Na výplatnici možná zbude více

Koalice již ve svém programovém prohlášení přislíbila zrušení tzv. superhrubé mzdy. Kromě toho se v něm zavázala ke snížení daně z příjmu na 19 procent. Dlouho se nic nedělo. Znovu se debata na toto téma rozproudila až koncem srpna. Parametry jsou ovšem z pohledu zaměstnanců ještě výhodnější než předtím.

Návrh zákona z dílny ministerstva financí totiž počítá se zavedením sazby daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 procent, počítaných z hrubé mzdy. Druhá zvýšená sazba ve výši 23 procent nahradí tzv. solidární přirážku. Touto sazbou budou daněny příjmy nad 139 340 korun měsíčně, což odpovídá čtyřnásobku průměrné hrubé mzdy v roce 2020. Návrh by měl být projednán vládou a parlamentem ještě v průběhu podzimu. Cílem je, aby nová úprava daní platila od 1. ledna 2021.

Jednodušší daně

Na samotném zrušení superhrubé mzdy nevidí ani odborníci principiálně nic špatného. „Současné úsilí vlády zrušit superhrubou mzdu podporuji, a to hlavně kvůli zprůhlednění daní pro fyzické osoby. Jsem názoru, že daňové předpisy, stejně jako výpočet samotné daně, by měly být co nejjednodušší a nejtransparentnější,“říká hlavní ekonom skupiny Moneta Petr Gapko. To zdanění na úrovni superhrubé mzdy neumožňuje, protože není počítáno z toho, co přijde zaměstnanci na účet, ale z celkových nákladů na zaměstnance, včetně zákonných odvodů zaměstnavatele.

V aktuálně projednávaném návrhu je pro nízko- a středně příjmové zaměstnance nastavena sazba daně ve výši 15 procent z hrubé mzdy. Oproti stávajícímu efektivnímu zdanění ve výši 20,1 procenta se tak jedná o snížení daně o čtvrtinu.

Přilepší si tedy všichni, ovšem dost nerovnoměrně. „Lidé pobírající průměrnou hrubou mzdu by si tak v čistém ročně polepšili zhruba o 20 tisíc korun, což už je poměrně výrazné zlepšení příjmové situace,“říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády.

Nejchudší si nepolepší

Ještě více by si podle údajů z nové publikace think tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR přilepšila horní desetina nejvýdělečnějších zaměstnanců, a to v průměru zhruba o 44 tisíc korun ročně. Naopak desetině zaměstnanců s nejnižšími příjmy by zrušení superhrubé mzdy nepřineslo téměř nic, maximálně 100 korun ročně navíc.

Pro konkrétnější představu pak ještě ministerstvo financí připravilo výpočet u deseti profesí. Například

školní kuchař s průměrným hrubým výdělkem 24 520 korun by si polepšil o 1243 korun měsíčně, tj. 14 916 korun ročně. Učitelům, jejichž průměrný hrubý výdělek je 42 266 korun, by na výplatní pásce zůstalo více o 2143 korun měsíčně, tj. 25 716 korun ročně. Lékař s průměrným hrubým výdělkem 87 729 korun by si přilepšil o 4448 korun měsíčně, ročně o 53 376 korun.

Kolik by v peněžence zůstalo vám, můžete zjistit v nové aplikaci na webu ministerstva financí (https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2020/zrusenisuperhrube-mzdy-prinese-danovou-39419). Aplikace po zadání hrubé mzdy orientačně vyčíslí daňový dopad nové úpravy ve srovnání se současným systémem.

Zaměstnancům by od ledna příštího roku mohlo zůstávat ze mzdy více peněz. Ve hře je totiž zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmů.