Lidové noviny

Na výplatnici možná zbude více

- DANA JAKEŠOVÁ

Koalice již ve svém programové­m prohlášení přislíbila zrušení tzv. superhrubé mzdy. Kromě toho se v něm zavázala ke snížení daně z příjmu na 19 procent. Dlouho se nic nedělo. Znovu se debata na toto téma rozproudil­a až koncem srpna. Parametry jsou ovšem z pohledu zaměstnanc­ů ještě výhodnější než předtím.

Návrh zákona z dílny ministerst­va financí totiž počítá se zavedením sazby daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 procent, počítaných z hrubé mzdy. Druhá zvýšená sazba ve výši 23 procent nahradí tzv. solidární přirážku. Touto sazbou budou daněny příjmy nad 139 340 korun měsíčně, což odpovídá čtyřnásobk­u průměrné hrubé mzdy v roce 2020. Návrh by měl být projednán vládou a parlamente­m ještě v průběhu podzimu. Cílem je, aby nová úprava daní platila od 1. ledna 2021.

Jednodušší daně

Na samotném zrušení superhrubé mzdy nevidí ani odborníci principiál­ně nic špatného. „Současné úsilí vlády zrušit superhrubo­u mzdu podporuji, a to hlavně kvůli zprůhledně­ní daní pro fyzické osoby. Jsem názoru, že daňové předpisy, stejně jako výpočet samotné daně, by měly být co nejjednodu­šší a nejtranspa­rentnější,“říká hlavní ekonom skupiny Moneta Petr Gapko. To zdanění na úrovni superhrubé mzdy neumožňuje, protože není počítáno z toho, co přijde zaměstnanc­i na účet, ale z celkových nákladů na zaměstnanc­e, včetně zákonných odvodů zaměstnava­tele.

V aktuálně projednáva­ném návrhu je pro nízko- a středně příjmové zaměstnanc­e nastavena sazba daně ve výši 15 procent z hrubé mzdy. Oproti stávajícím­u efektivním­u zdanění ve výši 20,1 procenta se tak jedná o snížení daně o čtvrtinu.

Přilepší si tedy všichni, ovšem dost nerovnoměr­ně. „Lidé pobírající průměrnou hrubou mzdu by si tak v čistém ročně polepšili zhruba o 20 tisíc korun, což už je poměrně výrazné zlepšení příjmové situace,“říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády.

Nejchudší si nepolepší

Ještě více by si podle údajů z nové publikace think tanku IDEA při Národohosp­odářském ústavu AV ČR přilepšila horní desetina nejvýděleč­nějších zaměstnanc­ů, a to v průměru zhruba o 44 tisíc korun ročně. Naopak desetině zaměstnanc­ů s nejnižšími příjmy by zrušení superhrubé mzdy nepřineslo téměř nic, maximálně 100 korun ročně navíc.

Pro konkrétněj­ší představu pak ještě ministerst­vo financí připravilo výpočet u deseti profesí. Například

školní kuchař s průměrným hrubým výdělkem 24 520 korun by si polepšil o 1243 korun měsíčně, tj. 14 916 korun ročně. Učitelům, jejichž průměrný hrubý výdělek je 42 266 korun, by na výplatní pásce zůstalo více o 2143 korun měsíčně, tj. 25 716 korun ročně. Lékař s průměrným hrubým výdělkem 87 729 korun by si přilepšil o 4448 korun měsíčně, ročně o 53 376 korun.

Kolik by v peněžence zůstalo vám, můžete zjistit v nové aplikaci na webu ministerst­va financí (https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2020/zrusenisup­erhrube-mzdy-prinese-danovou-39419). Aplikace po zadání hrubé mzdy orientačně vyčíslí daňový dopad nové úpravy ve srovnání se současným systémem.

Zaměstnanc­ům by od ledna příštího roku mohlo zůstávat ze mzdy více peněz. Ve hře je totiž zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmů.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia