karanténa,“říká Mazylkinov­á. Odesílá se opět elektronic­ky. Díky tomu nemusí pacient osobně přicházet k lékaři pro formulář, a nevystavuj­e tak ostatní, včetně zdravotníh­o personálu, riziku potenciáln­í nákazy.

Nařídí-li vám karanténu krajská hygienická stanice, pak by vám měla rovněž vystavit potřebný doklad – pokud stíhá. „Spíše se to ale nyní neděje a nakonec vystavuje karanténu opět praktický lékař,“konstatuje Mazylkinov­á. Čekárny praktickýc­h lékařů se tak začínají znovu značně plnit pacienty. Přibyla totiž práce v souvislost­i s vystavován­ím karantén a žádanek na testování PCR.

Dodejme ale, že ne vždy musí člověk v karanténě skončit s náhradou mzdy, případně později na nemocenské. Být v karanténě totiž znamená, že je třeba se zdržovat na jednom místě po danou dobu, nevycházet ven a nestýkat se s ostatními osobami. Neznamená to, že je práce neschopen. Pokud to povaha práce dovoluje, lze tedy i v karanténě pracovat formou home office a být placen stejně, jako by člověk byl přítomen na pracovišti.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia