Kdo vám zaplatí karanténu

Největší břemeno při onemocnění zaměstnanců covidem nebo jejich odeslání do karantény připadá na zaměstnavatele. Prvních 14 dní totiž platí on ve formě náhrady mzdy. Teprve od 15. dne nemoci či prodloužené karantény přebírá štafetu stát. Jedinou úlevou zaměstnavatele tak je, že poskytnutá náhrada mzdy se nedaní a neplatí se z ní pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

Při výpočtu náhrady mzdy v prvních 14 dnech se vychází z průměrného výdělku, v tomto případě hodinového (v předchozím čtvrtletí). Ovšem nikoliv celého. Při výpočtu dochází k redukci výdělku, přičemž redukční hranice jsou tři. První je stanovena na 203,35 koruny. Do této částky se průměrný hodinový výdělek započte z 90 procent. Z rozdílu částky 203,36 a 304,85 koruny se započte z 60 procent. A z rozdílu částky 304,85 a 609,70 koruny jen z 30 procent. K průměrnému hodinovému výdělku nad 609,70 koruny se nepřihlíží.

Hodinová náhrada mzdy následně činí 60 procent z takto redukovaného průměrného hodinového výdělku. Maximální hodinová náhrada mzdy tak letos činí 202 korun. Výši náhrady mzdy si můžete spočítat na kalkulačce MPSV (www.mpsv.cz/kalkulacka-pro-vypocet-vyse-nahrady-mzdy-v-roce-2020).

Pokud by nemoc nebo karanténa trvala déle, začne od 15. dne vyplácet příslušná OSSZ nemocenskou, tedy dávku hrazenou z nemocenského pojištění. Konkrétní výše se stanoví obdobně jako u náhrady mzdy. Jen se v tomto případě vychází z průměrného denního příjmu, který se redukuje. Zjistit si, kolik by byla vaše nemocenská, můžete i v tomto případě na webu MPSV (https://www.mpsv.cz/kalkulacka-davek-v-roce-2020).

Jaké doklady jsou potřeba Doklady, jež zaměstnanec musí předložit, jsou ale jen jedny. V případě nemoci (včetně covidu-19) vydá lékař e-neschopenku. „Ta je elektronicky odesílána přímo na správu sociálního zabezpečení a zaměstnavateli, tudíž i pacientovi odpadá povinnost zaměstnavateli neschopenku doručovat osobně,“popisuje Ludmila Mazylkinová, vedoucí praktická lékařka společnosti Moje ambulance.

Podobně je tomu u karantény. „V případě karantény vystavujeme formulář e-PN, kde místo profese je uvedena karanténa,“říká Mazylkinová. Odesílá se opět elektronicky. Díky tomu nemusí pacient osobně přicházet k lékaři pro formulář, a nevystavuje tak ostatní, včetně zdravotního personálu, riziku potenciální nákazy.

Nařídí-li vám karanténu krajská hygienická stanice, pak by vám měla rovněž vystavit potřebný doklad – pokud stíhá. „Spíše se to ale nyní neděje a nakonec vystavuje karanténu opět praktický lékař,“konstatuje Mazylkinová. Čekárny praktických lékařů se tak začínají znovu značně plnit pacienty. Přibyla totiž práce v souvislosti s vystavováním karantén a žádanek na testování PCR.

Dodejme ale, že ne vždy musí člověk v karanténě skončit s náhradou mzdy, případně později na nemocenské. Být v karanténě totiž znamená, že je třeba se zdržovat na jednom místě po danou dobu, nevycházet ven a nestýkat se s ostatními osobami. Neznamená to, že je práce neschopen. Pokud to povaha práce dovoluje, lze tedy i v karanténě pracovat formou home office a být placen stejně, jako by člověk byl přítomen na pracovišti.