Virus potřebuje „komplice“
Co je to syndemie? Vyjádření faktu, že za úmrtím nakažených koronavirem často stojí i jiná onemocnění
Už v březnu označila Světová zdravotnická organizace (WHO) probíhající vlnu koronavirové nákazy za pandemii, neboť infekční onemocnění zasáhlo celý svět. Prestižní vědecký časopis The Lancet nyní použil nový termín. „Onemocnění covid-19 není pandemie, nýbrž syndemie,“napsal šéfredaktor Richard Horton. Co to znamená? Při syndemii se v lidském organismu souběžně potkávají dvě či více onemocnění, což v důsledku znamená horší průběh nemoci.
U koronaviru mají lékaři a vědci jasno – průběh covidu-19 zhoršují obezita, cukrovka i vysoký krevní tlak. Většina lidí, kteří nemoci podlehnou, pak umírá tzv. s covidem. To znamená, že na jejich úmrtí se nepodepsal jen koronavirus, ale i ony zmíněné nemoci. Na tento fakt už dlouhodobě upozorňuje anesteziolog Vladimír Černý, vedoucí Klinické skupiny Covid při ministerstvu zdravotnictví a národní koordinátor intenzivní péče.
„Jedinou cestou, jak snížit smrtnost pacientů s covidem, je ochrana rizikových skupin,“uvedl Černý minulý pátek. Mezi rizikové skupiny se kromě seniorů řadí i lidé trpící chronickým onemocněním, například plic, jater či ledvin, nebo také onkologičtí pacienti. Podle Černého je v Česku 800 až 900 tisíc rizikových osob, které mohou snáze – na základě trvale podlomenému zdraví – podlehnout infekční nemoci.
Snížit sociální rozdíly
„Celkový počet chronicky nemocných lidí ve světě roste. Vyřešit covid-19 znamená vyřešit vysoký krevní tlak, obezitu, cukrovku, nemoci srdce, onemocněné dýchacích cest a rakovinu,“napsal Horton. Šéfredaktor časopisu The Lancet vychází ze studie, jež skončila v roce 2019 a jejíž výsledky byly publikovány v minulém týdnu. Studie Globální zátěže nemocí (GBD) analyzovala 286 příčin úmrtí, 369 nemocí a zranění a 87 rizikových faktorů ve 204 zemích s cílem poskytnout podrobný pohled na zdraví světové populace (viz box).
Horton uvedl, že z koronavirové krize se svět nevymaní jen s pomocí účinné vakcíny a léků, za klíčové považuje koncentrovat se i na sociální rozdíly v globální
společnosti. Zjednodušeně řečeno: dokud nebudou vedle obyvatel vyspělých států proočkováni i ti z rozvojových zemí, svět epidemii definitivně nepotlačí.
„Pokud vlády nevymyslí plán ani programy pro zvrácení hlubokých rozdílů, naše společnost nebude nikdy skutečně v bezpečí před covidem,“uvedl šéfredaktor. Zmíněná studie rovněž varuje, že v posledních letech zdravotní
systém v řadě chudých států selhává.
Proto je podle Hortona potřeba pohlížet na epidemii koronaviru jako na syndemii, tedy vnímat onemocnění z různých úhlů. Covidu například nahrává čím dál horší kvalita ovzduší, což vědci ve studii taktéž popisují. Špatný vzduch dle nich vede k chronickým onemocněním dýchacích cest, což pak může být důvodem
vážnějšího průběhu onemocnění covid-19.
Za nejsilnějšího „komplice“koronaviru, a tudíž největšího nepřítele infikovaných považují lékaři obezitu. Obézní musejí být hospitalizováni dvakrát častěji než lidé v kondici, častěji končí na jednotkách intenzivní péče a déle se uzdravují. Plyne to ze studií vztahu lidí s nadváhou k onemocnění covidem u 400 tisíc pacientů z Evropy,
Asie i Ameriky. „Nárůst počtu hospitalizací na JIP je u nich s koronavirem o 74 procent vyšší a riziko úmrtí je až o 48 procent větší než u neobézní populace,“řekl už dříve LN Jozef Čupka, vedoucí pracovní skupiny preventabilních onemocnění při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Obezita zmenšuje plíce
Těžce obézních Čechů s indexem tělesné hmotnosti (BMI) přes číslo 40 – značící morbidní obezitu – je téměř sto tisíc. Zdravá váha je udávána hodnotou BMI 18,5 až 25. Nadváha je přitom podle imunologů v případě covidu větším rizikem než vyšší věk. „Obecně platí, že obézní lidé mají stlačené plíce a špatně se jim dýchá. Když se k tomu přidají další problémy, které souvisejí s dýcháním, může takový člověk koronaviru podlehnout,“řekla LN viroložka Ruth Tachezy, která vede katedru genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.